14. 12. 2020

Počet obyvatel hl. m. Prahy v 1.–3. čtvrtletí roku 2020 vzrostl podle předběžných údajů o 7 187 osob na celkových 1 331 464 obyvatel. Za nárůstem počtu obyvatel stál především přírůstek stěhováním (o 5 479 osob), přirozenou měnou přibylo 1 708 osob. V porovnání s 1.–3. čtvrtletím roku 2019 došlo k výraznému meziročnímu poklesu migračního, celkového a přirozeného přírůstku a počtu sňatků. Patrný byl pokles počtu rozvodů, mírně poklesl počet živě narozených dětí a přistěhovalých osob. Naopak vzrostl mírně počet zemřelých a vystěhovalých osob.

K 30. září 2020 bylo v Praze evidováno podle předběžné statistické bilance 1 331 464 obyvatel, z nichž bylo 51,1 % žen. Během 1.–3. čtvrtletí roku 2020 se počet obyvatel Prahy zvýšil o 7 187 osob, což bylo o 3 209 osob (tj. o 30,9 %) méně než ve stejném období předchozího roku. Na nárůstu se více podíleli muži, jejichž počet se zvýšil o 4 252, zatímco žen přibylo 2 935. K nárůstu počtu obyvatel během 1.–3. čtvrtletí 2020 došlo u 7 ze 14 krajů Česka. Hl. m. Praha zaznamenalo v absolutním vyjádření druhý nejvyšší nárůst, a to po Středočeském kraji (o 10 829 obyvatel).

Tabulka 1 : Obyvatelstvo hl. m. Prahy za 1.–3. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)

Celkový populační přírůstek Prahy zajistilo v 1.–3. čtvrtletí 2020 zejména stěhování, díky němuž přibylo v kraji 5 479 obyvatel (meziroční pokles o 32,7 %). Na přírůstku stěhováním se podílelo výhradně stěhování se zahraničím, odkud se do Prahy přistěhovalo o 7 283 osob více, než se z ní vystěhovalo, což bylo meziročně o 28,1 % méně. Naopak stěhováním s ostatními regiony Česka ztratila Praha 1 804 osob (meziroční pokles o 8,9 %). V 1.–3. čtvrtletí 2020 se do Prahy přistěhovalo celkem 30 877 osob, což bylo o 2,2 % méně než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 25 398, což bylo meziročně o 8,5 % více.

Přirozenou měnou se v 1.–3. čtvrtletí 2020 zvýšil počet obyvatel o 1 708 osob, což bylo meziročně o 24,1 % méně. Během 1.–3. čtvrtletí 2020 přišlo na svět 10 993 dětí a zemřelo celkem 9 285 osob. U počtu živě narozených dětí došlo k meziročnímu poklesu (o 3,1 %), naopak v případě počtu zemřelých osob se jednalo o meziroční nárůst (o 2,2 %).

Obrázek 1 : Přirozený, migrační a celkový přírůstek v hl. m. Praze v 1.–3. čtvrtletí

Při relativním vyjádření jednotlivých složek pohybu obyvatel (tj. v přepočtu na tisíc obyvatel) se Praha zařadila v 1.–3. čtvrtletí 2020 na přední pozice mezi kraji. Na tisíc obyvatel vykázala Praha nejvyšší počet živě narozených dětí (11,1 ‰), nejnižší počet zemřelých (9,3 ‰), a měla tak nejvyšší kladný přirozený přírůstek (1,7 ‰). Praha dále vykázala ze všech krajů nejvyšší počet přistěhovalých (31,1 ‰) a vystěhovalých (25,6 ‰) osob. Dále se Praha umístila na druhém místě mezi kraji z hlediska přírůstku stěhováním (5,5 ‰) a celkového přírůstku (7,2 ‰).

Počet sňatků v Praze v 1.–3. čtvrtletí 2020 byl 4 494, oproti stejnému období předchozího roku došlo k poklesu o 23,9 %. Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 4,5 a byl nejnižší mezi kraji. Počet rozvodů dosáhl v 1.–3. čtvrtletí 2020 hodnoty 1 777, meziročně to bylo o 12,2 % méně. Ve srovnání s ostatními kraji byl počet rozvodů na tisíc obyvatel v Praze třetí nejnižší (1,8 ‰).

Obrázek 2 : Saldo stěhování s ostatními regiony Česka a se zahraničím v hl. m. Praze v 1.–3. čtvrtletí

Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně nepatrně zvýšil na 40,6 % (za 1.–3. čtvrtletí roku 2019 to bylo 40,4 %), stále však zůstal pod průměrem Česka (48,4 %). Mezi kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Z celkového počtu 10 993 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 54,6 %, druhorozených bylo 35,6 % a děti třetího a vyššího pořadí se na všech živě narozených dětech podílely z 9,8 %.

Obrázek 3 : Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v 1.–3. čtvrtletí

Nejlidnatější městskou částí Prahy k 30. září 2020 byla Praha 4 se 132 022 obyvateli. Mezi městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila dále Praha 10 (112 478 osob), Praha 6 (107 459 obyvatel), Praha 8 (106 107 osob) a Praha 5 (88 892 obyvatel).

Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 30. září 2020 byla Praha-Nedvězí se 337 osobami. Dalšími městskými částmi s nejmenším počtem obyvatel byly Praha-Královice (414 osob), Praha-Přední Kopanina (691 obyvatel), Praha-Benice (713 osob) a Praha-Lochkov (845 obyvatel).

Z celkového počtu 57 městských částí byl v 1.–3. čtvrtletí 2020 zaznamenán celkový přírůstek počtu obyvatel u 44 městských částí, naopak ve 13 městských částech došlo k úbytku počtu obyvatel. Na nárůstu počtu obyvatel hl. m. Prahy v 1.–3. čtvrtletí 2020 se nejvíce podílely městské části Praha 10 (1 907 obyvatel), Praha 9 (786 obyvatel), Praha 5 (667 obyvatel), Praha 22 (489 obyvatel) a Praha 7 (419 obyvatel). Naopak nejvyšší úbytek v 1.–3. čtvrtletí 2020 zaznamenaly městské části Praha 11 (−428 obyvatel), Praha-Suchdol (−214 obyvatel), Praha-Kunratice (−188 obyvatel), Praha 8 (−111 obyvatel) a Praha 17 (−79 obyvatel).

Během 1.–3. čtvrtletí 2020 byl u 38 městských částí počet přistěhovalých vyšší než počet vystěhovalých, naopak u 19 městských částí byl migrační přírůstek záporný. Migrací získaly nejvíce obyvatel městské části Praha 10 (2 146 osob), Praha 9 (672 obyvatel), Praha 22 (404 osob), Praha 5 (349 obyvatel) a Praha 1 (336 osob). Naopak nejvyšší migrační ztráty zaznamenaly městské části Praha 11 (−373 obyvatel), Praha-Suchdol (−204 obyvatel), Praha-Kunratice (−195 obyvatel), Praha 17 (−125 obyvatel) a Praha 8 (−88 obyvatel).

U 45 městských částí Prahy byl v 1.–3. čtvrtletí 2020 počet živě narozených dětí vyšší než počet zemřelých osob, u 10 městských částí byl přirozený přírůstek záporný a u dvou městských částí byl počet živě narozených dětí a zemřelých stejný. Nejvyšší přirozený přírůstek byl zaznamenán v Praze 5 (318 osob), Praze 13 (231 osob), Praze 14 (200 osob), Praze 7 (192 osob) a Praze 3 (131 osob). Naopak nejvyšší přirozený úbytek byl zaznamenán v Praze 10 (−239 obyvatel), Praze 4 (−95 obyvatel), Praze 11 (−55 obyvatel), Praze 6 (−53 obyvatel) a Praze 8 (−23 obyvatel).

Kontakt:

Mgr. Martin Slavíček

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 274 054 223

E-mail: martin.slavicek@czso.cz