Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS - 2. čtvrtletí 2004

Po deseti letech klesl počet podnikatelů

Zaměstnanost:

Průměrný počet zaměstnaných očištěný od sezónních vlivů vzrostl podle předběžných výsledků proti 1. čtvrtletí roku 2004 o 1,5 tis. osob.

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v průměru za 2. čtvrtletí celkem 4 700,6 tis., tj. o 39,4 tis. méně než ve 2. čtvrtletí roku 2003. Počet zaměstnaných mužů činil 2 654,3 tis. a počet žen 2 046,3 tis.

Převážnou část zaměstnaných osob představují zaměstnanci (3 881,7 tis.) a jejich počet se snížil proti 2. čtvrtletí roku 2003 o 10,6 tis. Přes tento pokles vzrostl podíl zaměstnanců na celkové zaměstnanosti o 0,5 procentního bodu na 82,6 %. Počty zaměstnanců se nejvíce snížily ve zpracovatelském průmyslu (o 22,2 tis.), v odvětví veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení (o 12,9 tis.) a ve školství (o 11,5 tis.), kde pokles souvisí mj. s demografickým úbytkem mladých připravujících se na výkon povolání. Počet členů produkčních družstev klesl o 3,1 tis. na 25,7 tis.

Počet podnikatelů dosáhl 792,9 tis., což je o 25,8 tis. méně než ve srovnatelném období minulého roku. Podíl celé podnikatelské sféry se proti 2. čtvrtletí 2003 snížil o 0,4 procentního bodu na 16,9 % celkové zaměstnanosti. Počet podnikatelů se zaměstnanci se snížil o 10,0 tis. na 188,2 tis. a počet pomáhajících rodinných příslušníků o 3,5 tis. na 31,1 tis. Po deseti letech nepřetržitého růstu se snížil i počet podnikatelů bez zaměstnanců o 12,3 tis a dosáhl celkem 573,6 tis. osob, k čemuž přispělo i zavedení povinného pojistného. Počet těchto podnikatelů se nejvíce snížil v odvětví obchodu (o 5,2 tis.) a ve stavebnictví (o 4,5 tis.).

Pokles celkové zaměstnanosti se projevil v relativně vysokém snížení míry zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu 15letých a starších), která se meziročně snížila o 0,7 procentního bodu na 54,2 %.

Při poklesu počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním se v hodnoceném období snížil i počet druhých zaměstnání o 3,5 tis. na 118,2 tis. Na rozdíl od hlavního zaměstnání převažují mezi nimi podnikatelé bez zaměstnanců, kteří představují téměř tři pětiny všech pracujících s druhým zaměstnáním (59,5 %).

Nezaměstnanost:

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO¹⁾, očištěný od sezónních vlivů, klesl proti 1. čtvrtletí roku 2004 o 0,4 tis.

Počet nezaměstnaných osob dosáhl 419,1 tis., z toho bylo 218,9 tis. žen (52,2 %). V porovnání s průměrem za 2. čtvrtletí roku 2003 se celkový počet nezaměstnaných zvýšil o 34,4 tis. Růst celkové nezaměstnanosti byl ovlivněn hlavně zvýšením počtu dlouhodobě nezaměstnaných (jeden rok a déle) o 25,0 tis. na 217,6 tis., když jejich podíl přesáhl polovinu celkového počtu nezaměstnaných (51,9 %). Růst dlouhodobé nezaměstnanosti se výrazně projevil u mužů ve věkové skupině 20-29 let (o 10,8 tis.) a 50-59 let (o 5,8 tis.). Počet nezaměstnaných déle než čtyři roky vzrostl o 9,9 tis.na 63,1 tis. (15,0 % z celkového počtu nezaměstnaných).

Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) dosáhla podle výsledků výběrového šetření 8,2 %. Odlišná metodika zjišťování se bezprostředně promítla do diference mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV, když míra registrované nezaměstnanosti byla ve 2. čtvrtletí vyšší o 1,9 procentního bodu. Rozdíly ve výši uvedených ukazatelů jsou obvyklé prakticky ve všech členských zemích Evropské unie, přičemž v ČR se projevuje tendence přibližování obou měr (obecná míra nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 0,7 bodu, míra registrované nezaměstnanosti o 0,5 bodu).

Převážná část nezaměstnaných (74,6 %) jsou osoby se základním a středním vzděláním bez maturity. Tato skutečnost se projevila i ve značné diferenciaci míry nezaměstnanosti vypočtené pro jednotlivé stupně vzdělání. Nižší míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (2,1 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,2 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (25,9 %) a nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (9,2 %).

Neaktivita :

V rámci úplné harmonizace národního dotazníku se standardem EU jsou ve výběrovém šetření zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Tyto ekonomicky neaktivní osoby představují potenciální pracovní rezervu. Ve 2. čtvrtletí roku 2004 činil jejich počet 289,6 tis., tj. o 3,7 tis. více než ve stejném období roku 2003. Velký počet těchto osob je ve věkové skupině do 24 let (97,9 tis.), kdy se převážně jedná o studenty a učně. Relativně značný počet 25-34letých (celkem 52,5 tis.) vyplývá z vysokého počtu žen na rodičovské dovolené nebo v domácnosti, které mají zájem o své pracovní uplatnění. Počet těchto osob stoupá ve věku 50 a více let. V pětileté skupině 50 až 54 let je to 16,8 tis. a ve skupině 55-59 let 33,1 tis. V obou pětiletých skupinách se jedná převážně o invalidní důchodce a nezaměstnané. Ve skupině šedesátiletých a starších to bylo 51,7 tis., když rozhodující část zájemců o práci jsou starobní důchodci.

Analýza ČSÚ - Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva ve 2. čtvrtletí 2004

---

Metodické poznámky:

Kontaktní osoba: Ivo Makalouš, tel.: 27405 2159, e-mail: makalous@gw.czso.cz

Zdroj dat: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které se provádí ve vybraných domácnostech.

Termín ukončení sběru dat: 15.7.2004

Termín ukončení předběžného zpracování: 22.7.2004

Výsledky výběrového šetření byly převáženy na celkovou populaci ČR na základě definitivních výsledků statistiky obyvatelstva k 31. 12. 2003 a predikce vývoje přirozeného pohybu a salda migrace ve 2. čtvrtletí 2004.

Navazující publikace: 3101-04 - „Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil“ (/csu/czso/1-ep-3)

1) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Rozdíly mezi počtem nezaměstnaných podle mezinárodní definice a mezi počtem registrovaných uchazečů o zaměstnání jsou podrobněji vysvětleny v navazující výše uvedené publikaci ČSÚ.

Zveřejněno dne: 02.08.2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.