Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 3. čtvrtletí 2020

Klesl počet pracujících ve věku do 45 let

03.11.2020
Kód: 250145-20
 

Celková zaměstnanost se ve 3. čtvrtletí 2020 meziročně snížila o 72,9 tis. osob a dosáhla 5 233,3 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 39,0 tis. a počet ekonomicky neaktivních se zvýšil o 54,9 tis.

Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 3. čtvrtletí 2020 proti 2. čtvrtletí 2020 vzrostl o 1,1 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 72,9 tis., tj. o 1,4 % na 5 233,3 tis. Počet mužů se snížil o 15,5 tis. a počet žen o 57,4 tis. Počet zaměstnanců poklesl o 60,9 tis. na 4 347,4 tis. Zároveň klesl i celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 12,6 tis., a to v důsledku snížení jak počtu podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 8,4 tis., tak počtu podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) o 4,1 tis. Zaměstnanost se snížila ve všech pětiletých věkových skupinách v mladším produktivním věku do 45 let, celkem o 109,9 tis. osob. Pokles byl markantní zejména u žen v tomto věku (o 89,6 tis.).

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 3. čtvrtletí 2020 v ČR rozdílný1).sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 22,6 tis. na 1 950,1 tis., zejména v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 56,7 tis.). Naopak se meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 22,9 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 47,7 tis. na 3 145,2 tis. Snížil se zejména počet pracujících osob v sekci doprava a skladování (o 30,9 tis.) a v ubytování, stravování a pohostinství (o 24,2 tis.). Zřetelný byl pokles zaměstnanosti i v sekci kulturní, zábavní a rekreační činnosti (o 12,3 tis.). Naproti tomu vzrostl počet pracujících ve veřejné správě a obraně a povinném sociálním zabezpečení (o 15,4 tis.) a v sekci informační a komunikační činnosti (o 13,6 tis.). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících stagnoval, zaměstnaných v sektoru bylo 138,0 tis. Podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO ve 3. čtvrtletí poklesl zejména počet pracovníků ve službách a prodeji a v hlavní třídě úředníků, naopak nejvíce se zvýšil počet pracujících na pozici specialistů.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se ve 3. čtvrtletí 2020 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 0,9 p. b. na 74,4 %. U mužů klesla o 0,4 p. b. na 81,7 %, u žen o 1,4 p. b. na 66,7 %.

Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO2), očištěný od sezónních vlivů, ve 3. čtvrtletí 2020 v porovnání se 2. čtvrtletím 2020 vzrostl o 14,3 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 39,0 tis. a dosáhl 153,9 tis. osob. Došlo jak k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 17,5 tis. na 80,7 tis., tak k nárůstu počtu nezaměstnaných mužů o 21,5 tis. na 73,2 tis. Přitom počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně prakticky nezměnil a dosáhl 30,8 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 3. čtvrtletí 2020 meziročně stoupla o 0,8 p. b. na 2,9 %.

regionálního pohledu byl meziroční nárůst míry nezaměstnanosti nejvyšší v kraji Libereckém (o 1,7 p. b. na 3,6 %) a v hlavním městě Praze (o 1,5 p. b. na 2,7 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla ve 3. čtvrtletí 2020 v kraji Karlovarském (5,4 %), Ústeckém (4,1 %) a Moravskoslezském (3,9 %), nejnižší byla míra v kraji Jihočeském (1,4 %).

Ekonomická neaktivita
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 54,9 tis. na 3 600,1 tis. Počet ekonomicky neaktivních žen vzrostl výrazně více než počet ekonomicky neaktivních mužů (ženy nárůst o 45,6 tis, muži nárůst o 9,4 tis.). Zvýšil se zejména počet ekonomicky neaktivních žen ve věku do 45 let (o 45,0 tis.). Podle stupně dosaženého vzdělání se jedná především o vysokoškolačky a ženy se středním vzdělání bez maturity. Zvýšení počtu neaktivních mužů bylo způsobeno nárůstem především ve věkové skupině 60 a více let (o 12,5 tis.).

Od dubna letošního roku doplnil Český statistický úřad standardní Výběrové šetření pracovních sil o otázky týkající se dopadu koronavirové krize na trh práce.3) Údaje za 3. čtvrtletí bezprostředně odrážejí určité zvýšení optimismu respondentů v období letních měsíců. Negativní vliv zdravotní a sociální situace pociťovala méně než polovina osob samostatně výdělečně činných (44,7 %, tj. o 15,5 p. b. méně než ve 2. čtvrtletí). Tento pokles se projevil ve všech odvětvových sekcích. Negativně se nejčastěji vyjadřovali podnikatelé v odvětvové sekci ubytování, stravování a pohostinství (ve 3. čtvrtletí 82,5 %), kulturní, rekreační a zábavní činnosti a dále v sekcích ostatní činnosti a ve vzdělávání.

Obdobně jako v kategorii podnikatelů se v létě snížil podíl negativních dopadů na situaci ve skupině zaměstnanců. Proti jarním měsícům klesl podíl zaměstnanců negativně pociťujících vliv koronavirové krize o 14,0 p. b. na 29,2 %. Podíl zaměstnanců pociťujících negativní vliv této krize byl nejvyšší v ubytování, stravování a pohostinství (20,9 %) a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech.

_____________________
1) Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.
2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.
3) Znění otázek viz analytická zpráva (2501089-20) – „Většina pracujících vidí dopady krize jako dočasné“ na webu ČSÚ.

Poznámky:
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Mgr. Dalibor Holý,
ředitel odboru statistiky práce a rovných příležitostí, tel.: 274 052 694, e-mail: dalibor.holy@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Marta Petráňová, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, tel.: 274 054 357, e‑mail: 
marta.petranova@czso.cz
Zdroj dat: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které se provádí ve vybraných bytových domácnostech. V rámci šetření nejsou zahrnuta hromadná ubytovací zařízení.
Výsledky výběrového šetření byly převáženy na celkovou populaci ČR na základě výsledků statistiky obyvatelstva k 1. 1. 2020 a predikce vývoje přirozeného pohybu a salda migrace v prvních třech čtvrtletích roku 2020.
Termín ukončení sběru dat / termín ukončení předběžného zpracování: 19. 10. 2020 / 26. 10. 2020
Navazující internetový dokument:
250128-20 - „Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – čtvrtletní údaje“ s definitivními výsledky šetření vyjde do konce 4. čtvrtletí 2020 (Zaměstnanost, nezaměstnanost - Publikace).
Termín zveřejnění další RI: 3. 2. 2021

  • czam110320.docx
  • Přílohy:
  • Tab. 1 Zaměstnané osoby (postavení v hlavním zaměstnání, absolutní počty, podíly, meziroční přírůstky a indexy)
  • Graf 1 Zaměstnaní, nezaměstnaní (absolutní počty)
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 03.11.2020
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí
Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: www.czso.cz
tel: 274 052 304, 274 052 451, e-mail: infoservis@czso.cz