Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 2. čtvrtletí 2004
02.08.2004
Kód: e-3131-04
Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva ve 2. čtvrtletí 2004
Zaměstnanost se snížila v deseti krajích republiky, absolutně nejvíce v Královéhradeckém a Olomouckém kraji. Počet pracujících se naopak výrazně zvýšil v Ústeckém kraji, který trpí chronicky vysokou nezaměstnaností.
Přestože zaměstnanci jsou nadále nejčetnější skupinou osob v zaměstnání (3 881,7 tis., tj. 82,6 % všech osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním), klesl jejich počet proti průměru za 2. čtvrtletí roku 2003 o 10,6 tis. Tento pokles tak potvrzuje dlouhodobý trend snižování jejich počtu, když od roku 1995 se počet zaměstnanců snížil o více než 390 tis. osob. Počet členů produkčních družstev již klesl pod hranici 26 tis. (na 25,7 tis., tj. o 3,1 tis. méně než před rokem); proti roku 1995 se jejich počet snížil o více než 70 %.
Pokles celkové zaměstnanosti byl ovlivněn i relativně vysokým snížením počtu pracujících na vlastní účet (podnikatelů bez zaměstnanců). Po letech nepřetržitého růstu se průměrný počet těchto podnikatelů proti 2. čtvrtletí roku 2003 snížil o 12,3 tis. a pohybuje se na hranici 570 tis. osob (573,6 tis. ve 2. čtvrtletí 2004). Přes tento pokles vzrostl počet podnikatelů bez zaměstnanců v porovnání s průměrem roku 1995 o téměř 200 tis. Meziročně poklesl počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 10,0 tis. na 188,2 tis. a v dlouhodobém pohledu je nárůst této kategorie podstatně nižší než je tomu u pracujících na vlastní účet. Obdobně se proti 2. čtvrtletí minulého roku snížil i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 3,5 tis. na 31,1 tis. osob.
Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) klesla pod hranici 210 tis. osob (208,2 tis.). Velký úbytek pracujících v sekundárním sektoru (proti 2. čtvrtletí 2003 o 36,1 tis. na 1 839,8 tis.) byl ovlivněn především snížením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 30,9 tis. Nejvíce se snížil počet pracujících v oděvním průmyslu (o 10,7 tis.), ve výrobě strojů a zařízení (o 10,2 tis.) a ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (o 8,4 tis.). Zaměstnanost se naopak zvýšila ve výrobě motorových vozidel (o 15,1 tis.), chemických výrobků (o 6,3 tis.) a v nábytkářském průmyslu (o 4,2 tis.). Vyšší přírůstek zaměstnanosti v kategorii dobývání nerostných surovin byl ovlivněn především přírůstkem počtu pracujících v těžbě a zpracování černého uhlí (o 7,5 tis.).
Celkově zaměstnanost v sektoru služeb stagnovala, ale v jeho jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v ubytování a stravování, ve zdravotnictví a v dopravě. V rámci odvětví ubytování a stravování nejvíce vzrostl počet zaměstnaných v restauracích (o 7,8 tis.) a ve skupině hotely a podobná ubytovací zařízení (o 3,6 tis.). V kategorii zdravotnictví se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku sociální péče (o 7,4 tis.) a v kategorii dopravy se projevil růst ve skupině pozemní doprava s výjimkou železniční přepravy (o 6,9 tis.).
Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (o 13,1 tis.), a to především ve skupině činnosti pro společnost jako celek (o 19,4 tis.). Značně se snížil i počet pracujících ve vzdělávání (o 10,9 tis.), z toho klesl počet pracujících v předškolních zařízeních a v základním školství (o 4,5 tis.) a ve středním školství (o 8,2 tis.). Počet pracujících ve vysokém školství se mírně zvýšil o 1,1 tis.
Úbytek podnikatelského sektoru se projevil ve většině krajů republiky. Nejvíce se snížil počet podnikatelů bez a se zaměstnanci v Pardubickém (o 9,5 tis.), Ústeckém (o 8,4 tis.) a Moravskoslezském kraji (o 4,6 tis.). Při snížení počtu podnikatelů bydlících v Praze o 4,5 tis. vzrostl počet těchto osob ve Středočeském kraji (o 6,1 tis.). Absolutně nejvíce se zvýšil počet podnikatelů ve Zlínském kraji a to o 6,8 tis.
Při poklesu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva meziročně vzrostly počty nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních osob . Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 2. čtvrtletí letošního roku 419,1 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2003 se zvýšil o 34,4 tis. (podle údajů úřadů práce se počet registrovaných uchazečů o zaměstnání zvýšil v uvedeném období o 24,5 tis. osob). Počet nezaměstnaných žen poklesl za rok o 0,2 tis. a dosáhl 218,9 tis. Vysoký přírůstek počtu nezaměstnaných se projevil ve skupině 20-29letých (o 14,3 tis.). Problematická je situace mužů i žen ve věku 50-59 let, když počet těchto nezaměstnaných vzrostl proti 2. čtvrtletí 2003 o 10,8 tis. osob.
Pro vývoj nezaměstnanosti je charakteristický rychlý růst počtu dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle), který se podílel na přírůstku všech nezaměstnaných téměř třemi čtvrtinami. Alarmující je zejména přírůstek dlouhodobě nezaměstnaných ve skupině 20-29letých mužů (především těch, kteří dříve pracovali nebo se připravovali na výkon povolání či vykonávali základní vojenskou službu) a dále ve skupině padesátníků mužů.
Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně zvýšil o 16,3 % na 105,1 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity se zvýšil o 12,7 % na 207,4 tis. Na druhé straně se počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou o málo snížil (o 3,4 %) na 92,7 tis. a počet nezaměstnaných vysokoškoláků se prakticky nezměnil (celkem pouze 14,0 tis. osob).
Růst nezaměstnanosti byl značný zejména v Olomouckém a Karlovarském kraji, ale počet nezaměstnaných se zvýšil i ve většině ostatních krajů republiky.
Vývoj nezaměstnanosti je značně ovlivněn sezónními výkyvy. V porovnání s 1. čtvrtletím t.r. se počet nezaměstnaných ve 2. čtvrtletí snížil o 24,7 tis., když počet uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce se proti prvním třem měsícům snížil o 32,4 tis. osob.
Pokles celkové zaměstnanosti a růst počtu nezaměstnaných se projevily v relativně výrazném nárůstu obecné míry nezaměstnanosti . Ta se proti 2. čtvrtletí minulého roku zvýšila o 0,7 bodu na 8,2 %. Nárůst obecné míry se projevil výhradně v mužské složce populace (o 1,2 bodu na 7,0 %), zatímco u žen zůstala na úrovni 9,7 %. Ve stejném období se zvýšila míra registrované nezaměstnanosti MPSV o 0,5 bodu na 10,1 %. Podobný trend ve vývoji obou měr dokumentuje i skutečnost, že sezónní pokles proti 1. čtvrtletí 2004 činil u obecné míry nezaměstnanosti 0,5 bodu, u míry vycházející z údajů o počtech registrovaných uchazečů na úřadech práce pak o 0,6 bodu.
Pro informaci je uveden odhad měsíční míry nezaměstnanosti Eurostatu za poslední známý měsíc tj. květen t.r. Stejně jako v minulém roce je míra nezaměstnanosti v ČR nižší než v průměru za všech 25 členských zemí EU a co do pořadí je nižší než v 13ti státech Unie.
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 48,0 tis. a dosáhl ve 2. čtvrtletí 2004 3 547,7 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se zvýšil o 0,3 tis., počet učňů se sice snížil o 5,7 tis., ale počet studujících na středních školách se zvýšil o 14,1 tis. na 376,3 tis. a počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách vzrostl o 19,7 tis. na 227,2 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, se zvýšil o 23,1 tis. na 1 819,3 tis. a počet osob v předčasném starobním důchodu se snížil o 3,6 tis. na 74,9 tis. Dále vzrostl počet osob v invalidním důchodu o 10,6 tis. na 302,8 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR, protože žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní. Z ostatních skupin ekonomicky neaktivních byl výraznější nárůst počtu osob, které pečovaly o rodinu nebo byly v domácnosti (o 1,8 tis. na 324,9 tis.); vesměs se jedná o ženy.
Snížení počtu zaměstnaných a rostoucí počet nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních se projevily v poklesu míry zaměstnanosti (podíl počtu osob s hlavním zaměstnáním na počtu bydlících 15letých a starších) z 55,0 % ve 2. čtvrtletí roku 2003 na 54,2 % ve 2. čtvrtletí 2004. Míra zaměstnanosti od roku 1995, kdy dosáhla hodnoty 59,0 %, značně klesla, přestože do zaměstnání vstupovaly silné populační ročníky z poloviny sedmdesátých let. Velké regionální rozdíly v této míře jsou dány především množstvím a strukturou pracovních příležitostí v jednotlivých krajích. Zatímco v Praze pracuje téměř šedesát procent (59,0 %) všech bydlících obyvatel produktivního a poproduktivního věku, v Olomouckém kraji dosáhla míra pouze 51,2 % a v Moravskoslezském kraji nepracovala ani polovina 15letých a starších (49,0 %). V ostatních krajích se hodnota míry zaměstnanosti pohybovala v intervalu od 52,6 % v Ústeckém kraji po 57,3 % v Libereckém kraji.
Zveřejněno dne: 02.08.2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí, tel.: 274 056 789, e-mail: infoservis@czso.cz
