Celková zaměstnanost se ve 4. čtvrtletí 2015 meziročně zvýšila o 58,8 tis. osob a dosáhla 5 075,9 tis. Míra zaměstnanosti 15-64letých činila 70,8 %, tj. vůbec nejvíce od začátku výběrového šetření v roce 1993. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO se naopak meziročně snížil o 68,3 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti 15-64letých meziročně klesla proti 4. čtvrtletí 2014 o 1,3 procentního bodu na 4,5 %.

Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 4. čtvrtletí 2015 proti 3. čtvrtletí 2015 zvýšil o 17,4 tis. osob.

Meziročně vzrostl počet zaměstnaných osob o 58,8 tis. (tj. o 1,2 %) na 5 075,9 tis. osob. Počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků ve srovnání se 4. čtvrtletím 2014 klesl o 28,0 tis. na 871,0 tis. a jejich podíl činil 17,2 %. V rámci celé EU však dlouhodobě náleží Česká republika ke státům s nejvyšším podílem podnikatelů. Snížil se jak počet podnikatelů se zaměstnanci (o 4,5 tis. na 171,9 tis.), tak počet podnikatelů bez zaměstnanců (o 25,1 tis. na 668,0 tis.). Počet pomáhajících rodinných příslušníků (31,1 tis.) se proti minulému roku změnil jen nepatrně. Naopak počet zaměstnanců vč. členů produkčních družstev se výrazně zvýšil proti 4. čtvrtletí 2014 o 86,9 tis. osob na 4 204,9 tis. osob a činil 82,8 % z celkové zaměstnanosti.

Výrazně vzrostla zaměstnanost v sekundárním sektoru (o 32,6 tis.). Přitom vývoj v sekundárním sektoru byl protichůdný. Na jedné straně meziročně poklesl počet pracujících ve stavebnictví o 21,9 tis. a naopak podstatně vzrostl počet pracujících ve zpracovatelském průmyslu o 61,4 tis. To bylo hlavní příčinou růstu celkové zaměstnanosti v republice.

Současně rostl i počet pracujících v terciárním sektoru služeb (o 22,7 tis.). Zvýšila se zaměstnanost zejména v sekci profesní, vědecké a technické činnosti (14,3 tis.), velkoobchodu a maloobchodu včetně oprav motorových vozidel (12,6 tis.) a v dopravě a skladování (11,0 tis.). Proti 4. čtvrtletí 2014 se mírně zvýšil i počet pracujících v primárním sektoru o 3,5 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině 15-64letých) dosáhla 70,8 % a ve srovnání se 4. čtvrtletím roku 2014 vzrostla o 1,1 procentního bodu. Dosáhla tak vůbec nejvyšší úrovně v historii výběrového šetření od roku 1993. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 1,0 procentního bodu na 78,6 %. Zlepšené podmínky na trhu práce se promítly i v rychlejším růstu míry zaměstnanosti žen o 1,1 procentního bodu na 62,9 %.

Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO)¹⁾, očištěný od sezónních vlivů, se proti 3. čtvrtletí roku 2015 snížil o 18,1 tis. osob.

Celkový počet nezaměstnaných se meziročně snížil o 68,3 tis. osob a dosáhl 236,9 tis. Snížil se počet nezaměstnaných žen (o 32,0 na 129,1 tis.) a obdobně se snížil počet nezaměstnaných mužů (o 36,3 tis. na 107,8 tis.). Počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně snížil o 26,3 tis. a dosáhl 114,9 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15-64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla ve 4. čtvrtletí 2015 hluboko pod hranici pěti procent (4,5 %) a oproti minulému roku se snížila o 1,3 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti dosáhla ve 4. čtvrtletí 2015 osmiletého minima a je spolu s Německem vůbec nejnižší v celé Evropské unii.

V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti trvale vysokoškoláci (2,3 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (3,2 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (22,8 %), na druhé straně významně klesla v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (4,6 %).

Neaktivita
V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 4. čtvrtletí roku 2015 činil jejich počet 130,4 tis. osob, tj. o 3,3 tis. více než ve stejném období roku 2014. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 45,7 tis. osob.

_____________________________
¹⁾ Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce MPSV.