Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS - 4. čtvrtletí 2005

Celková zaměstnanost dále vzrostla, dlouhodobá nezaměstnanost zůstává vysoká

Celková zaměstnanost se ve 4. čtvrtletí 2005 zvýšila proti stejnému období roku 2004 o 71,0 tis. osob, když při poklesu počtu podnikatelů o 20,1 tis. vzrostl počet zaměstnanců o 97,0 tis. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO se meziročně snížil o 15,4 tis. osob, ale počet dlouhodobě nezaměstnaných se snížil pouze o 3,1 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti meziročně klesla o 0,4 procentního bodu na 7,8 %.

Zaměstnanost

Předběžné výsledky za 4. čtvrtletí 2005 potvrzují růst celkové zaměstnanosti , když průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se zvýšil proti 3. čtvrtletí roku 2005 o 11,9 tis. osob, tj. o 0,2 %.

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v průměru za 4. čtvrtletí celkem 4 803,6 tis., tj. o 71,0 tis. více než ve 4. čtvrtletí roku 2004 a meziročně tak výrazně vzrostl o 1,5 %. Počet zaměstnaných mužů činil 2 726,0 tis. a počet žen 2 077,6 tis. Růst zaměstnanosti se projevil především ve skupině zaměstnanců, jejichž počet se zvýšil proti 4. čtvrtletí 2004 o 97,0 tis. na 4 026,4 tis. a podíl na celkové zaměstnanosti vzrostl o 0,8 procentního bodu na 83,8 %. Počet členů produkčních družstev se snížil o 5,8 tis. na 18,3 tis. osob. Pokračoval pokles počtu podnikatelů, proti srovnatelnému období roku 2004 se snížil o 20,1 tis. na 758,8 tis. Podíl podnikatelské sféry na celkové zaměstnanosti dosáhl 15,8 %, tj. o 0,7 procentního bodu méně než v roce 2004. Počet podnikatelů se zaměstnanci klesl o 10,5 tis. na 176,7 tis. a počet podnikatelů bez zaměstnanců o 12,0 tis. na 547,8 tis. Z kategorií zahrnutých do podnikatelského sektoru se meziročně zvýšil pouze počet pomáhajících rodinných příslušníků o 2,4 tis. na 34,3 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině 15-64letých) dosáhla 65,1 % a ve srovnání se 4. čtvrtletím 2004 značně vzrostla o 0,6 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,7 procentního bodu na 73,6 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 0,6 procentního bodu na 56,7 %.

Při nárůstu počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním stagnoval počet druhých zaměstnání (snížení o 0,1 tis. na 114,3 tis). Na rozdíl od hlavního zaměstnání převažují mezi nimi podnikatelé bez zaměstnanců, kteří představují více než polovinu všech pracujících s druhým zaměstnáním (55,3 %).

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO ¹⁾, očištěný od sezónních vlivů, se zvýšil proti 3. čtvrtletí roku 2005 o 2,0 tis.
Počet nezaměstnaných osob dosáhl 404,8 tis., z toho bylo 229,3 tis. žen (56,7 %). V porovnání s průměrem za 4. čtvrtletí roku 2004 se celkový počet nezaměstnaných snížil o 15,4 tis. Pokles nezaměstnanosti se projevil výhradně v mužské složce populace (o 20,4 tis.), a to téměř ve všech pětiletých skupinách mužů mladších 50 let, především ve věkové skupině 20-29 let.. Celkový počet nezaměstnaných žen se naopak meziročně zvýšil o 5,0 tis. a s výjimkou žen ve věku 20-29 a 60-64 let vzrostl ve všech ostatních věkových skupinách. Převážná část všech nezaměstnaných (71,9 %) jsou osoby se středním vzděláním bez maturity a se základním vzděláním, ale proti roku 2004 se zvýšil počet nezaměstnaných absolventů vysokých škol.

Počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle sice klesl proti 4. čtvrtletí 2004 o 3,1 tis. na 216,1 tis., ale jejich podíl přesahuje polovinu všech nezaměstnaných (53,4 %). Mimořádně vysoký podíl osob dlouhodobě bez práce je ve skupině nezaměstnaných se základním vzděláním (68,7 % všech nezaměstnaných se základním vzděláním), ve skupině nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity je to více než polovina všech nezaměstnaných (52,9 %). Méně se projevuje dlouhodobá nezaměstnanost ve skupině nezaměstnaných s maturitou (42,4 %) a ve skupině osob s vysokoškolským vzděláním (33,8 % všech nezaměstnaných vysokoškoláků). Celkový počet nezaměstnaných déle než čtyři roky se snížil o 3,5 tis. na 59,1 tis. (14,6 % z celkového počtu nezaměstnaných).

Obecná míra nezaměstnanosti podle ILO (ve věkové skupině 15+letých) dosáhla ve 4. čtvrtletí 2005 podle výsledků výběrového šetření 7,8 % a proti 4. čtvrtletí 2004 se snížila o 0,4 bodu. I když je obecná míra nezaměstnanosti v ČR relativně nižší než průměr za 25 členských zemí EU, je míra dlouhodobé nezaměstnanosti v porovnání zejména se zeměmi původní patnáctky stále vysoká (přes meziroční pokles o 0,1 bodu dosáhla 4,1%). Odlišná metodika zjišťování se promítla do diference mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV, ale tendence vývoje obou měr byla shodná. Míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla ve 4. čtvrtletí hodnoty 8,6 %, tj. o 0,4 bodu méně než před rokem.
Regionální míra nezaměstnanosti se pohybovala v intervalu od 3,2% v Praze a 4,9% v Plzeňském a Královéhradeckém kraji do 13,2% v Moravskoslezském a 15,1% v Ústeckém kraji. Úroveň odborné kvalifikace respondentů se projevila ve značné diferenciaci míry nezaměstnanosti vypočtené pro jednotlivé stupně vzdělání. Nižší míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (2,6 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,1 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (26,5 %) a nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (8,7 %).

Neaktivita

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Tyto ekonomicky neaktivní osoby představují potenciální pracovní rezervu. Ve 4. čtvrtletí roku 2005 činil jejich počet 262,6 tis., tj. o 27,1 tis. méně než ve stejném období roku 2004. Velký počet těchto osob je ve věkové skupině do 24 let (81,4 tis.), kdy se převážně jedná o studenty a učně. Relativně značný počet 25-34letých (celkem 46,9 tis.) vyplývá ze zájmu žen, které jsou na rodičovské dovolené nebo v domácnosti, o své pracovní uplatnění. Počet zájemců o zaměstnání je vysoký ve věku 50 a více let. V pětileté skupině 50-54 let je to 20,2 tis. a ve skupině 55-59 let 31,9 tis. Právě padesátníci by častěji než před rokem uvítali možnost vhodného pracovního uplatnění. Ve skupině 50-54 let se jedná především o invalidní důchodce a ve skupině 55-59 let o osoby v řádném a předčasném starobním důchodu a invalidní důchodce. Ve skupině šedesátiletých a starších to bylo 49,5 tis., když rozhodující částí zájemců o práci jsou starobní důchodci.

Analýza ČSÚ - Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva ve 4. čtvrtletí 2005

---

Metodické poznámky:
Kontaktní osoba: Ivo Makalouš, tel.: 27405 2159, e-mail: ivo.makalous@czso.cz
Zdroj dat: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které se provádí ve vybraných domácnostech.
Termín ukončení sběru dat: 19. 1. 2006
Termín ukončení předběžného zpracování: 26. 1. 2006
Výsledky výběrového šetření byly převáženy na celkovou populaci ČR na základě definitivních výsledků statistiky obyvatelstva k 1. 1. 2005 po promítnutí změn v administrativním členění republiky a predikce vývoje přirozeného pohybu a salda migrace ve 4. čtvrtletí 2005.
Navazující publikace 3101-05 - „Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil“ ( /csu/czso/1-ep-3 ) s definitivními výsledky šetření vyjde do konce března 2006
1) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Rozdíly mezi počtem nezaměstnaných podle mezinárodní definice a mezi počtem registrovaných uchazečů o zaměstnání jsou podrobněji vysvětleny v navazující výše uvedené publikaci ČSÚ.

Zveřejněno dne: 07.02.2006
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.