Výsledky SLDB 2021 v Ústeckém kraji – mateřský jazyk, národnost, státní občanství, víra

Při Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), které se uskutečnilo v roce 2021, se mimo jiné zjišťoval mateřský jazyk, státní občanství a také národnost a vztah k víře. Otázka na národnost a náboženskou víru byla dobrovolná.

Při SLDB se tradičně zjišťoval mateřský jazyk. Ve sčítacích dokumentech bylo možné vyznačit jeden nebo dva mateřské jazyky. V obou případech naprosto převažoval český mateřský jazyk. V případě vyznačení jednoho mateřského jazyka představoval podíl českého jazyka 93,3 % z celkového počtu odpovědí. Další mateřské jazyky byly zastoupeny v nepatrné míře, nejvíce pak slovenský (1,1 %), vietnamský (0,7 %) a ukrajinský (0,6 %). V rámci správních obvodů Ústeckého kraje byl český jazyk nejčastěji zapsán v Roudnici nad Labem (95,5 %), nejméně pak v Kadani (90,9 %). V případě možnosti vyznačení dvou mateřských jazyků byl v kraji podíl českého jazyka ještě vyšší (95,8 %). Nepatrně vzrostly také podíly výše zmiňovaných jazyků (vietnamský a ukrajinský shodně na 0,9 %, slovenský na 1,9 %). V územním detailu byl český jazyk nejčastěji zapsán na Děčínsku (97,1 %), nejméně v Kadani (93,8 %).

Také na otázku národnosti bylo možné odpovědět dvěma způsoby, tedy vyznačením jedné nebo dvou národností, případně národnost vůbec neuvést. Jednalo se o dobrovolnou odpověď. V Ústeckém kraji svoji národnost uvedly téměř dvě třetiny obyvatel kraje (65,6 %). V případě vyznačení jedné národnosti vyznačilo na sčítacích formulářích národnost českou celkem 92,3 % obyvatel Ústeckého kraje. V mezikrajovém srovnání to byl čtvrtý nejvyšší podíl po Jihočeském (94,2 %), Královéhradeckém (94 %) a Pardubickém kraji (93,3 %). Další národnosti byly v kraji zaznamenány minimálně (v případě jedné národnosti: slovenská – 1 %, ukrajinská – 0,8 %, vietnamská – 0,7 %, německá – 0,3 %).  V případě dvou národností byl podíl české národnosti v kraji ještě vyšší, celkem 95,4 % (opět čtvrté místo mezi kraji). Z dalších národnostní byly uváděny nejčastěji slovenská – 1,9 %, německá – 0,7 %, ukrajinská a vietnamská – shodně 0,9 %.

V podrobnějším detailu četnost české národnosti téměř kopíruje mateřský jazyk, nejčastěji byla v případě jedné národnosti vyznačena na území SO ORP Roudnice nad Labem (94,7 %), nejméně v Kadani (89,7 %). Nejvyšší podíl obyvatel hlásících se ke slovenské národnosti byl ve správním obvodě Kadaň a Podbořany (1,5 %). K ukrajinské národnosti se přihlásilo nejvíce obyvatel ve správním obvodě Lovosice a Teplice (1,3 %) a 1,1 % obyvatel obvodu Rumburk vyznačilo vietnamskou národnost a 1,3 % obyvatel i národnost německou. V případě označení dvou národností byly tyto podíly ještě vyšší. V uvedení dvou národností bylo u české národnosti nejvyššího podílu dosaženo v SO ORP Děčín (96,9 %), nejmenšího pak v Kadani (93,4 %).

Státní občanství bylo zjištěno téměř u všech obyvatel bydlících v době SLDB 2021 v České republice. Občanství nebylo zjištěno pouze u nepatrného počtu obyvatel (0,3 % obyvatel ČR). Samozřejmě převažoval podíl státního občanství České republiky (94,9 %). Nejvyšší podíl státního občanství České republiky byl zaznamenán v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji – shodně 98,1 %, nejmenší byl v hlavním městě Praze – 84,9 %. V Ústeckém kraji bylo státní občanství ČR zapsáno v 96,4 % sčítacích formulářů. V nepatrných počtech bylo v kraji zjištěno státní občanství Ukrajiny (0,9 %), Vietnamu (0,8 %) a Slovenska (0,5 %). Na území kraje bylo státní občanství České republiky nejčastěji vyznačeno na území Litvínova (97,7 %), nejméně bylo vyznačeno v Kadani (94,9 %), kde byl ale zároveň zjištěn nejvyšší podíl obyvatel se státním občanstvím Ukrajiny (1,5 %). V SO ORP Rumburk byl zaznamenán nejvyšší podíl osob s vietnamským státním občanstvím (1,5 %) a slovenské státní občanství bylo nejvíce vyznačeno v obvodě Podbořany (0,8 %). V případech zaznamenání vícenásobných státních občanství ve sčítacích formulářích zůstávaly podíly jednotlivých státních občanství podobné. Státní občanství do určité míry koresponduje se zjištěným mateřským jazykem.

Otázka na náboženskou víru byla také dobrovolná a celkem se k této otázce nevyjádřilo 30,1 % obyvatel ČR. Svoji víru ve sčítacích formulářích vyznačilo 18,7 % obyvatel ČR. Nejvíce lidé na tuto otázku neodpovídali v Jihočeském kraji (33,5 %). Nejvyšší podíl věřících byl zjištěn ve Zlínském kraji (38,6 %), naopak nejnižší v Ústeckém kraji (7,2 %).

Z celkového počtu obyvatel Ústeckého kraje svůj vztah k víře neuvedlo 30,5 % obyvatel. Pokud se lidé k víře vyjadřovali, uváděli v tiskopisech, že jsou věřící, hlásící se k církvi nebo náboženské společnosti (7,2 %) nebo věřící, nehlásící se k církvi (8,6 %). Pokud se lidé označili jako věřící, hlásící se k církvi, převažovalo římskokatolické vyznání (33,4 %). Celkem 84,2 % obyvatel kraje zaškrtlo, že je bez náboženské víry.

Mezi správními obvody Ústeckého kraje svou odpověď na náboženskou otázku neuvedlo 34,1 % (nejvyšší podíl) obyvatel správního obvodu Rumburk, nejvyšší podíl věřících byl zaznamenán na Žatecku (9,3 %), naopak nejnižší v SO ORP Litvínov (5,1 %). Nejvíce obyvatel, kteří nejčastěji uváděli, že jsou bez náboženského vyznání, žilo ve správním obvodě Louny (87,1 %).

Kontakt:

Monika Raušerová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: monika.rauserova@czso.cz
tel.: 47 2706 121