Vodovody a kanalizace v Ústeckém kraji v roce 2022

V roce 2022 se výroba vody v Ústeckém kraji v porovnání s předchozím rokem snížila, k poklesu došlo celkem v 8 krajích. Spotřeba vody celkem na osobu a den meziročně vzrostla o 2 litry, zatímco spotřeba vody v domácnostech o 3,1 litru poklesla. Cena vody se i v loňském roce ve všech krajích zvýšila. Nejdražší vodu v roce 2022 měli obyvatelé Ústeckého kraje, za 1 m³ zaplatili 53,80 Kč.

Vodovody

Vodou z vodovodů bylo v roce 2022 v Ústeckém kraji zásobováno celkem 781,5 tisíc obyvatel. Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu v kraji představoval 97,9 %, což bylo o 2,0 p. b. méně než v roce 2021. V porovnání s ostatními kraji byl podíl obyvatel zásobovaných vodou v kraji pátý nejvyšší. 100 % pokrytí vykázali v hlavním městě Praze a v Karlovarském kraji. Celorepublikový průměr (95,6 %) kraj překročil o 2,3 p. b.

Výroba vody se v roce 2022 se oproti předchozímu roku snížila. Objem vyrobené pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu dosáhl v loňském roce v Ústeckém kraji 46 299 tis. m³ a v porovnání s rokem 2021 poklesl o 536 tis. m³, tj. o 1,1 %. Zároveň pokleslo i množství fakturované pitné vody celkem (36 579 tis. m³) o 197 tis. m³ (o 0,5 %). Výraznější snížení zaznamenalo množství fakturované vody pro domácnosti, které odebraly 26 212 tis. m³, což bylo o 1 466 tis. m³ vody (o 5,3 %) méně než v předchozím roce. Objem fakturované pitné vody domácnostem meziročně poklesl ve všech krajích republiky.

Množství fakturované vody domácnostem, průmyslu a ostatním odběratelům v přepočtu na jednoho napojeného obyvatele zásobovaného vodou z vodovodů za den neboli specifické množství vody fakturované celkem dosáhlo v roce 2022 v Ústeckém kraji 128,2 litru, v porovnání s předchozím rokem se zvýšilo o 2,0 litru (o 1,6 %). Nárůst zaznamenaly ještě další 4 kraje – Plzeňský, Karlovarský, Liberecký a Jihomoravský. Množství fakturované vody domácnostem dosáhlo v roce 2022 v kraji 91,9 litru na osobu a den proti 95,0 litru v roce 2021. K meziročnímu poklesu došlo ve všech krajích. Nejvyšší spotřebu vody v domácnostech na osobu a den evidují v Praze (111,2 litru), následuje Jihomoravský kraj s 92,1 litru, spotřeba v Ústeckém kraji byla třetí nejvyšší. Naproti tomu nejnižší spotřebu vykázaly domácnosti ve Zlínském kraji (77,2 %).

Dlouhodobým jevem je růst ceny vody. V Ústeckém kraji dosáhla v roce 2022 celková hodnota vodného 1 967,8 mil. Kč (bez DPH) a od roku 2005 se zvýšila téměř o ¾ (o 73,4 %, tj. o 833,2 mil. Kč). V porovnání s rokem 2021 vzrostlo vodné celkem v kraji o 174,2 mil. Kč. Nárůst mezi posledními dvěma roky jsme zaznamenali ve všech krajích republiky. K nejvyššímu nárůstu proti roku 2021 došlo v Karlovarském kraji (o 10,7 %), k nejnižšímu v Kraji Vysočina (o 0,6 %). Navýšení o 9,7 % v Ústeckém kraji bylo druhé nejvyšší v republice.

Cena vody (bez DPH), tedy průměrná cena za 1 m³ fakturované pitné vody, se od roku 2005 v Ústeckém kraji zvýšila z 24,70 Kč na 53,80 Kč za m³. Proti průměru celé republiky (46,10 Kč) byla cena vody v loňském roce v kraji vyšší o 7,70 Kč. V letech 2008–2017 a v letech 2020 a 2022 platili obyvatelé Ústeckého kraje za 1 m³ vody nejvíce v České republice. Příznivější situace pro obyvatele kraje byla v letech 2007, 2018, 2019 a 2021, kdy byla cena vody druhá nejvyšší – v prvním jmenovaném roce po Karlovarském kraji, v dalších dvou letech po Libereckém kraji a v roce 2021 po hlavním městě Praze.

V porovnání s předchozím rokem vzrostla v roce 2022 cena vody v Ústeckém kraji o 5,00 Kč (o 10,3 %). K nárůstu došlo i ve všech ostatních krajích, ale navýšení v Ústeckém kraji bylo nejvyšší. Naproti tomu nejméně se cena vody zvýšila v hlavním městě Praze (o 1,10 Kč, tj. 2,3 %).

Kanalizace

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci meziročně poklesl o 2,0 p. b. na 86,7 %. Celkový počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci v kraji byl 691 922, z toho bylo 99,6 % (689 069 obyvatel) napojeno na čistírnu odpadních vod. Podíl obyvatel v domech napojených na čistírnu odpadních vod z celkového počtu obyvatel napojených na kanalizaci byl v mezikrajovém srovnání čtvrtý nejvyšší. Stoprocentní pokrytí mělo hlavní město Praha, následoval Karlovarský a Středočeský kraj – shodně 99,9 %. Republikový průměr (97,3 %) byl v kraji překročen o 2,3 p. b.

Množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace (bez zpoplatněných srážkových vod) v Ústeckém kraji dosáhlo v roce 2022 celkem 30 957 tis. m³ a proti roku 2021 bylo nižší o 304 tis. m³ (o 1,0 %). K meziročnímu poklesu došlo v polovině krajů s výjimkou Prahy, Středočeského, Karlovarského, Libereckého, Jihomoravského a Olomouckého kraje a Kraje Vysočina. Množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace za celé území republiky meziročně vzrostlo o 1 172 tis. m³, tj. o 0,3 %.

Objem čištěné odpadní vody (bez srážkových vod) dosáhl v roce 2022 v Ústeckém kraji 30 534 tis. m³ a v porovnání s rokem 2021 vzrostl o 218 tis. m³, tj. o 0,7 %. Podíl čištěných odpadních vod na objemu vypouštěných odpadních vod do kanalizace (bez zpoplatněných srážkových vod) představoval 98,6 % a proti roku 2021 vzrostl o 1,7 p. b. Proti průměru celé ČR (97,7 %) byl vyšší o necelý 1,0 p. b.

Celková hodnota stočného dosáhla v roce 2022 v Ústeckém kraji 1 685,0 mil. Kč (bez DPH) a v porovnání s rokem 2021 byla vyšší o 67,8 mil. Kč, tj. o 4,2 %. K meziročnímu nárůstu došlo kromě Královéhradeckého kraje ve všech ostatních krajích ČR, nejvyšší růst jsme zaznamenali v hlavním městě Praze a v Karlovarském kraji (+12,5 resp. +10,9 %). Naopak nejméně rostlo stočné v Moravskoslezském kraji (+1,6 %), nárůst v Ústeckém kraji byl čtvrtý nejnižší.

Cena stočného (bez DPH) čili průměrná cena za 1 m³ odváděných odpadních vod dosáhla v roce 2022 v Ústeckém kraji hodnoty 47,50 Kč za m³. Od roku 2005 (21,00 Kč/m³) se cena stočného v kraji více než zdvojnásobila (nárůst o 26,50 Kč, tj. o 126,2 %). V porovnání s rokem 2021 stoupla cena stočného v kraji o 2,00 Kč za m³ (o 4,4 %). Průměr za celou ČR (41,00 Kč za m³) byl v kraji překročen o 6,50 Kč. V mezikrajovém srovnání je cena stočného v Ústeckém kraji od roku 2008 druhá nejvyšší po Libereckém kraji.

Čistírny odpadních vod

Na území Ústeckého kraje bylo v loňském roce v provozu celkem 210 čistíren odpadních vod (ČOV) s celkovou kapacitou 397 tis. m³ za den. Provozy čistíren odpadních vod vyprodukovaly za minulý rok 31,2 tis. tun sušiny. Z celkového objemu kalů byly více než tři pětiny (63,4 %) objemu zneškodněny spalováním, 29,3 % bylo zkompostováno, 4,5 % bylo vyvezeno na skládky a 2,8 % bylo zlikvidováno jiným způsobem. Přímou aplikací a rekultivací kalů byla v Ústeckém kraji zneškodněna pouze 1 tuna sušiny z celkového množství kalů v ČOV.

Meziročně vzrostl počet ČOV o 3 a jednalo se o 1 mechanickou a 2 mechanicko-biologické čistírny, z toho o 1 s dalším odstraňováním dusíku a 1 s odstraňováním dusíku a fosforu. Celková kapacita ČOV v porovnání s rokem 2021 zvýšila pouze nepatrně (o 133 m³ za den). Produkce sušiny meziročně poklesla o 1,5 tis. tun (o 4,7 %). U většiny způsobů zneškodnění kalu došlo k poklesu – kompostování o 8,7 %, skládkování o 52,1 % a likvidace jiným způsobem o 31,2 %. Naproti tomu se zvýšilo zneškodnění kalů spalováním, a to o 6,8 %.

Metodické vysvětlivky

Údaje související s počty obyvatel (počty a podíly obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci, spotřeba vody) jsou ovlivněny výsledky loňského Sčítání lidu, domů a bytů 2021 a nejsou plně srovnatelné s předchozími roky.

Obecně mohou být podíly obyvatel napojených na vodovod nebo kanalizaci ovlivněny zejména meziročními aktualizacemi poskytovaných údajů o počtu napojených obyvatel (větší nárůsty, ale i poklesy), vliv také mohou mít změny majetkovo-provozních vztahů, tj. fúze provozovatelů nebo jejich rozdělení, změna provozovatele apod. V neposlední řadě má vliv i nestejnoměrné tempo růstu/poklesu středního stavu obyvatel v daném kraji v porovnání s nárůstem/poklesem počtu napojených obyvatel.

Podobně mohou být i odvozené ukazatele (jako jsou specifická spotřeba vody v domácnostech nebo podíl čištěných vod) ovlivněny např. změnou zatřídění vody fakturované v rámci kategorií „pro domácnosti“ a „ostatní odběratelé“, u vypouštěných nebo čištěných odpadních vod analogicky v rámci kategorií „splaškové“, „průmyslové a ostatní“ a „srážkové“.

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027