Vodovody a kanalizace v Ústeckém kraji v roce 2021

V roce 2021 se výroba vody v Ústeckém kraji v porovnání s předchozím rokem snížila, k poklesu došlo celkem v 8 krajích. Cena vody se i v loňském roce ve všech krajích zvýšila. Za 1 m³ vody zaplatili v roce 2021 nejvíce obyvatelé Prahy, následovaní obyvateli Ústeckého kraje.

Vodovody

Vodou z vodovodů bylo v roce 2021 v Ústeckém kraji zásobováno celkem 798,5 tisíc obyvatel. Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu v kraji představoval 99,9 %, což bylo o 1,8 p. b. více než v roce 2020. V porovnání s ostatními kraji byl podíl obyvatel zásobovaných vodou v kraji čtvrtý nejvyšší. Stejný podíl měli i v Moravskoslezském kraji, 100 % pokrytí vykázali v hlavním městě Praze a v Karlovarském kraji. Celorepublikový průměr (96,0 %) kraj překročil o 3,9 p. b.

V roce 2021 se oproti předchozímu roku výroba vody snížila. Objem vyrobené pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu dosáhl v loňském roce v Ústeckém kraji 46 835 tis. m³ a v porovnání s rokem 2020 poklesl o 1 597 tis. m³, tj. o 3,3 %. Zároveň pokleslo i množství fakturované pitné vody celkem (36 776 tis. m³) o 398 tis. m³ (o 1,1 %). Nárůst však zaznamenalo množství fakturované vody pro domácnosti, které odebraly 27 678 tis. m³, což bylo o 271 tis. m³ vody (o 1,0 %) více než v předchozím roce. Objem fakturované pitné vody domácnostem meziročně vzrostl ve většině krajů kromě Karlovarského a Královéhradeckého kraje.

Množství fakturované vody na počet obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů neboli specifické množství vody fakturované celkem dosáhlo v roce 2021 v Ústeckém kraji 126,2 litru na osobu a den, v porovnání s předchozím rokem se snížilo o 0,1 litru (o 0,1 %). Pokles zaznamenaly ještě další 4 kraje – Středočeský, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický. Množství fakturované vody domácnostem dosáhlo v roce 2021 v kraji 95,0 litru na osobu a den proti 93,1 litru v roce 2020. K meziročnímu nárůstu došlo ve většině krajů s výjimkou Královéhradeckého kraje. Nejvyšší spotřebu vody v domácnostech na osobu a den evidují v Praze (120,0 litru), spotřeba v Ústeckém kraji byla druhá nejvyšší. Naproti tomu nejnižší spotřebu vykázaly domácnosti ve Zlínském kraji (80,9 %).

Dlouhodobým jevem je růst ceny vody. V Ústeckém kraji dosáhla v roce 2021 celková hodnota vodného 1 793,6 mil. Kč (bez DPH) a od roku 2005 se zvýšila o více než polovinu (o 58,1 %, tj. o 659 mil. Kč). V porovnání s rokem 2020 vzrostlo vodné celkem v kraji o 84,9 mil. Kč. Nárůst mezi posledními dvěma roky jsme zaznamenali ve všech krajích republiky. K nejvyššímu nárůstu proti roku 2020 došlo v Kraji Vysočina (o 7,6 %), k nejnižšímu v Karlovarském kraji (o 0,1 %), navýšení o 5,0 % v Ústeckém kraji bylo páté nejnižší v republice.

Cena vody (bez DPH), tedy průměrná cena za 1 m³ fakturované pitné vody, se od roku 2005 v Ústeckém kraji zvýšila z 24,70 Kč na 48,80 Kč za m³. Proti průměru celé republiky byla cena vody v loňském roce v kraji vyšší o 4,90 Kč. V letech 2008–2017 a v roce 2020 obyvatelé Ústeckého kraje platili za 1 m³ vody nejvíce v České republice. Příznivější situace pro obyvatele kraje byla v letech 2007, 2018 a 2019 a v roce 2021, kdy byla cena vody druhá nejvyšší – v prvním jmenovaném roce po Karlovarském kraji, v dalších dvou letech po Libereckém kraji a v loňském roce po hlavním městě Praze.

V porovnání s předchozím rokem vzrostla v roce 2021 cena vody v Ústeckém kraji o 2,80 Kč. K nárůstu došlo i ve všech ostatních krajích, z toho nejvíce v hlavním městě Praze (o 4,70 Kč, tj. 10,3 %), naproti tomu nejméně se cena vody zvýšila v Jihočeském a Olomouckém kraji – shodně o 1,30 Kč, tj. o 3,2 resp. 3,7 %. Navýšení o 6,0 % v Ústeckém kraji bylo druhé nejvyšší.

Kanalizace

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci meziročně vzrostl o 1,9 p. b. na 88,7 %. Celkový počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci v kraji byl 709 443, z toho bylo 99,3 % (704 761 obyvatel) napojeno na čistírnu odpadních vod. Podíl obyvatel v domech napojených na čistírnu odpadních vod z celkového počtu obyvatel napojených na kanalizaci byl v mezikrajovém srovnání čtvrtý nejvyšší. Stoprocentní pokrytí mělo město Praha, následoval Středočeský a Karlovarský kraj s 99,8 resp. 99,5 %. Republikový průměr (96,9 %) byl v kraji překročen o 2,4 p. b.

Množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace (bez zpoplatněných srážkových vod) v Ústeckém kraji dosáhlo v roce 2021 celkem 31 261 tis. m³ a proti roku 2020 bylo vyšší o 1 319 tis. m³ (o 4,4 %). K meziročnímu nárůstu došlo ve většině krajů s výjimkou Prahy, Karlovarského a Zlínského kraje a Kraje Vysočina. Množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace za celé území republiky meziročně vzrostlo o 1 341 tis. m³, tj. o 0,3 %.

Objem čištěné odpadní vody (bez srážkových vod) dosáhl v roce 2021 v Ústeckém kraji 30 316 tis. m³ a v porovnání s rokem 2020 vzrostl o 1 046 tis. m³, tj. o 3,6 %. Podíl čištěných odpadních vod na objemu vypouštěných odpadních vod do kanalizace (bez zpoplatněných srážkových vod) představoval 97,0 % a proti roku 2020 poklesl o 0,8 p. b. Proti průměru celé ČR (97,5 %) byl nižší o 0,6 p. b.

Celková hodnota stočného dosáhla v roce 2021 v Ústeckém kraji 1 617,2 mil. Kč (bez DPH) a v porovnání s rokem 2020 byla vyšší o 145,9 mil. Kč, tj. o 9,9 %. K meziročnímu nárůstu došlo ve všech krajích ČR, nejvyšší růst jsme zaznamenali právě v našem kraji. Naopak nejméně rostlo stočné v Karlovarském kraji (o 0,5 %).

Cena stočného (bez DPH) čili průměrná cena za 1 m³ odváděných odpadních vod dosáhla v roce 2021 v Ústeckém kraji hodnoty 45,50 Kč za m³. Od roku 2005 se cena stočného v kraji více než zdvojnásobila (nárůst o 24,50 Kč, tj. o 116,4 %), což je patrné i z grafu č. 2. V porovnání s rokem 2020 stoupla cena stočného v kraji o 2,50 Kč za m³. Průměr za celou ČR (38,50 Kč za m³) byl v kraji překročen o 6,90 Kč. V mezikrajovém srovnání je cena stočného v Ústeckém kraji od roku 2008 druhá nejvyšší po Libereckém kraji (viz graf č. 3).

Čistírny odpadních vod

Na území Ústeckého kraje bylo v provozu celkem 207 čistíren odpadních vod (ČOV) s celkovou kapacitou 397 tis. m³ za den. Provozy čistíren odpadních vod vyprodukovaly za minulý rok 32,7 tis. tun sušiny. Z celkového objemu kalů byla více než polovina (56,6 %) objemu zneškodněno spalováním, 30,6 % bylo zkompostováno, 8,9 % bylo vyvezeno na skládky a 3,9 % bylo zlikvidováno jiným způsobem. Zneškodnění přímou aplikací a rekultivací kalů se v Ústeckém kraji neprovádělo.

Meziročně vzrostl počet ČOV o 4 a jednalo se o mechanicko-biologické čistírny, z toho o 3 s dalším odstraňováním dusíku a 1 s odstraňováním dusíku a fosforu. Celková kapacita ČOV se proti roku 2020 zvýšila o 26,2 tis. m³ za den, tj. o 7,1 %. Meziročně vzrostla i produkce sušiny, a to 3,6 tis. tun (o 12,4 %). Více než dvojnásobně se zvýšil objem kalů odvezených na skládky, o 10 % více kalů bylo zneškodněno spalováním. Naproti tomu objem zkompostovaných kalů se meziročně o 6,3 % snížil.

Metodické vysvětlivky

Údaje související s počty obyvatel (počty a podíly obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci, spotřeba vody) jsou ovlivněny výsledky loňského Sčítání lidu, domů a bytů 2021 a nejsou plně srovnatelné s předchozími roky.

Obecně mohou být podíly obyvatel napojených na vodovod nebo kanalizaci ovlivněny zejména meziročními aktualizacemi poskytovaných údajů o počtu napojených obyvatel (větší nárůsty, ale i poklesy), vliv také mohou mít změny majetkovo-provozních vztahů, tj. fúze provozovatelů nebo jejich rozdělení, změna provozovatele apod. V neposlední řadě má vliv i nestejnoměrné tempo růstu/poklesu středního stavu obyvatel v daném kraji v porovnání s nárůstem/poklesem počtu napojených obyvatel.

Podobně mohou být i odvozené ukazatele (jako jsou specifická spotřeba vody v domácnostech nebo podíl čištěných vod) ovlivněny např. změnou zatřídění vody fakturované v rámci kategorií „pro domácnosti“ a „ostatní odběratelé“, u vypouštěných nebo čištěných odpadních vod analogicky v rámci kategorií „splaškové“, „průmyslové a ostatní“ a „srážkové“.

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027