Sklizeň zemědělských plodin v Ústeckém kraji v roce 2021

Průběh počasí loňského hospodářského roku byl pro většinu plodin příznivější než rok předchozí. Meziročně vyšší výnosy na hektar jsme v kraji zaznamenali u většiny plodin s výjimkou řepky, pícnin na orné půdě a vinných hroznů.

Celková produkce jednotlivých plodin je ovlivňována jednak vývojem vegetačních podmínek, které se promítají do výše dosaženého průměrného hektarového výnosu a jednak je závislá na oseté, respektive sklizňové ploše. Plochy u vybraných zemědělských plodin se v Ústeckém kraji proti roku 2020 zvýšily u obilovin, luskovin, brambor, trvalých travních porostů, u chmelnic a u vinic. S výjimkou brambor vzrostla výměra ploch u vyjmenovaných plodin i celorepublikově, za celou ČR se navíc zvýšily plochy technické cukrovky.

Stěžejní plodinou ve struktuře pěstovaných plodin jak v České republice, tak ve všech krajích, jsou obiloviny. V mezikrajovém srovnání zaujímala v roce 2021 plocha obilovin v Ústeckém kraji nejvyšší podíl na celkové osevní ploše kraje (62,1 %), druhý nejvyšší podíl byl v Jihomoravském kraji (61,4 %). Podíl v Ústeckém kraji byl o 1,8 procentního bodu (p. b.) vyšší než v roce 2020. Proti průměru republiky (54,9 %) byl podíl v kraji vyšší o 7,3 p. b. Nejnižší procento osevních ploch zaujímaly obiloviny v Kraji Vysočina (49,3 %). Podíl obilovin meziročně vzrostl ve většině krajů s výjimkou Prahy, Zlínského, Jihomoravského, Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického kraje. Nejvyšší meziroční pokles zaznamenali v Praze (o 3,7 p. b.) a ve Zlínském kraji (o 2,6 p. b.). Tempo růstu v Ústeckém kraji bylo ze všech 8 krajů s navýšením podílu obilovin na celkové osevní ploše kraje nejvyšší.

V roce 2021 bylo v Ústeckém kraji sklizeno celkem 572 861 tun obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin). V porovnání s předchozím rokem to znamenalo nárůst o 7,7 % (o 41 014 tun zrna). Na meziročním růstu se podílelo jak zvýšení ploch (o 1,2 %), tak vyšší hektarové výnosy (o 6,4 %). Z jednoho hektaru bylo v kraji sklizeno 6,32 tuny zrna, tj. o 0,38 tuny více než v roce 2020. Vyšší výnosy než v předchozím roce, byly zaznamenány ještě v dalších sedmi krajích republiky – v Praze, Středočeském, Královéhradeckém, Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Z toho nejvyšší nárůst výnosů zaznamenali v Praze (+ 7,0 %) a druhý nejvyšší byl v Ústeckém kraji.

Nejrozšířenější obilovinou všeobecně je pšenice, v Ústeckém kraji představoval její podíl (68,5 %) na celkové ploše obilovin nejvyšší hodnotu mezi kraji. Ve struktuře ploch pšenice zaujímaly 91,8 % ozimé odrůdy. Celkový objem sklizené pšenice (406 184 tun) v roce 2021 představoval 70,9% podíl na celkové sklizni obilovin v kraji a byl nejvyšší mezi kraji. Druhou nejrozšířenější obilovinou v kraji byl ječmen, kde 68,9 % ploch představovaly jarní odrůdy. Na sklizni obilovin se úrodou 115 976 tun podílel ječmen celkem 20,2 %, sklizeň jarních odrůd dosáhla 76 149 tuny, tj. 65,7 % z celkového objemu sklizně ječmene.

Meziročně vyšší sklizeň v kraji jsme zaznamenali u většiny obilovin – u pšenice o 7,7 %, u ječmene o 8,9 %, u ovsa o 9,9 %, u triticale o 2,5 % a u kukuřice na zrno o 118,5 %. Nižší úroda byla pouze u žita (o 36,6 %).

Proti úrovni předchozího roku byla v roce 2021 v Ústeckém kraji o 34,7 % vyšší produkce luskovin, což bylo ovlivněno jak nárůstem ploch, tak i vyšším výnosem. V loňském roce bylo v kraji na výměře 2 940 hektarů (nárůst o 665 ha, o 29,2 %) vypěstováno celkem 7 977 tun luskovin (o 2 056 tun více než v roce 2020). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 2,71 tuny zrna (meziroční nárůst o 0,11 t/ha, tj. o 4,2 %).

Produkce brambor ostatních (kromě raných a sadbových), reprezentovaná v kraji převážně drobnými pěstiteli, byla v roce 2021 vyšší proti předchozímu roku, zásluhu na tom mělo jak mírné rozšíření pěstebních ploch o 12 ha, tj. o 2,2 %) na 569 hektarů, tak vyšší výnos hlíz než v roce 2020, a to o 1,61 t/ha (o 6,5 %), z jednoho hektaru tak bylo sklizeno 26,45 tuny. Celková úroda dosáhla 15 054 tun a byla meziročně vyšší o 1 218 tun (o 8,8 %).

Cukrovka technická se v roce 2021 v kraji pěstovala na 3 988 hektarech (pokles o 61 ha, tj. o 1,5 % proti roku 2020). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 67,73 tuny bulev, tj. o 10,3 % (o 6,32 t/ha) více než v předešlém roce. Celková sklizeň 270 086 tun byla zásluhou vyšších výnosů vyšší proti roku 2020 o 21 417 tuny (o 8,6 %).

Na rozloze 21 268 hektarů byla v roce 2021 v Ústeckém kraji pěstovaná řepka, meziročně se její plochy snížily o 4 241 hektarů, tj. o 16,6 %. Celková sklizeň ve výši 64 374 tun byla proti roku 2020 nižší o 19 207 tun (o 23,0 %). Na nižší úrodě se podílela jak zmíněná nižší sklizňová plocha, tak menší výnos řepkového semene. Z jednoho hektaru byly sklizeny v průměru 3,03 tuny, což představovalo meziroční pokles o 0,25 tuny na hektar (o 7,6 %).

Sklizňová plocha pícnin na orné půdě se v Ústeckém kraji v roce 2021 poklesla o 4,8 % (o 889 ha) a dosáhla 17 749 hektarů. Celkem bylo sklizeno 170 626 tuny sena. Úroda loňského roku byla o 13 186 tuny (o 7,2 %) nižší než v předchozím roce, což bylo ovlivněno kromě nižších ploch i nižším výnosem. Z jednoho hektaru bylo sklizeno 9,61 tuny, tj. o 0,25 tuny (o 2,5 %) méně než v roce 2020.

Plocha trvalých travních porostů vč. pastvin, uváděná ve skutečném rozsahu provedené sklizně a zahrnující sklízené i spásané plochy, ve výši 62 972 hektarů zaznamenala meziroční mírný nárůst o 29 ha, tj. o 0,05 %. Příznivé klimatické podmínky se projevily vyšším dosaženým výnosem 3,65 t/ha, který oproti předchozímu roku znamenal nárůst o 11,8 %, tj. o 0,38 t/ha. Celkem bylo ve všech sečích sklizeno 230 048 tun sena, což bylo o 11,8 %, tj. o 24,3 tis. tun hmoty (přepočtené na suchou píci) více než v roce 2020.

Na území Ústeckého kraje se nachází více než polovina ploch (56,8 %) plodících chmelnic České republiky. Do roku 2013 (včetně) se v kraji i v celé ČR plocha plodících chmelnic meziročně snižovala, v dalších pěti letech došlo jak v kraji, tak republikově k jejímu rozšiřování. V letech 2019 a 2020 plocha opět mírně klesala, k meziročnímu mírnému nárůstu došlo znovu v loňském roce, v kraji představoval 8 ha (o 0,3 %) a za celou ČR 5 ha (o 0,1 %). Kromě mírného nárůstu ploch byl v kraji proti roku 2020 o více než polovinu vyšší i výnos. Z jednoho hektaru bylo v Ústeckém kraji sklizeno rekordních 1,81 tuny, což bylo o 0,62 t/ha (o 52,1 %) více než v roce 2020. Produkce „zeleného zlata“ v kraji v roce 2021 tak zaznamenala nejvyšší krajskou sklizeň z roku 2000, proti předchozímu roku byla vyšší o 1 764 tun, tj. o 52,6 %. Celkem bylo v loňském roce v kraji sklizeno 5 120 tun chmele.

Pro poslední uváděnou kulturu – vinice, jejíž plodící plocha v kraji zaujímala z republikového pohledu pouze 2 %, byl rok 2021 méně příznivý než rok předchozí. Vlivem nižšího výnosu o 2,7 % (o 0,13 t/ha) bylo z plochy o výměře 319 hektarů (meziroční nárůst o 2,4 %, o 7 ha) sklizeno 1 545 tun hroznů, tj. o 6 tun (o 0,4 %) méně než v roce 2020.

Spotřeba hnojiv přepočtená na čisté živiny (N, P₂O₅, K₂O) je uváděna za hospodářský rok 2020/2021 (tzn. od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021). V celkovém objemu není zahrnuta spotřeba hnojiv za malá hospodářství samostatně hospodařících rolníků, kteří nepředkládají výkazy.

Spotřeba jednotlivých druhů hnojiv v Ústeckém kraji patří v mezikrajovém srovnání mezi nejnižší v republice. V porovnání s předchozím rokem se ve většině krajů, kromě Libereckého, snížila spotřeba minerálních hnojiv. Pokles v Ústeckém kraji o 10,0 % byl pátý nejvyšší. K poklesu došlo v kraji u všech druhů minerálních hnojiv, z toho nejvíce u draselných hnojiv, a to o 18,3 %, u fosforečných o 17,0 % a u dusíkatých hnojiv o 8,1 %. Spotřeba vápenatých hnojiv vzrostla v pěti krajích republiky vč. Ústeckého. Meziroční nárůst v Ústeckém kraji představoval 25,6 % a byl mezi kraji nejvyšší. Spotřeba organických hnojiv, kam patří např. i kompost, meziročně poklesla v polovině krajů, vč. Ústeckého kraje, kde byl pokles třetí nejnižší. V porovnání s hospodářským rokem 2019/2020 vzrostl v deseti ze čtrnácti krajů objem spotřeby statkových hnojiv, v Ústeckém kraji představoval nárůst 5,1 % a byl čtvrtý nejvyšší. Nárůst jsme zaznamenali u hnoje (o 20,7 %) a u ostatních složek statkových hnojiv, které zahrnují další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodářských zvířat, jako např. výkaly zvířat na pastvě (o 9,9 %). Meziročně v kraji pokleslo využívání močůvky o 47,7 % a kejdy o 17,8 %.

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027