Pohyb obyvatelstva za 1. až 3. čtvrtletí 2015 v Ústeckém kraji (předběžné výsledky)

 

Počet obyvatel Ústeckého kraje během prvních třech čtvrtletí roku 2015 poklesl vlivem záporné bilance přirozeného přírůstku obyvatel i záporného salda migrace o 1,2 tisíce osob. Z meziročního srovnání vyplývají některé pozitivní jevy v kraji - narodilo se více dětí, snížil se počet potratů, vzrostl počet uzavřených manželství a snížil se počet rozvodů. Negativním jevem je vyšší počet zemřelých. Nárůst jsme zaznamenali u počtu přistěhovalých, naproti tomu počet vystěhovalých osob se snížil. Saldo vnitrostátní migrace bylo záporné, zatímco zahraniční kladné.

 

Ke konci září 2015 žilo podle předběžné bilance v Ústeckém kraji celkem 822 808 obyvatel, v tom 407 878 mužů a 414 930 žen. Od počátku roku do konce září se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 1 164 osob, a to vlivem poklesu počtu žen (o 759) i mužů (o 405).

Na celkovém počtu obyvatel České republiky se Ústecký kraj podílel 7,8 % a je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR. V uplynulém období se počet obyvatel snížil celkem v 8 krajích republiky včetně Ústeckého.

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn jak záporným výsledkem přirozeného přírůstku obyvatel, počet zemřelých převýšil počet narozených o 723 osob, tak záporným saldem migrace, do kraje se od ledna do konce září přistěhovalo 5 723 obyvatel a vystěhovalo 6 164 obyvatel, tj. - 441 osob. Zatímco vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (- 1 043 osob) - do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 4 071 osob a vystěhovalo 5 114 osob, saldo zahraniční migrace kraje bylo kladné + 602 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 1 652 osob a do zahraničí se vystěhovalo 1 050 osob).

 

Za tři čtvrtletí roku 2015 se pouze v Litoměřickém okrese počet obyvatel zvýšil, v ostatních šesti okresech Ústeckého kraje zaznamenal pokles. Ve čtyřech okresech se jednalo o úbytek obyvatel stěhováním i o přirozený úbytek (Děčín, Chomutov, Louny a Most). V okrese Teplice se na celkovém poklesu obyvatel podílel pouze přirozený úbytek obyvatel, zatímco migrace obyvatel v okrese byla kladná. Tento jev můžeme v okrese sledovat již od roku 2011. Opačná situace byla v okrese Ústí nad Labem, kde přirozený přírůstek obyvatel byl kladný, zatímco migrace záporná, tzn., že počet vystěhovalých osob z okresu převyšoval počet osob, které do okresu přišly.

Během devíti měsíců letošního roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 6 272 dětí, což je o 26 novorozenců (o 0,4 %) více než ve stejném období roku 2014. Meziročně se o 0,9 procentního bodu (p.b.) zvýšil podíl živě narozených dětí mimo manželství na 62,0 %. Proti předchozímu čtvrtletí letošního roku došlo sice k mírnému poklesu, ale přesto zůstává Ústecký kraj krajem s nejvyšším podílem mimomanželských dětí v republice. Republikový průměr představoval 47,7 % a byl o 14,3 p.b. nižší než v Ústeckém kraji. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství byl ve Zlínském kraji (40,9 %), v Hl. m. Praze se mimo manželství živě narodilo 41,3 % dětí. Meziročně se zvýšil podíl dětí narozených mimo manželství téměř ve všech krajích republiky, s výjimkou Karlovarského kraje. Nejvyšší nárůst zaznamenali v Pardubickém kraji (+ 2,5 p.b.).

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 10,2 dětí, proti stejnému období minulého roku se tento ukazatel mírně zvýšil o 0,1 p.b. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje v pomyslném žebříčku hodnot čtvrtou nejnižší pozici. Proti průměru České republiky (10,6 ‰) byla nižší o 0,4 p.b. Jedenáct a více dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v Hl. městě Praze, ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Méně než 10 dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

Dlouhodobě negativním jevem Ústeckého kraje je vysoká úmrtnost. Za prvních devět měsíců letošního roku zemřelo v Ústeckém kraji celkem 6 995 osob a jednalo se o nejvyšší počet zemřelých od roku 2000. Meziročně se počet zemřelých zvýšil o 397 osob (o 6 %). V přepočtu na tisíc obyvatel kraje zemřelo letos 11,4 osob, což znamená navýšení proti třem čtvrtletím minulého roku o 0,7 p.b. Úmrtnost v kraji představovala nejvyšší hodnotu v mezikrajovém srovnání. Průměr ČR (10,7 ‰) byl v kraji překročen o 0,7 p.b.

Nejhorší postavení mezi okresy Ústeckého kraje zaujímal ke konci třetího čtvrtletí roku 2015 opět okres Most, byla zde dosažena druhá nejnižší porodnost s nejvyšším podílem dětí narozených mimo manželství (69,6 %) a zároveň druhá nejvyšší úmrtnost (po okrese Litoměřice). Naproti tomu pozitivní výsledky, co se týká počtu narozených dětí, byly dosaženy v okrese Ústí nad Labem (11,1 ‰) a dále v okresech Litoměřice, Louny, Děčín a Chomutov, v těchto čtyřech okresech byla překročena pomyslná hranice 10 živě narozených dětí na tisíc obyvatel. Nejnižší podíl mimomanželských dětí mají dlouhodobě v okrese Litoměřice (52,4 %).

Následující graf porovnává podíl zemřelých osob v jednotlivých věkových skupinách v Ústeckém kraji za prvních devět měsíců letošního roku. Meziroční pokles jsme zaznamenali u většiny věkových skupin, s výjimkou skupin:

1–14, 70–79, 90 a více let.

Od počátku roku 2015 uzavřelo v Ústeckém kraji manželství 3 019 párů snoubenců, tj. o 161 (o 5,6 %) více než za devět měsíců 2014. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 4,9 ‰. Meziročně se sňatečnost Ústeckého kraje zvýšila o 0,3 p.b., přesto však byla nejnižší ze všech krajů a o 0,3 p.b. nižší než průměr ČR.

V Ústeckém kraji došlo za tři čtvrtletí roku 2015 ke snížení rozvodovosti. Od ledna do konce září letošního roku bylo rozvedeno 1 524 manželství, což je o 222 (o 12,7 %) méně než za stejné období roku 2014. Počet rozvodů v kraji od počátku letošního roku byl nejnižší od roku 2000. Počet rozvodů na tisíc obyvatel dosáhl v kraji 2,5 ‰ (meziroční pokles o 0,4 p.b.) a stejně jako absolutní počet rozvodů, tak i v přepočtu na tisíc obyvatel kraje se jednalo o nejnižší hodnotu od roku 2000. Rozvodovost v mezikrajovém srovnání byla za první až třetí čtvrtletí letošní roku šestá nejvyšší. Celorepublikový průměr byl o 0,05 p.b. nižší než v Ústeckém kraji.

Dalším negativním jevem v Ústeckém kraji zůstává i nadále vysoká potratovost, a to i přesto, že se meziročně snížil jak absolutní počet potratů, tak potratovost. V průběhu devíti měsíců roku 2015 bylo v Ústeckém kraji registrováno celkem 2 789 potratů a v porovnání se stejným obdobím předchozího roku to znamenalo pokles o 41 potratů (o 1,4 %). Potratovost v kraji představovala 4,5 provedených potratů na tisíc obyvatel a byla o 0,1 p.b. nižší než za tři čtvrtletí 2014. Obě dosažené hodnoty byly nejnižší v kraji od roku 2000. Nadále však zůstává potratovost v kraji nejvyšší v porovnání s ostatními kraji. Republikový průměr (3,4 ‰) byl v kraji překročen o 1,1 p.b.

Nejpříznivější výsledky za prvních devět měsíců roku 2014 dosáhl okres Děčín s nejvyšší sňatečností a zároveň nejnižší rozvodovostí a druhou nejnižší potratovosti. Nejnižší podíl sňatečnosti byl na Litoměřicku, nejvyšší podíl potratovosti na Mostecku.