Vlivem záporné bilance přirozeného přírůstku obyvatel i záporného salda migrace poklesl v prvním pololetí letošního roku počet obyvatel Ústeckého kraje. Při meziročním srovnání jsme v kraji zaznamenali některé pozitivní jevy - narodilo se více dětí, snížil se počet potratů, vzrostl počet uzavřených manželství a snížil se počet rozvodů. Naproti tomu však zemřelo více osob. Pokles jsme zaznamenali u počtu přistěhovalých i vystěhovalých osob. Saldo vnitrostátní migrace bylo záporné, zatímco zahraniční kladné.

Podle předběžných výsledků bilance obyvatel žilo v Ústeckém kraji k 30. červnu 2015 celkem 823 103 obyvatel, v tom 408 006 mužů a 415 097 žen. Od počátku roku do konce června se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 869 osob, a to jak vlivem poklesu počtu žen (o 592), tak mužů (o 277). Od roku 2000 se jedná o nejvyšší celkový úbytek obyvatel v kraji.

Na celkovém počtu obyvatel České republiky se Ústecký kraj podílel 7,8 % a je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR. V uplynulém období se počet obyvatel snížil celkem v 9 krajích republiky včetně Ústeckého.

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn jak záporným výsledkem přirozeného přírůstku obyvatel, počet zemřelých převýšil počet narozených o 690 osob, tak záporným saldem migrace, do kraje se od ledna do konce června přistěhovalo 3 800 obyvatel a vystěhovalo 3 979 obyvatel, tj. –179 osob. Zatímco vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (–615 osob) - do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 2 648 osob a vystěhovalo 3 263 osob, saldo zahraniční migrace kraje bylo kladné +436 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 1 152 osob a do zahraničí se vystěhovalo 716 osob).

K poklesu počtu obyvatel v období prvního pololetí letošního roku došlo v šesti okresech Ústeckého kraje. Ve čtyřech okresech (Děčín, Chomutov, Louny a Most) došlo k úbytku obyvatel jak stěhováním, tak přirozeným poklesem obyvatel. V okrese Teplice byl pokles obyvatel od ledna do června způsoben pouze přirozeným úbytkem obyvatel (počet zemřelých převažoval nad počtem narozených). Naopak v okrese Ústí nad Labem byl v uplynulém pololetí vykázán přirozený přírůstek obyvatel, ale záporná migrace. Jediným okresem, kde se počet obyvatel zvýšil, byly Litoměřice, a to výhradně zásluhou kladné migrace, tzn., že počet přistěhovalých osob do okresu převyšoval počet osob, které z okresu odešly.

Během šesti měsíců letošního roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 4 043 dětí, což je o 36 novorozenců (o 0,9 %) více než ve stejném období roku 2014. Od roku 2000 se jedná o třetí nejnižší počet narozených dětí (po letech 2013 a 2014). Podíl živě narozených dětí mimo manželství se v kraji meziročně zvýšil o 0,8 procentního bodu (p.b.), takže představoval 62,4 %. Proti 1. čtvrtletí letošního roku i proti stejnému období loňského roku došlo k nárůstu o 0,5 p.b., resp. o 1,4 p.b. Pozice Ústeckého kraje se tak po čtyřech čtvrtletích zhoršila a podíl mimomanželských dětí skončil opět jako nejvyšší mezi kraji. Republikový průměr představoval 47,6 % a byl o 14,8 p.b. nižší než v Ústeckém kraji. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství byl ve Zlínském kraji (40,2 %), v Hl. m. Praze, v kraji s druhým nejnižším podílem, se mimo manželství živě narodilo 41,2 % dětí. Podíl dětí narozených mimo manželství se meziročně zvýšil téměř ve všech krajích republiky, s výjimkou Královéhradeckého (–0,9 p.b.), Olomouckého (–0,8 p.b.) a Karlovarského kraje (–0,5 p.b.). Nejvyšší nárůst, o více než 4 p.b., zaznamenali ve Zlínském a Jihočeském kraji (+4,6, resp. +4,4 p.b.).

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 9,9 dětí, proti stejnému období minulého roku se tento ukazatel mírně zvýšil o 0,1 p.b. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje v pomyslném žebříčku hodnot třetí nejnižší pozici. Proti průměru České republiky (10,4 ‰) byla nižší o 0,5 p.b. Nejvíce dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v Hl. městě Praze a ve Středočeském kraji, naproti tomu nejméně v Karlovarském a v Moravskoslezském kraji.

Vysoká úmrtnost je dlouhodobě negativním jevem Ústeckého kraje. Přetrvávala i v prvních šesti měsících letošního roku, počet zemřelých (4 733 osob) v kraji meziročně vzrostl o 364 osob (o 8,3 %) a byl třetí nejvyšší od roku 2000. V přepočtu na tisíc obyvatel kraje zemřelo 11,6 osob (zvýšení proti 1. pololetí 2014 o 0,9 p.b.). Úmrtnost v kraji představovala třetí nejvyšší hodnotu v mezikrajovém srovnání. V porovnání s předchozími obdobími, kdy byl tento relativní ukazatel nejvyšší mezi kraji, došlo k mírnému zlepšení. Průměr ČR (11,0 ‰) byl v Ústeckém kraji překročen o 0,6 p.b.

Nejlepší postavení mezi okresy Ústeckého kraje zaujímal ke konci prvního pololetí roku 2015 okres Ústí nad Labem, byla zde dosažena nejvyšší porodnost s druhým nejnižším podílem dětí narozených mimo manželství (62,2 %) a zároveň nejnižší úmrtnost. Naproti tomu nejhorší výsledky dosahuje dlouhodobě okres Most – nejnižší porodnost s nejvyšším podílem mimomanželských dětí a druhá nejvyšší úmrtnost po litoměřickém okresu. Pozitivní výsledky má okres Litoměřice v podílu dětí narozených mimo manželství (51,0 %), který je dlouhodobě nejnižší.

Následující graf porovnává podíl zemřelých osob v jednotlivých věkových skupinách v Ústeckém kraji v prvních šesti měsících letošního roku. Meziroční pokles jsme zaznamenali téměř ve všech věkových skupinách, s výjimkou skupiny do 1 roku a ve věkových kategoriích 80 a více let.

Od počátku roku do konce června 2015 uzavřelo v Ústeckém kraji manželství 1 306 párů snoubenců, tj. o 81 (o 6,6 %) více než za 1. pololetí 2014. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 3,2 ‰. Meziročně se sňatečnost Ústeckého kraje zvýšila o 0,2 p.b., přesto však byla nejnižší ze všech krajů a o 0,3 p.b. nižší než průměr ČR.

V prvním pololetí 2014 došlo v Ústeckém kraji ke snížení rozvodovosti. Od ledna do konce června letošního roku bylo rozvedeno 1 041 manželství, což je o 142 (o 12,0 %) méně než za stejné období roku 2014. Počet rozvodů od počátku letošního roku byl nejnižší od roku 2000. Na tisíc obyvatel kraje dosáhl počet rozvodů 2,6 ‰ (meziroční pokles o 0,3 p.b.) a byl stejný jako republikový průměr. V mezikrajovém srovnání se rozvodovost Ústeckého kraje umístila zhruba ve středu hodnot, zatímco za stejné období loňského roku byla třetí nejvyšší.

V Ústeckém kraji nadále přetrvává nejvyšší potratovost mezi kraji, a to i přesto, že se meziročně mírně snížil jak absolutní počet potratů, tak potratovost. V průběhu prvního pololetí 2015 bylo v Ústeckém kraji registrováno celkem 1 853 potratů a v porovnání se stejným obdobím předchozího roku to znamenalo pokles o 54 potratů (o 2,8 %). Dosažená hodnota byla nejnižší od roku 2000. Potratovost v kraji představovala 4,5 provedených potratů na tisíc obyvatel a byla o 0,12 p.b. nižší než v 1. pololetí 2014. Republikový průměr (3,4 ‰) byl v kraji překročen o 1,1 p.b.

Za prvních šest měsíců roku 2015 bylo nejvíce uzavřených sňatků na tisíc obyvatel v okrese Ústí nad Labem, ale zároveň zde byla dosažena nejvyšší rozvodovost mezi okresy Ústeckého kraje. Nejvíce potratů na tisíc obyvatel evidovali v chomutovském okrese, naproti tomu nejnižší potratovost byla v litoměřickém okrese. Nejnižší sňatečnost za uplynulé první pololetí roku byla dosažena v okrese Louny a nejnižší rozvodovost v okrese Teplice.