Energetika v Ústeckém kraji v roce 2022

Ústecký kraj je krajem s nejvyšším instalovaným výkonem elektrárenských soustrojí ze všech krajů a dlouhodobě se zde vyrábí více jak ¼ elektrické energie v ČR. Z jednotlivých paliv, používaných k výrobě elektřiny v kraji, stále výrazně převažovalo hnědé uhlí, kterého se v Ústeckém kraji k tomuto účelu použilo nejvíce z celé ČR. Spotřeba zemního plynu byla již sedmým rokem v našem kraji nejvyšší v rámci celé ČR.

Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační a plynárenské soustavy pravidelně zveřejňuje Energetický regulační úřad (www.eru.cz) – dále jen „ERÚ“. Veškerá data vycházejí z podkladů od licencovaných subjektů. Spotřebu elektrické energie zveřejňuje Energetický regulační úřad od roku 2014 v hodnotě netto (do roku 2013 brutto, tj. součet spotřeby elektřiny netto, vlastní spotřeby na výrobu elektřiny, spotřeby na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách a ztrát v sítích). Uvedená spotřeba zemního plynu nezahrnuje vlastní spotřebu zemního plynu, kterou nelze členit do krajů. Spotřeba CNG je samostatně sledována od roku 2017 (v přechozích letech byly údaje zahrnuty v ostatních kategoriích odběru).

Elektřina

Celkový instalovaný výkon v Ústeckém kraji meziročně vzrostl o 40,3 MW (o 0,8 %) na hodnotu 5 263,1 MW. Nárůst instalovaného výkonu zaznamenali i v dalších osmi krajích, absolutně i relativně nejvyšší byl v našem kraji. Druhý nejvyšší absolutní nárůst zaznamenali ve Středočeském kraji (8,0  MW, 0,3 %). K druhému nejvyššímu relativnímu nárůstu došlo ve Zlínském kraji, kde byl instalovaný výkon elektrárenských soustrojí zvýšen o 0,6 % (o 1,9 MW).

V pěti krajích byl instalovaný výkon snížen, nejvýrazněji v hl. m. Praze, kde poklesl o 123,6 MW (o 61,4 %), a to téměř výhradně v důsledku snížení instalovaného výkonu parních elektráren. V ostatních krajích se jednalo o snížení méně výrazné, k druhému nejvyššímu poklesu došlo v Olomouckém kraji (o 8,5 MW, tj. o 0,8 %). Celkově instalovaný výkon elektrárenských soustrojí v ČR poklesl o 71,4 MW (o 0,3 %).

V Ústeckém kraji je dlouhodobě umístěna přibližně čtvrtina celkového instalovaného výkonu ČR, v roce 2022 se na celkovém instalovaném výkonu ČR (20 806,2 MW) náš kraj podílel 25,3 %. Meziročně se tento podíl zvýšil o 0,3 procentního bodu (p. b.). Za uplynulých 20 let byl instalovaný výkon v Ústeckém kraji v roce 2022 sedmý nejvyšší.

Struktura instalovaného výkonu elektrárenských soustrojí je v kraji tvořena převážně instalovaným výkonem parních a paroplynových elektráren, které se v loňském roce podílely na výkonu kraje 76,7 resp. 16,1 %. V kraji jsou rovněž zastoupeny elektrárny fotovoltaické (3,3 % výkonu kraje), větrné (1,6 %), vodní včetně přečerpávacích (1,5 %) a plynové a spalovací elektrárny (0,9 %). Struktura instalovaného výkonu ČR je bohatší o jaderné elektrárny, které se nacházejí pouze v Jihočeském kraji a  v Kraji Vysočina.

Meziroční nárůst instalovaného výkonu jsme v našem kraji zaznamenali u všech typů elektráren vyjma paroplynových a větrných, u nichž došlo k meziroční stagnaci. Jen velmi málo byl výkon navýšen u vodních elektráren včetně přečerpávacích a plynových a spalovacích, a to shodně o 0,1 MW. Ke zvýšení instalovaného výkonu v kraji nejvýrazněji přispělo rozšíření parních elektráren o 31,4 MW (o 0,8 %) a fotovoltaických elektráren, jejichž výkon byl meziročně rozšířen o 8,7 MW (o 5,3 %).

V Ústeckém kraji se v loňském roce vyrobilo 23 210,0 GWh brutto, což znamenalo i přes meziroční nárůst instalovaného výkonu pokles objemu vyrobené elektřiny v kraji o 261,2 GWh brutto (o 1,1 %). K poklesu výroby došlo i v dalších šesti krajích, nejvýrazněji v Karlovarském kraji, kde vloni vyrobili o 1 399,5 GWh brutto (o 33,9 %) méně, než v předchozím roce. Naopak největší nárůst výroby elektřiny zaznamenali v Pardubickém kraji, kde se vloni ve srovnání s předchozím rokem vyrobilo o 1 116,6 GWh (o 19,6 %) elektřiny brutto více.

V mezikrajovém porovnání bylo množství elektřiny vyrobené v našem kraji nejvyšší, druhý největší objem elektřiny vyrobili v Jihočeském kraji (17 670,3 GWh), těsně následovaným Krajem Vysočina (15 850,1 GWh). Ze všech krajů ČR se dlouhodobě vyrábí nejvíce elektřiny právě v našem kraji. Vloni se v ČR celkem vyrobilo 84 503,1 GWh, přičemž v našem kraji se z tohoto množství vyrobilo 27,5 % elektřiny. Meziročně se podíl našeho kraje na výrobě celkového objemu elektřiny v ČR snížil o 0,2 p. b.

Z celkového vyrobeného množství elektřiny brutto v našem kraji v roce 2022 bylo 20 288,2 GWh vyrobeno v parních elektrárnách (87,4 %), 2 070,7 GWh v paroplynových elektrárnách (8,9 %) a zbylých 3,7 % bylo vyrobeno ve vodních elektrárnách včetně přečerpávacích (317,9 GWh), fotovoltaických (180,1 GWh), větrných (177,6 %) a plynových a spalovacích elektrárnách (175,6 %).

Nárůst výroby elektřiny byl vloni v našem kraji zaznamenán ve třech typech elektráren, nejvíce pak v parních elektrárnách, u nichž se meziročně objem vyrobené elektřiny zvýšil o 426,5 GWh (o 2,1 %). Zvýšení výroby bylo zaznamenáno rovněž u fotovoltaických (o 25,9 GWh, tj. 16,8 %) a větrných elektráren (o 6,9 GWh, tj. 4,1 %). Meziročně méně elektřiny naopak vyrobily paroplynové elektrárny (o 685,1 GWh, tj. 24,9 %), vodní elektrárny včetně přečerpávacích (o 32,4 GWh, tj. 9,3 %) a plynové a spalovací elektrárny (o 3,0 GWh, tj. 1,7 %).

Na výrobě elektřiny se v roce 2022 v Ústeckém kraji nejvíce podílelo hnědé uhlí, z nějž se vyrobilo 83,3 % (19 336,51 GWh) elektřiny v kraji, meziročně jeho podíl na výrobě vzrostl o 2,4 p. b. Na druhém místě se umístil zemní plyn (2 194,52 GWh), jehož podíl meziročně poklesl o 2,9 p. b. a v loňském roce dosáhl podílu 9,5 %. Obnovitelné zdroje energie (OZE) jako je voda, vítr, sluneční záření, biomasa a bioplyn byly v kraji využity k výrobě 6,9 % elektřiny, nejvíce pak biomasa, která dosáhla 3,7 %. Kromě zmíněných OZE se v rámci ČR využívá k výrobě elektřiny i biologicky rozložitelná část komunálního odpadu („BRKO“). Na úrovni ČR se obnovitelné zdroje podílely na celkové výrobě elektřiny z 12,4 %.

V mezikrajovém porovnání mělo nejvýraznější zastoupení OZE v palivech v hl. m. Praze, kde z něj bylo vyrobeno 72,4 % elektřiny. Vysokého podílu elektřiny v porovnání s celkovým objemem výroby elektřiny v kraji dále dosáhl Liberecký kraj (72,5 %), Jihomoravský kraj (66,3 %) a Královéhradecký kraj (58,2 %). Podíl těchto krajů na celkové výrobě elektřiny v ČR je však malý, v loňském roce se v těchto krajích vyrobilo v souhrnu 4,1 % veškeré elektřiny vyrobené v ČR. Naproti tomu v krajích, kde se vyrábí převážná část elektřiny, nedosahoval podíl OZE takových hodnot. V našem kraji, kde se dlouhodobě vyrábí nejvíce elektřiny v ČR, dosáhl podíl OZE 6,9 %, Jihočeský kraj se svým podílem 20,9 % na celkové výrobě elektřiny ČR vyrobil z OZE 5,8 % elektřiny a třetí v pořadí co do objemu vyrobené elektřiny v ČR byl Kraj Vysočina (18,8 % vyrobené elektřiny v ČR) pokryl výrobu elektřiny z OZE ze 4,0 %.

V České republice se vloni vyrobilo z OZE celkem 10 437,4 GWh elektřiny brutto. Z tohoto množství se jí nejvíce vyrobilo ve Středočeském kraji (1 961,8 GWh, tj. 18,8 %) a v Ústeckém kraji (1 610,5 GWh, tj. 15,4 %). Nejméně se na výrobě elektřiny z OZE podílelo hl. m. Praha (149,2 GWh, tj. 1,4 %).

Struktura obnovitelných zdrojů energie využívaných k výrobě elektřiny se v jednotlivých krajích liší. Na celorepublikové úrovni se v roce 2022 nejvíce na výrobě elektřiny podílela biomasa, bioplyn, fotovoltaika a voda. Jejich podíl se pohyboval mezi 20,1 až 25,5 %. Již méně k výrobě elektřiny přispívaly větrné elektrárny (6,1 %) a BRKO (1,2 %). V Ústeckém kraji byla nejčastěji využívaným palivem biomasa, vyrobilo se z ní 52,8 % elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů. Druhým nejvýznamnějším zdrojem energie byla voda, která byla využita k výrobě 19,7 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů se v kraji dále podílela fotovoltaika (11,2 %) a větrné elektrárny (11,0 %), nejméně pak bioplyn (5,3 %). Jak již bylo uvedeno, jedním z obnovitelných zdrojů energie je biologicky rozložitelný odpad, který se však v našem kraji k výrobě elektřiny v současnosti nevyužívá.

Spotřeba elektřiny dosáhla v loňském roce v kraji 5 861,8 GWh netto, v porovnání s předchozím rokem došlo k poklesu o 181,0 GWh, tj. 3,0 %. Na celkové spotřebě České republiky se náš kraj podílel 10,2 %. V mezikrajovém srovnání byla spotřeba v Ústeckém kraji třetí nejvyšší, více elektřiny se spotřebovalo jen ve Středočeském (8 185,4 GWh) a v Moravskoslezském kraji (7 435,6 GWh). Naopak nejmenší spotřebu elektřiny zaznamenali v Karlovarském kraji (1 464,4 GWh). Spotřeba elektřiny meziročně poklesla ve většině krajů ČR, absolutně nejvíce v Moravskoslezském kraji, kde se došlo ke snížení spotřeby o 529,5 GWh (o 6,6 %). V relativním vyjádření spotřeba poklesla nejvíce ve Zlínském kraji, a to o 9,8 % (o 331,1 GWh).

Nárůst spotřeby energie netto zaznamenali pouze ve dvou krajích, a to v hl. m. Praze (o 55,1 GWh, tj. o 1,0 %) a v Jihomoravském kraji (o 23,4 GWh, tj. o 0,4 %). Vývoj spotřeby elektřiny netto se sleduje od  roku 2014, do roku 2013 se spotřeba sledovala v hodnotách brutto. Údaje za rok 2013 a starší tak nejsou plně srovnatelné. Za období 2014 až 2022 dosáhla roční spotřeba nejvyšší hodnoty v roce 2018 (6 134,8 GWh). Za sledované období byla loňská spotřeba elektřiny v kraji pátá nejvyšší.

Nejvíce se na spotřebě elektřiny v kraji podílel průmysl. V tomto odvětví se vloni spotřebovalo 2 795,7 GWh elektřiny, což bylo 47,7 % z celkové spotřeby elektřiny v kraji. V porovnání se strukturou spotřeby elektřiny podle jednotlivých sektorů národního hospodářství ČR byl podíl průmyslu na spotřebě v kraji vyšší o 9,5 p. b. Z dalších sektorů národního hospodářství se v kraji na spotřebě výrazněji podílely také obchod, služby, školství a zdravotnictví (19,9 %) a domácnosti (18,3 %).

Spotřeba elektřiny v domácnostech v přepočtu na 1 obyvatele dosáhla v roce 2022 v kraji 1 325,5 kWh, meziročně se jednalo o pokles o 175,7 kWh, tj. o 11,7 %. Ke snížení spotřeby došlo ve všech krajích, v našem kraji byl pokles osmý nejvyšší. Stejně tak byla v mezikrajovém porovnání v Ústeckém kraji osmá nejvyšší i spotřeba v domácnostech na 1 obyvatele, v předchozích letech 2013 až 2021 se kraj umísťoval na desátém místě. Nejvyšší spotřebu byla zjištěna ve Středočeském kraji, kde spotřeba elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele dosáhla hodnoty 2 054,8 kWh, nejméně bylo elektřiny spotřebováno v domácnostech v hl. m. Praze (1 160,3 kWh na 1 obyvatele).

Zemní plyn

V roce 2022 bylo v Ústeckém kraji evidováno celkem 219 392 odběratelů zemního plynu, což je 7,9 % z celkového počtu evidovaných odběratelů v ČR (2 781 284 odběratelů). Z pohledu struktury jednotlivých odběratelů jsou domácnosti největší skupinou odběratelů zemního plynu, a to jak v Ústeckém kraji, tak v celé republice. Jejich podíl v jednotlivých krajích se v roce 2022 pohyboval v intervalu od 90,0 (Liberecký kraj) do 94,9 % (Moravskoslezský kraj). V našem kraji v loňském roce odebíralo zemní plyn 206 044 domácností, což bylo 93,9 % všech odběratelů zemního plynu v kraji. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili maloodběratelé (5,9 %). Zbývající 0,2 % zahrnovala velkoodběratele, střední odběratele a odběratele CNG.

V porovnání s rokem 2021 poklesl vloni celkový počet odběratelů v Ústeckém kraji o 2 985 (-1,3 %). Úbytek byl zaznamenán jak v kategorii velkoodběratelů (pokles o 4 odběratele, tj. 3,1 %), maloodběratelů (pokles o 221 odběratelů, tj. 1,7 %) a nejvíce u domácností, a to o 2 760 (o 1,3 %). Počet domácností, které odebírají zemní plyn, klesá již desátým rokem v řadě. Naproti tomu počet středních odběratelů a odběratelů CNG se meziročně nezměnil.

Počet odběratelů zemního plynu se meziročně snížil ve všech krajích ČR. Celorepublikově počet odběratelů zemního plynu meziročně poklesl, a to o 38 729 odběratelů (o 1,4 %). Největší snížení zaznamenali ve Středočeském kraji, kde byl vloni ve srovnání s rokem 2021 počet odběratelů zemního plynu nižší o 6 863 (o 1,7 %). Nejméně jich ubylo v Kraji Vysočina, a to 1 001 (0,8 %). Počet velkoodběratelů, středních odběratelů a odběratelů CNG se v krajích vyvíjel různě, všechny kraje ale zaznamenaly pokles počtu maloodběratelů a domácností.

Celkem bylo v Ústeckém kraji v loňském roce dodáno konečným zákazníkům celkem 1 089 773 tis. m³ zemního plynu, což je v mezikrajovém srovnání nejvyšší hodnota. Na celkovém množství odebraného plynu v České republice (7 420 771 tis. m³) se odběratelé Ústeckého kraje podíleli 14,7 %. Spotřeba zemního plynu v kraji se meziročně snížila o 252 986,1 tis. m³ (o 18,8 %). Ke snížení spotřeby došlo i v ostatních krajích, nejvíce v Karlovarském kraji (o 72,3 %) a ve Zlínském kraji (o 19,3 %). Pokles v našem kraji byl třetí nejvyšší. Celorepublikově činil pokles spotřeby zemního plynu 20,3 % (1 887 293,2 tis. m³).

I přes meziroční poklesy spotřeby zemního plynu v posledních třech letech je náš kraj jediným krajem, kde spotřeba z dlouhodobého pohledu vzrostla. Od roku 2010 do roku 2022 činil nárůst spotřeby 34,4 %. Jak v ostatních krajích, tak i v celé ČR, došlo za toto období ke snížení spotřeby zemního plynu. Celorepublikově to bylo o 15,7 %. Spotřeba zemního plynu byla v našem kraji na vrcholu v roce 2019, kdy dosáhla 1 498 495 tis. m³, a v porovnání s rokem 2010 byla vyšší o 84,8 %. I za toto období zaznamenaly ostatní kraje pokles spotřeby, vyjma Středočeského kraje, kde se za období 2010 až 2019 zvýšila spotřeba o 0,9 % (celorepublikově poklesla o 4,4 %).

Z pohledu velikosti odběratele byly v roce 2022 v Ústeckém kraji nejvýznamnější skupinou odběratelů velkoodběratelé s 861 508 tis. m³, kteří tak odebrali 79,1 % zemního plynu v kraji. Druhou nejvýznamnější skupinu odběratelů zemního plynu v Ústeckém kraji v loňském roce tvořily domácnosti se 124 094 tis. m³ (11,4 %) odebraného plynu v kraji, následovány maloodběrateli se 62 483 tis. m³ (5,7 %) a středními odběrateli se 36 785 tis. m³ (3,4 % odebraného plynu v kraji). Odběratelé CNG odebrali pouze 0,4 % zemního plynu dodaného konečným zákazníkům v kraji (4 902 tis. m³).

Meziročně jsme zaznamenali pokles spotřeby zemního plynu u všech typů odběratelů. Přestože byl pokles relativně nejvyšší u domácností (pokles o 21,5 %, tj. 34 054,0 tis. m³), absolutně nejvyšší byl s ohledem na objem spotřeby plynu u velkoodběratelů (pokles o 200 794,1 tis. m³, tj. 18,9 %). V případě středních odběratelů se spotřeba meziročně snížila o 18,0 % (o 8 087,9 tis. m³), u maloodběratelů o 13,4 % (o 9 706,1 tis. m³) a u odběratelů CNG o 6,6 % (344,1 tis. m³). Pokles spotřeby u jednotlivých typů odběratelů byl zaznamenán i v ostatních krajích. Výjimku tvořili pouze odběratelé CNG v Pardubickém a Středočeském kraji, kde jimi spotřebované množství zemního plynu meziročně vzrostlo o 2,2 resp. 1,3 %.

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele (domácnost) dosáhla v roce 2022 v Ústeckém kraji hodnoty 602 m³. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejnižší hodnotu po Moravskoslezském kraji (568 m³) a Karlovarském (574 m³). Nejvyšší spotřebu zaznamenal Středočeský kraj (1 016 m³). V porovnání s loňským rokem klesla spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele (domácnost) ve všech krajích. Ve většině krajů činil pokles 20,5 %, v Kraji Vysočina došlo k poklesu 20,7 % a v Jihočeském kraji a v hl. m. Praze zaznamenali pokles 17,6 resp. 15,7 %. Celorepublikově se spotřeba v domácnostech snížila o 19,8 %.

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele (domácnost) dlouhodobě patří v našem kraji k nejnižším v ČR. V období let 2010–2013 byla dokonce nejnižší v ČR, v období let 2014–2018 byla střídavě druhá nebo třetí nejnižší a od roku 2019 je třetí nejnižší. Při porovnání s průměrem ČR byla vloni v kraji o 173 m³ na 1 odběratele (domácnost) nižší.

Kontakt:

Ing. Iva Princová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem

Tel.: 472 706 106

Mob.: 797 874 132

E-mail: infoservisul@czso.cz