Ekonomický vývoj v Ústeckém kraji v roce 2021
Hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2021 v Ústeckém kraji hodnoty 324 mld. Kč. Meziročně objem HDP v běžných cenách neboli nominálně vzrostl o 5,5 %, reálně se zvýšil o 1,3 %. Produktivita práce byla vyšší o 4,2 %.
Regionální hrubý domácí produkt (HDP)
Hrubý domácí produkt je jedním ze základních ukazatelů hodnocení výkonnosti ekonomiky na daném území. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) a čistých daní z produktů (bez dotací).
V roce 2021 vzrostl hrubý domácí produkt ve stálých cenách (tzn. po očištění od inflace) meziročně ve většině krajů republiky s výjimkou Karlovarského kraje (pokles 1,0 %) a Kraje Vysočina (pokles o 2,3 %). Nejrychleji se, u krajů s meziročním růstem, ekonomika reálně vyvíjela v Moravskoslezském kraji (nárůst o 6,4 %), naproti tomu nejpomalejší růst zaznamenali v Jihočeském kraji (o 0,1 %), zvýšení v Ústeckém kraji (o 1,3 %) bylo čtvrté nejnižší. V porovnání s meziročním celorepublikovým růstem HDP (o 3,6 %) byl regionální výsledek nižší v osmi krajích včetně Ústeckého.
Regionální hrubý domácí produkt Ústeckého kraje dosáhl v roce 2021 v běžných cenách hodnoty 324 010 mil. Kč a byl nejvyšší od roku 1995. K nominálnímu růstu došlo ve všech krajích republiky, v Ústeckém kraji představoval 5,5 % a byl mezi kraji šestý nejnižší. Úloha kraje v rámci republiky postupně klesala a v roce 2021 se kraj na tvorbě HDP ČR podílel 5,3 %, proti 7,7 % v roce 1995. Podíl v roce 2021 byl nejnižší za sledované období. V mezikrajovém srovnání je pořadí podílu Ústeckého kraje trvale páté nejvyšší.
HDP v přepočtu na 1 obyvatele Ústeckého kraje meziročně rostl téměř ve všech letech s výjimkou roku 2010, 2013, 2016 a 2020, kdy došlo k meziročnímu poklesu. V roce 2021 objem HDP na obyvatele zaznamenal meziročně opět nárůst, a to o 5,6 %. Postavení kraje v mezikrajovém srovnání se od roku 1995, kdy Ústecký kraj zaujímal čtvrtou nejvyšší příčku, výrazně zhoršilo, když se v posledních devíti letech (2013 až 2021) posunulo až na pozici třináctou, v uvedených letech se jednalo o nejhorší umístění od roku 1995. Zatímco HDP na 1 obyvatele byl v Ústeckém kraji oproti ČR v roce 1995 nižší pouze o 4,2 %, v roce 2021 se jednalo o 30,7 %.
Výkonnost (produktivita) regionu, počítaná jako podíl HDP na 1 zaměstnaného (podle místa pracoviště vč. sebezaměstnaných), se v posledním roce proti roku 2020 zvýšila, a to o 4,2 %. K meziročnímu nárůstu došlo v kraji od roku 1995 ve většině let s výjimkou let 2008, 2010, 2013, 2016 a 2020, kdy produktivita meziročně poklesla. Zatímco výkonnost Ústeckého kraje byla v mezikrajovém srovnání v letech 1995 až 2000 druhá nebo třetí nejvyšší, v letech 2017 až 2021 byla druhá nebo třetí nejnižší, a to i přesto, že hodnota v těchto letech patřila v kraji mezi nejvyšší a v roce 2021 byla při hodnotě 896 144 Kč na zaměstnaného dokonce nejvyšší od roku 1995.
Hrubá přidaná hodnota (HPH)
Meziroční růst HDP Ústeckého kraje v roce 2021 ovlivnil vývoj hrubé přidané hodnoty (HPH)[1]. Ve většině odvětví kromě peněžnictví a pojišťovnictví jsme zaznamenali nárůst. Celkový objem HPH dosáhl v roce 2021 v Ústeckém kraji hodnoty 294 420 mil. Kč a byl za posledních 27 let nejvyšší.
V sektorové skladbě ekonomiky Ústeckého kraje klesal ve většině let podíl primárního sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství; těžba a dobývání). V letech 2012 až 2017 se jeho podíl ustálil zhruba na 2,0 až 2,3 % HPH kraje, v posledních čtyřech letech opět poklesl na 1,8 a 1,9 %. Mírný meziroční nárůst primárního sektoru jsme v roce 2021 zaznamenali ve dvou krajích včetně Ústeckého.
Zastoupení sekundárního sektoru se v kraji dlouhodobě pohyboval na 45–50 % hrubé přidané hodnoty a v průběhu let se zásadně neměnilo, k poklesu došlo v roce 2020, když na sekundární sektor (průmysl a stavebnictví) připadlo 42,7 % HPH kraje. V roce 2021 jeho podíl ještě dále mírně poklesl na 42,5 %, proti celorepublikové úrovni byl podíl o 9,2 p. b. vyšší a v porovnání s ostatními kraji byl pátý nejvyšší.
Podíl terciárního sektoru (doprava a služby) se v Ústeckém kraji dlouhodobě pohyboval v relacích 47–53 %. V roce posledních dvou letech se jeho zastoupení na HPH kraje zvýšilo a v roce 2021 dosáhlo na 55,6 %, v mezikrajovém srovnání se Ústecký kraj svým podílem řadil na páté nejnižší místo a za celostátním průměrem zaostával o 9,1 p. b. Obdobný vývoj zastoupení sekundárního a terciárního sektoru na HPH regionu mezi roky 2021 a 2020 zaznamenali ve většině krajů republiky.
Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)
Vývoj investiční aktivity v regionálním členění (např. nové investice, rekonstrukce, modernizace, nákupy) představuje tvorba hrubého fixního kapitálu, která dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 2010, a to jak absolutně (83 047 mil. Kč), tak na 1 obyvatele kraje (99 363 Kč). V tomto roce se THFK na obyvatele Ústeckého kraje řadila na třetí nejvyšší příčku mezi kraji a jeho pozice byla nejlepší od roku 1995 do současnosti. V následujících třech letech byla čtvrtá nejvyšší, v roce 2014 šestá nejvyšší, v roce 2015 až desátá nejvyšší, v roce 2016 a 2017 se pozice kraje zlepšila a obsadil čtvrtou nejvyšší příčku. V posledních čtyřech letech došlo opět ke zhoršení, v roce 2018 byl kraj na deváté nejvyšší příčce, v roce 2019 byla THFK na obyvatele čtvrtá nejnižší, v roce 2020 pátá nejnižší a v roce 2021 dokonce třetí nejnižší. Ve všech letech byla hodnota regionálního THFK na obyvatele pod republikovým průměrem. V roce 1995 byla THFK na obyvatele v kraji nižší o 1,2 tisíc Kč proti průměru ČR, zatímco v roce 2021 připadalo na 1 obyvatele Ústeckého kraje téměř o 56 tisíc Kč méně než na 1 obyvatele celé České republiky.
V roce 2021 dosáhl celkový objem THFK v běžných cenách 76 008 mil. Kč a na celkové tvorbě hrubého fixního kapitálu České republiky se podílel 4,8 %. V mezikrajovém srovnání je podíl kraje na ČR od roku 2007 pátý nejvyšší. V přepočtu na 1 obyvatele kraje připadlo 92 784 Kč THFK, proti rekordní úrovni roku 2010 to však bylo o 6,6 tis. Kč méně.
Nejvyšší míra investování (podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na hrubém domácím produktu) v Ústeckém kraji proběhla v letech 1995 (34,5 %) a 2010, kdy do tvorby hrubého fixního kapitálu směřovalo 34,0 % HDP kraje, nejnižší úrovně dosáhl v roce 2005, a to 22,8 %. V roce 2021 představovala míra investování 23,5 % a byla druhá nejnižší od roku 1995. Míra investic v kraji byla během let 1995 až 2021 celkem jedenáctkrát nad průměrem České republiky (1995, 1997, 2003, 2007 a v letech 2010 až 2014 a v letech 2016 a 2017). Míra investic mezi roky 2021 a 1995 poklesla v Ústeckém kraji o 11,0 procentních bodů, v celé ČR to bylo o 7,8 p. b.
Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD)
Nejvyšší čistý disponibilní důchod domácností, ukazatel, který je využíván pro hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností trvale bydlících v daném regionu, připadl v Ústeckém kraji v absolutní výši na rok 2021, když celkový objem ČDDD dosáhl 215 586 mil. Kč. Nejvyšší od roku 1995 byl i objem ČDDD v přepočtu na 1 obyvatele, činil 263 169 Kč. Zatímco v roce 1995 byl relativní důchod na 1 obyvatele Ústeckého kraje pátý nejvyšší mezi kraji, od roku 2002 obsazoval střídavě poslední nebo předposlední příčku a v letech 2011–2019 byl ČDDD na obyvatele mezi kraji nejnižší. Ke zlepšení došlo posledních dvou letech, v roce 2020, kdy kraj obsadil čtvrtou nejnižší příčku a v roce 2021 druhou nejnižší příčku. V porovnání s republikovým průměrem, kde ČDDD na obyvatele dosahoval v posledních 10 letech hodnot 203 až 295 tis. Kč, byl relativní důchod obyvatele Ústeckého kraje o více než 27 až 35 tis. Kč (v roce 2017) nižší. Přitom v roce 1995 činil rozdíl mezi krajským a republikovým relativním důchodem na obyvatele pouze 111 Kč.
Porovnání vývoje HDP a ČDDD na obyvatele
Regionální HDP lze posuzovat jak z pohledu jeho tvorby, kdy hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska rozdělení (přerozdělení) HDP, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností.
V zájmu srovnatelnosti vývoje v ČR a Ústeckého kraje jsou v následujícím grafu zobrazeny přepočtené údaje na 1 obyvatele (i s vědomím toho, že se na tvorbě HDP podílejí i cizinci a není zohledněna mezikrajská dojížďka za prací). Graf zahrnuje též vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu, přestože s rozdělením HDP souvisí pouze zprostředkovaně.
Z uvedeného grafu je patrné, že vývoj všech tří ukazatelů je jak v ČR, tak v Ústeckém kraji obdobný, ale dosahované republikové hodnoty jsou vyšší. Zaostávání kraje za republikovým průměrem je nižší u důchodů domácností než u HDP.
[1] Ukazatel, který vyjadřuje rozdíl mezi celkovou produkcí zboží a služeb a mezi spotřebou jednotlivých odvětví v daném regionu.
Kontakt:
Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027
