Ekonomický vývoj v Ústeckém kraji v roce 2020
Hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2020 v Ústeckém kraji hodnoty 304,4 mld. Kč. Meziročně objem HDP v běžných cenách neboli nominálně poklesl o 4,2 %, reálně se snížil o 8,1 %. Produktivita práce byla nižší o 2 %.
Regionální hrubý domácí produkt (HDP)
Hrubý domácí produkt je jedním ze základních ukazatelů hodnocení výkonnosti ekonomiky na daném území. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) a čistých daní z produktů (bez dotací).
V roce 2020 poklesl hrubý domácí produkt ve stálých cenách (tzn. po očištění od inflace) meziročně ve všech krajích republiky. Nejpomaleji se ekonomika reálně vyvíjela v Ústeckém kraji (pokles o 8,1 %), druhý nejvyšší meziroční pokles zaznamenali ve Středočeském kraji (o 8,0 %). Naproti tomu nejméně se HDP snížil v Pardubickém kraji, a to o 1,2 % a v Kraji Vysočina (o 2,6 %). V porovnání s meziročním celorepublikovým poklesem HDP (o 5,8 %) byl regionální výsledek nižší v osmi krajích včetně Ústeckého.
Regionální hrubý domácí produkt Ústeckého kraje dosáhl v roce 2020 v běžných cenách hodnoty 304 354 mil. Kč a byl po roce 2019 druhý nejvyšší od roku 1995. Nominální pokles v kraji představoval 4,2 % a byl nejvyšší mezi 10 kraji s propadem. Naopak k meziročnímu růstu HDP došlo v Pardubickém kraji a Kraji Vysočina (shodně + 2,6%), v Jihomoravském (+ 0,6 %) a Královéhradeckém kraji (+ 0,2 %). Úloha kraje v rámci republiky postupně klesala a v roce 2020 se kraj na tvorbě HDP ČR podílel 5,3 %, proti 7,7 % v roce 1995. Podíl v roce 2020 byl nejnižší za sledované období. V mezikrajovém srovnání je pořadí podílu Ústeckého kraje trvale páté nejvyšší.
HDP v přepočtu na 1 obyvatele Ústeckého kraje meziročně rostl téměř ve všech letech s výjimkou roku 2010, 2013 a 2016, kdy došlo k meziročnímu poklesu. V roce 2020 objem HDP na obyvatele zaznamenal meziročně opět snížení, a to o 4,1 %, jednalo se o nejvyšší pokles ze zmíněných 4 let propadu. Postavení kraje v mezikrajovém srovnání se od roku 1995, kdy Ústecký kraj zaujímal čtvrtou nejvyšší příčku, výrazně zhoršilo, když se v posledních osmi letech (2013 až 2020) posunulo až na pozici třináctou, v uvedených letech se jednalo o nejhorší umístění od roku 1995. Zatímco HDP na 1 obyvatele byl v Ústeckém kraji oproti ČR v roce 1995 nižší pouze o 4,2 %, v roce 2020 se jednalo o 30,2 %.
Výkonnost (produktivita) regionu, počítaná jako podíl HDP na 1 zaměstnaného (podle místa pracoviště vč. sebezaměstnaných), se v posledním roce proti roku 2019 snížila, a to o 2,0 %. K meziročnímu poklesu došlo od roku 1995 ještě ve čtyřech dalších letech (2008, 2010, 2013 a 2016), v ostatních letech produktivita meziročně rostla. Zatímco výkonnost Ústeckého kraje byla v mezikrajovém srovnání v letech 1995 až 2000 druhá nebo třetí nejvyšší, v letech 2017 až 2020 byla druhá nebo třetí nejnižší, a to i přesto, že hodnota 852 926 Kč na zaměstnaného v kraji byla v roce 2020 druhá nejvyšší od roku 1995 (po roce 2019).
Hrubá přidaná hodnota (HPH)
Meziroční pokles HDP Ústeckého kraje v roce 2020 ovlivnil vývoj hrubé přidané hodnoty (HPH)[1]. Ve většině odvětví kromě oblasti nemovitostí a veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení, vzdělávání, zdravotní a sociální péče jsme zaznamenali pokles. Celkový objem HPH dosáhl v roce 2020 v Ústeckém kraji hodnoty 276 938 mil. Kč a byl za posledních 26 let druhý nejvyšší po roce 2019.
V sektorové skladbě ekonomiky Ústeckého kraje klesal ve většině let podíl primárního sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství; těžba a dobývání). V letech 2012 až 2017 se jeho podíl ustálil zhruba na 2,0 až 2,3 % HPH kraje, v posledních třech letech opět poklesl na 1,8 a 1,9 %. Mírný meziroční nárůst primárního sektoru jsme v roce 2020 zaznamenali v sedmi krajích včetně Ústeckého.
Zastoupení sekundárního sektoru se v kraji dlouhodobě pohyboval na 45–50 % hrubé přidané hodnoty a v průběhu let se zásadně neměnilo, k poklesu došlo v roce 2020, když na sekundární sektor (průmysl a stavebnictví) připadlo 42,7 % HPH kraje, proti celorepublikové úrovni byl podíl o 8,9 p. b. vyšší a v porovnání s ostatními kraji byl sedmý nejvyšší. Podíl terciárního sektoru (doprava a služby) se v Ústeckém kraji dlouhodobě pohyboval v relacích 47–53 %. V roce 2020 se jeho zastoupení na HPH kraje zvýšilo na 55,4 %, v mezikrajovém srovnání se Ústecký kraj svým podílem řadil na osmé nejvyšší místo a za celostátním průměrem zaostával o 8,7 p. b. Obdobný vývoj zastoupení sekundárního a terciárního sektoru na HPH regionu mezi roky 2020 a 2019 zaznamenali ve většině krajů republiky.
Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)
Vývoj investiční aktivity v regionálním členění (např. nové investice, rekonstrukce, modernizace, nákupy) představuje tvorba hrubého fixního kapitálu, která dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 2010, a to jak absolutně (83 047 mil. Kč), tak na 1 obyvatele kraje (99 363 Kč). V tomto roce se THFK na obyvatele Ústeckého kraje řadila na třetí nejvyšší příčku mezi kraji a jeho pozice byla nejlepší od roku 1995 do současnosti. V následujících třech letech byla čtvrtá nejvyšší, v roce 2014 šestá nejvyšší, v roce 2015 až desátá nejvyšší, v roce 2016 a 2017 se pozice kraje zlepšila a obsadil čtvrtou nejvyšší příčku. V posledních třech letech došlo opět ke zhoršení, v roce 2018 byl kraj na deváté nejvyšší příčce, v roce 2019 byla THFK na obyvatele čtvrtá nejnižší a v roce 2020 dokonce třetí nejnižší. Ve všech letech byla hodnota regionálního THFK na obyvatele pod republikovým průměrem. V roce 1995 byla THFK na obyvatele v kraji nižší o 1,2 tisíc Kč proti průměru ČR, zatímco v roce 2020 připadalo na 1 obyvatele Ústeckého kraje o 49 tisíc Kč méně než na 1 obyvatele celé České republiky.
V roce 2020 dosáhl celkový objem THFK v běžných cenách 74 032 mil. Kč a na celkové tvorbě hrubého fixního kapitálu České republiky se podílel 5 %. V mezikrajovém srovnání je podíl kraje na ČR od roku 2007 pátý nejvyšší. V přepočtu na 1 obyvatele kraje připadlo 90 341 Kč THFK, proti rekordní úrovni roku 2010 to však bylo o 9 tis. Kč méně.
Nejvyšší míra investování (podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na hrubém domácím produktu) v Ústeckém kraji proběhla v letech 1995 (34,5 %) a 2010, kdy do tvorby hrubého fixního kapitálu směřovalo 34,0 % HDP kraje, nejnižší úrovně dosáhl v roce 2005, a to 22,8 %. V roce 2020 představovala míra investování 24,3 % a byla druhá nejnižší od roku 1995. Míra investic v kraji byla během let 1995 až 2020 celkem jedenáctkrát nad průměrem České republiky (1995, 1997, 2003, 2007 a v letech 2010 až 2014 a v letech 2016 a 2017). Míra investic mezi roky 2020 a 1995 poklesla v Ústeckém kraji o 10,2 procentních bodů, v celé ČR to bylo o 7,6 p. b.
Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD)
Nejvyšší čistý disponibilní důchod domácností, ukazatel, který je využíván pro hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností trvale bydlících v daném regionu, připadl v Ústeckém kraji v absolutní výši na rok 2020, když celkový objem ČDDD dosáhl 208 621 mil. Kč. Nejvyšší od roku 1995 byl i objem ČDDD v přepočtu na 1 obyvatele, činil 254 579 Kč. Zatímco v roce 1995 byl relativní důchod na 1 obyvatele Ústeckého kraje pátý nejvyšší mezi kraji, od roku 2002 obsazoval střídavě poslední nebo předposlední příčku a v letech 2011–2019 byl ČDDD na obyvatele mezi kraji nejnižší. Ke zlepšení došlo v roce 2020, kdy kraj obsadil třetí nejnižší příčku. V porovnání s republikovým průměrem, kde ČDDD na obyvatele dosahoval v posledních 10 letech hodnot 200 až 283 tis. Kč, byl relativní důchod obyvatele Ústeckého kraje o 22 až 36 tis. Kč (v roce 2017) nižší. Přitom v roce 1995 činil rozdíl mezi krajským a republikovým relativním důchodem na obyvatele pouze 111 Kč.
Porovnání vývoje HDP a ČDDD na obyvatele
Regionální HDP lze posuzovat jak z pohledu jeho tvorby, kdy hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska rozdělení (přerozdělení) HDP, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností.
V zájmu srovnatelnosti vývoje v ČR a Ústeckého kraje jsou v následujícím grafu zobrazeny přepočtené údaje na 1 obyvatele (i s vědomím toho, že se na tvorbě HDP podílejí i cizinci a není zohledněna mezikrajská dojížďka za prací). Graf zahrnuje též vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu, přestože s rozdělením HDP souvisí pouze zprostředkovaně.
Z uvedeného grafu je patrné, že vývoj všech tří ukazatelů je jak v ČR, tak v Ústeckém kraji obdobný, ale dosahované republikové hodnoty jsou vyšší. Zaostávání kraje za republikovým průměrem je nižší u důchodů domácností než u HDP.
Kontakt:
Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027
