Podle výsledků sčítání, které proběhlo v roce 2011, bylo v Ústeckém kraji zjištěno 352 346 hospodařících domácností. Na celkovém počtu domácností České republiky se kraj podílel 8,1 % a tento podíl byl pátý nejvyšší mezi kraji. Naprostá většina domácností žila v bytech (98,7 %), pouze 4,6 tisíc domácností (1,3 %) žilo v objektech mimo byty (mobilní nebo nouzové obydlí, rekreační chaty nebo chalupy) a v zařízeních. Pro domácnosti žijící v bytech platilo, že byly z 90 % (téměř 317 tis. bytů) tvořeny jednou hospodařící domácností, 2 hospodařící domácnosti byly sečteny ve více než 12 tisících bytech a necelé 2 tisíce bytů obývaly 3 a více hospodařící domácnosti.

Za posledních 40 let se počet hospodařících domácností v kraji zvýšil o více než 30 %, tj. o 82,4 tisíc domácností, průměrný počet členů domácností přitom poklesl ze 2,8 v roce 1970 na 2,2 v roce 2011.

Zmenšování domácností souvisí se změnami v jejich struktuře, která odráží měnící se socioekonomické podmínky. Ubývá domácností, které mají vysoký počet členů, úplných rodin a naopak stále rychleji roste počet domácností jednotlivců.

Ve struktuře hospodařících domácností tvoří ještě stále nejvyšší podíl rodinné domácnosti, ve většině krajů i v průměru republiky na ně připadají zhruba dvě třetiny z celkového počtu domácností. V Ústeckém kraji byl tento podíl v porovnání s ostatními kraji třetí nejnižší a představoval necelých 60 %, když necelých 59 % rodinných domácností měl Karlovarský kraj a nejnižší zastoupení rodinných domácností (necelých 53 %) bylo v Hl. m. Praze.

V Ústeckém kraji, stejně jako ve většině krajů, jsou v rámci hospodařících domácností nejpočetněji zastoupeny úplné rodiny s podílem 44,6 %, který je však třetí nejnižší v mezikrajovém srovnání po Hl. m. Praze a Karlovarském kraji. Naproti tomu nejvyšší podíl úplných rodin žije v moravských krajích, Kraji Vysočina a Zlínském kraji a rovněž v kraji Pardubickém. Jediným krajem, kde je zhruba stejné zastoupení úplných rodin i domácností jednotlivců, je Hl. m. Praha.

Úplné rodiny jsou reprezentovány zejména manželskými páry, v Ústeckém kraji zaujímaly 85,5 % a v mezikrajovém srovnání byl tento podíl třetí nejnižší po Hl. m. Praze a Karlovarském kraji. Na formální soužití druha a družky, tzv. faktická manželství připadlo v roce 2011 v kraji 14,2 % z celkového počtu úplných rodin. Ve struktuře úplných rodin převažují v Ústeckém kraji, stejně jako ve všech krajích republiky, rodiny bez závislých dětí. Podíl 60,3 % v kraji je čtvrtý nejvyšší v mezikrajovém srovnání. Nejvyšší podíl, téměř 62 %, úplných rodin bez závislých dětí bylo sečteno v Hl. m. Praze a v Karlovarském kraji. Opačná situace než u úplných rodin je ve struktuře rodin neúplných, kde ve většině krajů, obdobně jako v kraji Ústeckém, mají nadpoloviční většinu rodiny se závislými dětmi. V Ústeckém kraji dosáhl jejich podíl 58,4 % a je absolutně nejvyšší mezi kraji. Neúplné rodiny se závislými dětmi, které jsou tvořeny jedním z rodičů s alespoň jedním dítětem, představují z většiny matky s dětmi (83,9 %).

Druhým nejčetnějším typem hospodařící domácnosti jsou domácnosti jednotlivců, jejichž zastoupení se z dlouhodobého pohledu stále zvyšuje. Zatímco v roce 1970 byla v Ústeckém kraji zhruba každá pátá až šestá domácnost domácností jednotlivce, v roce 2011 to byla již více než každá třetí domácnost. V Ústeckém kraji bylo v roce 2011 celkem 122 615 domácností jednotlivců a tvořily 34,8 % z celkového počtu hospodařících domácností v kraji. Tento podíl byl v mezikrajovém srovnání třetí nejvyšší po Hl. m. Praze a Karlovarském kraji.

Domácnosti jednotlivců tvoří častěji ženy (téměř 54 %), jedná se především o vdovy (více než 44 %), ve věku 60 let a starších (téměř 59 %). V domácnostech jednotlivců mužů mají nejvyšší zastoupení svobodní (téměř 43 %), do 39 let (téměř 37 %).

Z porovnání údajů jednotlivých okresů kraje vyplývá, že okresem, kde přetrvává spíše tradiční uspořádání rodin, jsou Litoměřice, kde je nejvyšší podíl hospodařících domácností tvořených jednou úplnou rodinou (48,2 %) s nejvyšším podílem manželských párů (88,5 %) a s tím souvisejícím nejnižším podílem tzv. faktických manželství (druh, družka,11,5 %). Nachází se zde nejnižší podíl neúplných rodin v kraji (12,7 %) a nejvyšší podíl hospodařících domácností se 2 a více rodinami (1,6 %). Z pohledu nerodinných domácností je na Litoměřicku nejnižší podíl domácností jednotlivců (32,2 %). Naproti tomu údaje okresu Most jsou většinou na opačném pólu v meziokresním hodnocení. Nachází se zde nejnižší podíl hospodařících domácností s 1 úplnou rodinou (40,1 %) a druhý nejnižší podíl manželských párů (84,6 %) v rámci této rodiny, i druhý nejvyšší podíl (15,4 %) faktických manželství (oba ukazatele mají prvenství v okrese Chomutov). Na Mostecku je dále nejvyšší podíl neúplných rodin (15,4 %), nejnižší podíl 2 a více rodin (0,8 %) v hospodařící domácnosti a nejvyšší zastoupení domácností jednotlivce (38,0 %).

Další informace o domácnostech v Ústeckém kraji naleznete v publikaci „Domácnosti podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Ústecký kraj“.