Charakteristika okresu Ústí nad Labem

Okres Ústí nad Labem je nejmenší ze sedmi okresů Ústeckého kraje. Leží při hranici se Spolkovou republikou Německo, ze západu, jihu a východu je ohraničen okresy Teplice, Litoměřice a Děčín.

Rozloha okresu je 405 km², což je 7,6 % celkové rozlohy kraje.

K 31. 12. 2022 se ústecký okres členil na 23 obcí, z nichž 4 má statut města. Ke konci roku 2022 zde žilo 118 839 obyvatel. Počet obyvatel na 1 km² dosáhl v roce 2022 hodnoty 293,6 a ústecký okres byl tak nejhustěji osídleným okresem Ústeckého kraje.

Přírodní podmínky lze charakterizovat jako velmi rozmanité. Okres je místem, kde se setkaly tři krajinné reliéfy: České středohoří, Krušné hory a Podkrušnohorská pánev. Z geologického hlediska se zde vyskytuje žula a rula v Krušnohoří, v okolí Petrovic, Nakléřova a Telnice jsou roztroušeny žíly porfyru a pískovcové usazeniny křídového moře najdeme v Tiských stěnách. Na území Ústecka se nachází chráněné krajinné oblasti – České středohoří, Labské pískovce s Tiskými stěnami a Východní Krušné hory. Nejvyšším bodem okresu je v Krušných horách Rudný vrch 796 m n. m. Jižně od města Ústí nad Labem se na levém břehu Labe se zvedá 240 m n. m. vypreparovaná čedičová žíla s dobře vyvinutou sloupcovou odlučností horniny s charakteristickým názvem Vrkoč. V blízkosti Vrkoče se nachází na Podlešínském potoce 12 metrů vysoký vodopád, nejvyšší v Českém Středohoří.

Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Labe, do níž se v Ústí nad Labem vlévá Bílina. Větší vodní plochy okresu se nacházejí v blízkosti obcí Chlumec a Chabařovice. Největší vodní plochou je nedávno vybudované jezero Milada, které vzniklo zatopením bývalého uhelného dolu.

Z celkové rozlohy kraje tvoří lesní pozemky 33,2 %, což je třetí nejmenší podíl mezi okresy Ústeckého kraje. Zemědělská půda se rozkládá na 44,4 % okresu.

Vývoj okresu je těsně spjat s rozvojem průmyslové výroby, zejména ve městě Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí. Klíčovým odvětvím, které využilo polohy města a dostupnosti dopravních cest, se stal chemický průmysl. Vznik první výroby je datován rokem 1808. Rok založení Spolchemie (původně Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu) 1856 znamenal přelom v rozvoji chemie. Nejvýznamnějším podnikem potravinářského průmyslu se stala Setuza. Johann Schicht v roce 1882 sem převedl výrobnu mýdla a položil základ kombinátu na zpracování tuků.

Okres má poměrně vysokou intenzitu dopravy a to jak silniční, tak železniční a říční. Nejvýznamnější dopravní tepnou je dálnice D8, jejíž poslední úsek Lovosice – Řehlovice byl zprovozněn v roce 2016. Hlavní železniční tratí je Praha – Děčín s návazností na hraniční přechod do SRN. Díky své poloze na řece Labe je rovněž významným uzlem vnitrozemské i mezinárodní říční dopravy.

Ústecký okres je bohatý na historické a kulturní památky, které mohou být atraktivní pro rozvoj cestovního ruchu. Nejstarší historická zmínka se vztahuje k malé vesničce v údolí řeky Bíliny, ke Stadicím. Pověst o založení rodu Přemyslovců tu připomíná pomník z roku 1841, který byl prohlášen za národní kulturní památku. Na strmé skále nad hladinou Labe byl založen roku 1318 hrad Střekov, který byl v 17. století vypálen a pobořen. Renesanční umění reprezentují kostely ve Svádově a Valtířově, kde veškeré sochařské práce jsou dílem saských kameníků. V dobách husitských tažení se okres stal dějištěm vítězné bitvy Na Běháni roku 1426. Při silnici z Teplic do Děčína leží obce Přestanov, Strádov, Chlumec a Varvažov, kde probíhaly bitvy mezi spojeneckými vojsky a Napoleonem v roce 1813. Pomníky jsou věnovány jednotlivým armádám. Z dalších historických památek zůstaly zachovány zámky v Krásném Březně, Velkém Březně a v Trmicích. Zámek ve Velkém Březně z poslední třetiny 19. století je reprezentantem přechodného typu k výstavné vile. Je obklopen zámeckým parkem s exotickými dřevinami. Ve městě Ústí nad Labem je výraznou dominantou chrám Nanebevzetí P. Marie, který byl postaven kolem r. 1318. Byl několikrát vážně poškozen, naposledy při bombardování města v dubnu 1945. Základy chrámové věže musely být zpevněny a od té doby je její vrchol odchýlen o 198 cm od svislé osy. Barokní památkou je kostel sv. Vojtěcha s klášterem dominikánů, postavený v letech 1715-30. Městské divadlo je zajímavou ukázkou secesní architektury s neoklasicistními prvky. Bylo postaveno v neobyčejně krátké době v letech 1908-9. Pozoruhodnou technickou památkou jsou Masarykova zdymadla na řece Labi, která byla vybudována za účelem splavnění Vltavy a Labe, využití vodní energie a zajištění odběru vody pro hospodářské účely. Stavba byla zahájena v roce 1923 a trvalý provoz v roce 1936.