Charakteristika okresu Chomutov

Okres Chomutov se rozprostírá v jihozápadní části Ústeckého kraje. Hřebenem Krušných hor hraničí na severu se SRN, na jihovýchodě s okresem Louny, na severovýchodě s okresem Most a na straně západní sousedí s okresem Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Dnešní podobu získal Chomutov v roce 1960 díky celostátním územním změnám, kdy se sloučily bývalé okresy Kadaň a Chomutov, připojeny byly Vejprty z Karlovarského kraje a byly provedeny další menší úpravy.

Svou rozlohou 936 km² patří mezi středně velké okresy České republiky a v Ústeckém kraji je po okresech Louny a Litoměřice třetím největším okresem.

K 31. 12. 2022 se chomutovský okres členil na 44 obcí, z nichž 8 má statut města. Ke konci roku 2022 zde žilo 124 035 obyvatel. V hustotě zalidnění patří se svými 132,6 obyvateli na 1 km² až na páté místo ze všech sedmi okresů tohoto kraje.

Z geomorfologického hlediska můžeme okres rozdělit do zhruba čtyř oblastí: Krušné hory, Mostecký úval, Žateckou pánev a vrchovinu Doupovských vrchů. Krušné hory zaujímají poměrně velkou část okresu, asi 41 %. Jsou nejstarším geologickým útvarem, vzniklým vyzdvižením mořského dna v karbonové době. Velká část okresu je součástí Severočeské uhelné pánve, která je zdrojem kvalitního hnědého uhlí.

Nejvýše položený bod na území okresu i celého Ústeckého kraje leží ve výšce 1 231 metrů n. m. na úpatí nejvyšší hory Krušných hor, Klínovce, jehož vrchol (1 244 m n. m.) se ale nachází již na území kraje Karlovarského. Nejvyšší horou s vrcholem na území chomutovského okresu je Macecha (1 113 m n. m.).

Okres Chomutov je třetím nejlesnatějším okresem Ústeckého kraje, lesní půda zaujímá téměř 39 % rozlohy okresu. Podobně je na tom i zemědělská půda, která se rozkládá na téměř 42 % rozlohy okresu.

Vodní toky Chomutovska jsou součástí povodí Labe, dílčí povodí jsou zastoupeny řekami Ohře a Bílinou se svými přítoky. Přirozené vodní toky mají charakter potoků a říček. Na území okresu se nachází jedno přírodní jezero nazvané Kamencové s rozlohou 16,3 ha. To je využíváno především k rekreaci. Z vodních nádrží je největší Nechranická, z dalších stojí za zmínku Kadaňský stupeň, Křimov, Kamenička, Jirkov a Přísečnice, která slouží i jako zásobárna pitné vody. V Klášterci nad Ohří vyvěrá alkalická kyselka.

Okresem procházejí důležité dopravní tepny, které tvoří železniční tahy Ústí nad Labem – Chomutov – Cheb, Chomutov – Praha a rovněž významné silniční tahy, a to především na trase silnice I/7 Praha – Slaný – Louny – Chomutov – Hraniční přechod Hora Sv. Šebestiána, jejíž některé úseky byly zkapacitněny v rámci výstavby dálnice D7. Velmi významné je rovněž dopravní spojení po mezinárodní silnici E442 na trase Karlovy Vary – Liberec – Hradec Králové – Olomouc – Žilina.

Chomutovsko bylo po celá desetiletí známé hlavně jako oblast těžkého průmyslu, energetiky, hutnictví a těžby hnědého uhlí. I přesto, že je okolí města Chomutov významně dotčeno těžbou uhlí, najdeme zde i turisticky velmi zajímavá místa a krásnou přírodu. Za zmínku stojí již zmíněné Kamencové jezero, které je světovým unikátem, přírodní park Bezručovo údolí, Zoopark Chomutov či samotné historické centrum města.