Výsledky SLDB 2011 v regionálním pohledu – domácnosti

Počet domácností v Jihomoravském kraji se za posledních 40 let zvýšil o téměř 120 tisíc. Zároveň se však snižuje průměrná velikost domácností. V roce 1970 tvořily průměrnou domácnost 3 osoby, v roce 2011 už pouze 2,4 osoby. Tento vývoj souvisí mj. s vývojem porodnosti, ale také s růstem počtu domácností jednotlivců.

V Jihomoravském kraji bylo ke dni sčítání (26. 3. 2011) celkem 443 358 bytových domácností, v nichž žilo celkem 1 136 680 obyvatel. Podle počtu osob v bytě v kraji převládaly byty se dvěma osobami (28,7 %) a s jednou osobou (27,7 %). Bylo zde však i téměř 16 tisíc bytů, v nichž žilo 6 a více osob, tvořily ale jen 3,5 % počtu obydlených bytů. V jedné bytové domácnosti tak v průměru žilo 2,6 osob.

Tab. 1 Bytové domácnosti v Jihomoravském kraji
Zdroj. SLDB 2011


V 95 % bytů byla pouze 1 hospodařící domácnost, na druhé straně však v kraji bylo 1 861 bytů, v nichž vedle sebe hospodařily 3 a více domácností. Bytové domácnosti s více hospodařícími domácnostmi jsou spíše výsadou menších obcí, v obcích od 10 tisíc do 20 tisíc obyvatel tvořily pouze 4,1 % celku, naproti tomu v obcích od 500 do 5 tisíc obyvatel (tedy ve 3 velikostních skupinách obcí) to bylo 6,0 až 6,1 %. Z okresů Jihomoravského kraje byl podíl bytových domácností s více hospodařícími domácnostmi nejvyšší v okrese Brno-venkov (6,3 %), nejnižší v Brně-městě (4,4 %).

V roce 2011 Jihomoravském kraji bylo sečteno 473 520 hospodařících domácností. Polovinu hospodařících domácností tvoří úplné rodiny (50,9 %). Druhým nejpočetnějším typem hospodařící domácnosti jsou domácnosti jednotlivců s 30,6 %. Následují neúplné rodiny (13,7 %), zbývající část domácností tvoří vícečlenné nerodinné domácnosti. Na jednu hospodařící domácnost připadlo v průměru 2,4 osoby. Ovšem zatímco v Brně na hospodařící domácnost připadlo pouze 2,2 členů, v obcích až do velikosti 2 tisíc obyvatel to bylo v průměru 2,7 osob.

Tab. 2 Hospodařící domácnosti v Jihomoravském kraji
Zdroj. SLDB 2011


Převážnou většinu úplných rodin v Jihomoravském kraji tvoří manželské páry (89,9 %); na faktická manželství (neformální soužití druha a družky) připadá 9,9 %, podíl registrovaných či faktických partnerství (osob stejného pohlaví) tvoří 0,2 %. Téměř 59 % úplných rodin jsou bez závislých dětí. V rodinách se závislými dětmi (více než 97 tisíc úplných rodin) žije více než 158 tisíc závislých dětí, na jednu rodinu s dětmi připadá průměrně 1,6 závislého dítěte.

Tab. 3 Hospodařící domácnosti v Jihomoravském kraji podle počtu členů
Zdroj. SLDB 2011


Více než polovina neúplných rodin je bez závislých dětí (51,4 %). Neúplných rodin se závislými dětmi bylo v kraji přes 30 tisíc, většinu tvoří matky s dětmi (84,6 %), je zde však i 4 651 otců, kteří se o děti starají sami. V neúplných rodinách žije téměř 41 tisíc závislých dětí (1,4 dítěte na rodinu), tedy více než pětina všech závislých děti. Podíl neúplných rodin se závislými dětmi z počtu rodinných domácností roste se zvyšující se velikostní skupinou obce, v obcích do 199 obyvatel podíl činil 6,3 %, ovšem v Brně již 13,0 %

Graf Struktura úplných a neúplných rodin podle počtu závislých dětí v Jihomoravském kraji



Z více než 145 tisíc domácností jednotlivců jich téměř polovinu (47,3 %) tvořily domácnosti důchodců. Mezi domácnostmi jednotlivců převažují ženy (55,7 %), z hlediska rodinného stavu je mezi ženami nejvíce ovdovělých (45,2 %), mezi muži je nejvíce svobodných (44,4 %). Od rodinného stavu se odvíjí i věková struktura – zatímco mezi ženami je nejvíce osob ve věku 75 a více let (29,1 %), mezi muži je nejvíce osob ve věku 25 až 34 let (21,8 %). Z okresů Jihomoravského kraje byl nejvyšší podíl domácností jednotlivců v Brně, a to 37,0 %.

Tab. 4 Hospodařící domácnosti jednotlivců v Jihomoravském kraji
Zdroj. SLDB 2011




Metodické vysvětlivky
Při Sčítání lidu, domů a bytů 2011 byly údaje o domácnostech zpracovány podle zápisů na Bytovém listu, kde osoby žijící v jednom bytě zaznamenaly příbuzenské a jiné vztahy v rámci jedné hospodařící domácnosti. Domácnosti jsou tvořeny osobami se společným místem obvyklého pobytu.

Osoby žijící společně v jednom bytě tvoří bytovou domácnost.

Hospodařící domácnost tvoří osoby, které společně hospodaří, tj. společně hradí výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření se vztahuje i na děti, které do příslušné domácnosti patří, i když samy na výdaje domácnosti nepřispívají. Hospodařící domácnost může být typu:

Domácnost rodinná – tvořená 1 úplnou rodinou
manželský pár
neformální soužití druha a družky – tzv. faktické manželství
registrované partnerství
neformální soužití osob stejného pohlaví – tzv. faktické partnerství
(a to ve všech případech s dětmi nebo bez dětí)

Domácnost rodinná – tvořená 1 neúplnou rodinou (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem)

Domácnost rodinná – tvořená 2 a více rodinami (s dětmi nebo bez dětí)

Domácnost nerodinná vícečlenná (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost; mezi nerodinné vícečlenné domácnosti patří také domácnost prarodiče/prarodičů s vnoučaty)

Domácnost jednotlivce

Informace o domácnostech Jihomoravského kraje za SO ORP, okresy a velikostní skupiny obcí najdete v publikaci Základní výsledky SLDB – Jihomoravský kraj

Podrobné informace o domácnostech za Jihomoravský kraj celkem v publikaci Domácnosti podle SLDB 2011 – Jihomoravský kraj