SLDB 2011 - domácnosti jednotlivců

Podle výsledků sčítání bylo v Jihomoravském kraji 473,5 tisíc domácností, z tohoto počtu bylo 145,1 tisíc domácností jednotlivců. Tvořily tak téměř třetinu celkového počtu domácností a jejich počet se v kraji během 20 let zvýšil o 32,1 tisíc.

Nedílnou součástí výsledků Sčítání lidu, domů a bytů jsou informace o počtu domácností, jejich velikosti a struktuře. Ve sčítání v roce 2011 se rozlišovaly 2 druhy domácností – domácnosti bytové, jež tvoří osoby žijící v jednom bytě a domácnosti hospodařící, které tvoří osoby, které společně hradí výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Dlouhodobou tendencí ve vývoji je růst počtu domácností a snižování jejich průměrné velikosti. Prvotní příčinou je nárůst počtu domácností jednotlivců.

V době sčítání v březnu 2011 bylo v Jihomoravském kraji 473,5 tisíc hospodařících domácností, z tohoto počtu bylo 64,7 % rodinných domácností a 35,3 % nerodinných domácností. Počet hospodařících domácností byl 4. nejvyšší mezi kraji a tvořil 10,8 % celku ČR.

Z počtu 306,2 tisíc rodinných domácností bylo 76,3 % domácností tvořených jednou úplnou rodinou, 20,3 % domácností tvořených jednou neúplnou rodinou a 3,4 % rodinných domácností tvořených dvěma a více rodinami. V nerodinných domácnostech, jichž bylo v kraji 167,4 tisíc, převládaly domácnosti jednotlivců (86,7 % z počtu nerodinných domácností), druhou část (13,3 %) tvořily vícečlenné nerodinné domácnosti.

Tab. 1 Základní údaje o hospodařících domácnostech


V Jihomoravském kraji bylo k datu sčítání v roce 2011 celkem 145,1 tisíc domácností jednotlivců, což bylo 30,6 % z celkového počtu hospodařících domácností (mezi kraji 6. nejnižší podíl, v ČR podíl 32,5 %).

Počet hospodařících domácností se v kraji od sčítání v roce 1991 zvýšil o 42,6 tisíc především zásluhou růstu počtu domácností jednotlivců. Při sčítání v roce 1991 bylo v Jihomoravském kraji 113,0 tisíc domácností jednotlivců, za 20 let se tak jejich počet zvýšil o 32,1 tisíc, podíl domácností jednotlivců na celku se proti roku 1991 zvýšil o 4,4 procentního bodu. Nárůst počtu domácností jednotlivců byl zaznamenán především mezi roky 2001 až 2011 (nárůst o 19,9 tisíc).

Graf 1 Hospodařící domácnosti Jihomoravského kraje podle výsledků SLDB v letech 1991, 2001 a 2011


S růstem počtu i podílu domácností jednotlivců je spojen i pokles průměrného počtu členů hospodařící domácnosti. Jestliže v roce 1991 v jedné domácnosti bylo v průměru 2,64 osob, v roce 2001 se počet členů snížil na 2,51 a v roce 2011 poklesl až na 2,42 členů domácnosti. K otázce srovnání počtu členů domácnosti je třeba dodat, že do roku 2001 byly osoby sčítány na základě trvalého pobytu a v roce 2011 podle obvyklého pobytu.

Bylo již uvedeno, že domácnosti jednotlivců v kraji tvořily 30,6 % hospodařících domácností. Ze znázornění v kartogramu je zřejmé, že podíl domácností je ve většině správních obvodů ORP pod hranicí 28,0 %. Krajský podíl tak výrazně ovlivnilo Brno, zde domácnosti jednotlivců tvořily 37,0 % hospodařících domácností. S velkým odstupem následovaly správní obvody ORP Znojmo (29,1 %), Tišnov (28,6 %) a Blansko (28,2 %), které překročily zmíněnou 28% hranici. Nejnižší podíl domácností jednotlivců byl zjištěn v SO ORP Hustopeče, a to 24,6 %.

Více domácností jednotlivců je ve městech. Ve velikosti podílu domácností jednotlivců v členění podle velikostních skupin obcí je také patrný výrazný odstup Brna, neboť 2. nejvyšší podíl měly obce s 20 tisíci až 50 tisíci obyvateli, a to 32,1 %. Nejnižší podíl domácností jednotlivců byl zjištěn v obcích s počtem obyvatel 500 až 999 (24,2 %) a s 1 000 až 5 000 obyvateli (24,8 %).

Téměř 56 % domácností jednotlivců v kraji tvoří ženy (80,8 tisíc žen). Ovšem v obcích do 199 obyvatel se ženy na domácnostech jednotlivců podílely pouze 52,1 %, naproti tomu v obcích s 5 tisíci až 20 tisíci obyvatel tvořily 57,8 % domácností jednotlivců.

Tab. 2 Domácnosti jednotlivců v Jihomoravském kraji podle velikostních skupin obcí



Graf 2 Struktura hospodařících domácností Jihomoravského kraje podle velikostních skupin obcí


Mezi okresy Jihomoravského kraje oproti Brnu s nejvyšším podílem domácností jednotlivců stojí okres Hodonín s podílem nejnižším (26,0 %). V tomto okrese byl ovšem nejvyšší podíl žen mezi domácnostmi jednotlivců (58,0 %). Naopak nejnižší podíl žen mezi domácnostmi jednotlivců byl v okrese Brno-venkov (54,4 %).

Tab. 3 Domácnosti jednotlivců v okresech Jihomoravského kraje



Graf 3 Struktura hospodařících domácností v okresech Jihomoravského kraje


Nejpočetnějším představitelem mužské domácnosti jednotlivce je svobodný, ekonomicky aktivní muž ve věku 30 až 49 let, u ženské domácnosti je to vdova, důchodkyně ve věku nad 50 let.

Domácnosti jednotlivců v kraji v členění podle pohlaví se ve všech směrech podstatně odlišují. Vše se odvíjí od věkové struktury. Zatímco u žen byla nejpočetnější věková skupina žen ve věku 75 a více let (23,5 tisíc osob, tj. 29,1 % celku), u mužů je to věková skupina 30 až 49 let (24,4 tisíc osob, tj. 38,0 %celku).

Věková struktura potom úzce souvisí s charakteristikami ekonomické aktivity a rodinného stavu. Ekonomicky aktivní muži (zaměstnaní a nezaměstnaní) tvořili 62,2 % domácností mužů jednotlivců, kdežto u žen to bylo pouze 33,5 %. Naproti tomu domácnosti nepracujících důchodců u žen tvořily 59,5 % domácností žen, u domácností mužů to bylo jen 25,1 %.

Obdobou bylo i složení podle rodinného stavu. V domácnostech jednotlivců u mužů byla převaha svobodných (44,4 % celku), u žen největší díl tvořily ovdovělé (45,2 %).

Tab. 4 Domácnosti jednotlivců podle pohlaví, rodinného stavu, ekonomické aktivity a věku



Graf 4 Domácností jednotlivců v Jihomoravském kraji podle pohlaví a věku

Graf 5 Domácností jednotlivců v Jihomoravském kraji podle pohlaví a rodinného stavu

Graf 6 Domácností jednotlivců v Jihomoravském kraji podle pohlaví a ekonomické aktivity

Jako doplnění lze stručně uvést, že ze 145 117 hospodařících domácností jednotlivců:

• samostatný byt užívá 122 696 domácností (52 325 mužů a 70 371 žen)
• je 64 200 domácností nepracujících důchodců (16 138 mužů a 48 062 žen)
• je 4 975 domácností pracujících důchodců (1 761 mužů a 3 214 žen)
• je mezi ekonomicky aktivními podle postavení v zaměstnání:
       45 698 zaměstnanců (25 891 mužů a 19 807 žen)
         2 198 zaměstnavatelů (1 670 mužů a 528 žen)
         8 190 osob pracujících na vlastní účet (5 847 mužů a 2 343 žen)

Další údaje najdete v publikaci Domácnosti jednotlivců

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
mail: karel.adam@czso.cz
tel. 542 528 172