Počet požárů v kraji v roce 2022 meziročně vzrostl o 575 případů. Byl o 244 případů vyšší, než je průměr počtu požárů v letech 2000 až 2021 (1 829) a zároveň byl od roku 2000 počtem pátý nejvyšší. K nejvyššímu počtu požárů v kraji mezi roky 2000 až 2022 došlo v roce 2003 (2 786 požárů).

Důsledkem meziročně vyššího počtu požárů byl i nárůst přímých škod. Přímá škoda ve výši 406,3 mil. Kč se proti předešlému roku zvýšila o 230,2 mil. Kč, tj. o  230,8 %). Jedním požárem byla v roce 2022 v průměru způsobena škoda ve výši 196,0 tis. Kč. K nejničivějším požárům v kraji v roce 2022 patřil požár honovacího stroje v Modřicích se škodou 100,0 mil. Kč, požár odpadu v Drnholci se škodou 35,8 mil. Kč a požár budovy zemědělského družstva v Nosislavi se škodou 18,0 mil. Kč. Nejvyšší přímá škoda způsobená požáry byla v kraji zaznamenána v roce 2016, a to 499,3 mil. Kč.

Graf 1 Počet požárů a přímá škoda připadající na jeden požár v Jihomoravském kraji

Hodnota majetku uchráněného před požáry v kraji v roce 2022 dosáhla částky 1 829,4 mil. Kč a představovala 4,5násobek hodnoty přímých škod. Z tohoto pohledu nejúspěšnějším rokem byl rok 2007, kdy sice byla způsobena přímá škoda ve výši přesahující 200 mil. Kč, uchráněné hodnoty však dosahovaly desetinásobku.

Graf 2 Přímé škody a uchráněné hodnoty při požárech v Jihomoravském kraji

Při požárech vznikají nejen škody na majetku, ale především škody na zdraví. V roce 2022 při požárech v kraji zemřelo 15 osob a dalších 180 osob bylo zraněno. Proti roku 2021 při požárech v kraji zemřelo o 7 osob více. Nejtragičtějším rokem ve sledovaném období byl rok 2004, kdy při požárech v kraji zemřelo 27 osob. Z pohledu počtu zraněných to byl potom rok 2022, který získal od roku 2000 smutné prvenství, a to 180 zraněných osob.

Graf 3 Škody na zdraví při požárech v Jihomoravském kraji

Ze srovnání okresů Jihomoravského kraje plyne, že k nejvíce požárům v roce 2022 došlo v Brně-městě (618 požárů, tj. 29,8 % krajského celku). V přepočtu požárů na počet obyvatel však nejhorší situace byla v okresech Brno-venkov a Břeclav, kde na 10 000 obyvatel v roce 2022 připadlo 19,5 požáru. Nejnižší „požárovost“ byla zaznamenána v okrese Vyškov (14,4 požáru na 10 000 obyvatel). Ve všech okresech byl zaznamenán meziroční nárůst počtu požárů. Nejvyšší nárůst případů v absolutním vyjádření byl v Brně‑městě, a to o 185 případů. Nejvyšší nárůst v relativním vyjádření byl v okrese Znojmo (o 47,2 %).  

Tab. 1 Požáry v Jihomoravském kraji a jeho okresech
Zdroj: Hasičský záchranný sbor ČR

Počet požárů v Jihomoravském kraji v roce 2022 byl ve srovnání s ostatními kraji 5. nejvyšší. Nejvíce požárů bylo zaznamenáno ve Středočeském kraji (2 923), nejméně v Karlovarském kraji (732 požárů). V relativním vyjádření v Jihomoravském kraji připadlo na 10 000 obyvatel 17,5 požáru, což byla mezi kraji 5. nejnižší hodnota. Nelichotivé prvenství v tomto způsobu vyjádření patřilo Ústeckému kraji (27,1 požáru na 10 000 obyvatel). Ve srovnání s rokem 2021 došlo k nárůstu požárů celorepublikově (o 28,8 %), nejvíce však v Jihomoravském kraji, a to o 38,4 % (575 případů).

Graf 4 Počet požárů celkem a přímá škoda podle krajů v roce 2022

Méně příznivé pro Jihomoravský kraj bylo porovnání škod na zdraví. Počet zemřelých při požárech v kraji byl 2. nejvyšší, nechtěné prvenství připadlo Středočeskému kraji, kde při požárech zemřelo 23 lidí. Počet zraněných při požárech byl mezi kraji také 2. nejvyšší. Přepočteme-li počet usmrcených na 1 tisíc požárů, pak požáry s nejtragičtějšími následky byly v roce 2022 v Pardubickém kraji – na 1 tisíc požárů připadlo 11,1 usmrcených. Přepočet Jihomoravského kraje (7,2 zemřelých na 1 000 požárů) byl mezi kraji 6. nejvyšší.

Graf 5 Škody na zdraví při požárech podle krajů v roce 2022

Kontakt:
Bc. Zuzana Švehlíková
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: zuzana.svehlikova@czso.cz
tel.: 542 528 230