Náklady na pracovní sílu v roce 2015 dosáhly v Jihomoravském kraji částky 34,9 tisíc Kč na jednoho zaměstnance. Proti roku 2000 dosáhly dvojnásobku.

Úplné náklady práce zahrnují mzdy a platy, náhrady mzdy, sociální požitky, sociální náklady a výdaje, personální náklady, daně a dotace související se zaměstnáváním lidí. Úplné náklady práce na 1 zaměstnance v Jihomoravském kraji v roce 2015 činily celkem 418 298 Kč ročně, měsíční náklady práce činily 34 858 Kč, hodinové pak 241 Kč. V České republice náklady práce na 1 zaměstnance dosáhly částky 443 422 Kč ročně, resp. 36 952 Kč měsíčně, hodinové náklady činily 256 Kč. Měsíční náklady práce na zaměstnance v Jihomoravském kraji byly ve srovnání s ostatními kraji 4. nejvyšší, ovšem proti Praze, která je na čele žebříčku, byly nižší o 9 424 Kč. Nad republikovým průměrem byla pouze Praha a Středočeský kraj.

Graf 1 Měsíční úplné náklady práce a jejich meziroční změna podle krajů v roce 2015

Měsíční úplné náklady práce v Jihomoravském kraji se meziročně zvýšily o 1 244 Kč, tj. o 3,7 %. V uplynulých 5 letech (roky 2011 až 2015) Jihomoravský kraj patřil mezi 10 krajů v ČR, ve kterých se náklady práce zvyšovaly každoročně (výjimkou byl Liberecký, Zlínský a Moravskoslezský kraj a Hl. m. Praha). V roce 2011 se nepatrně snížily celkové náklady práce v Praze a v roce 2014 pak poklesly společně ve všech 4 uvedených krajích. Průměrná roční změna úplných nákladů práce v Jihomoravském kraji v uvedených 5 letech dosáhla 2,6 %, což byl 5. nejvyšší nárůst mezi kraji (spolu s Jihočeským a Libereckým krajem).

Graf 2 Vývoj měsíčních úplných nákladů práce v Jihomoravském kraji

Při pohledu na dlouhodobý vývoj úplných nákladů práce v Jihomoravském kraji (graf 2) je třeba brát zřetel na změny ve způsobu výběru jednotek. Vykazujícími jednotkami byly ekonomické subjekty podnikatelské sféry zapsané do obchodního rejstříku, od r. 2009 jsou zahrnuty i údaje za fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku bez ohledu na počet zaměstnanců. U jednotek do 250 zaměstnanců je šetření výběrové a u jednotek s 250 a více zaměstnanci je šetření plošné. Výsledky získané ze statistického souboru jsou dopočteny na plný počet jednotek základního souboru z registru ekonomických subjektů ČSÚ – viz metodické poznámky. Přesto lze uvést, že měsíční úplné náklady práce v kraji vynaložené v roce 2015 činily téměř dvojnásobek skutečnosti roku 2000.

Tab. 1 Složky měsíčních nákladů práce v Jihomoravském kraji v letech 2011 až 2015

Z celkových nákladů práce v roce 2015 připadlo v Jihomoravském kraji 65 % na mzdy za vykonanou práci, jedna čtvrtina nákladů na platby zákonného pojistného. Struktura celkových nákladů práce se v jednotlivých krajích podstatně neodlišuje.

Tradičně nejvyšší přímé náklady na zaměstnance byly v Hlavním městě Praze (31 589 Kč měsíčně). Pouze v Praze a ve Středočeském kraji překročily přímé náklady práce celostátní průměr. Jižní Morava velikostí nákladů na mzdy za vykonanou práci a náhrady mzdy ve výši 25 361 Kč zaostávala za Hlavním městem Prahou o 6 228 Kč a zařadila se na 4. nejvyšší příčku za Prahu, Středočeský a Plzeňský kraj.

Graf 3 Vybrané složky měsíčních nákladů práce podle krajů v roce 2015

Prioritní postavení hlavního města potvrzuje i výše nákladů na sociální požitky. Částka 685 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance byla téměř dvojnásobná oproti v pořadí druhému Středočeskému kraji. V Jihomoravském kraji sociální požitky na zaměstnance dosáhly hodnoty 277 Kč měsíčně (až 8. nejvyšší částka mezi kraji), meziročně sice poklesly jen o 4 Kč, ale proti roku 2011 byly už o 41 Kč nižší.

Výrazné rozdíly v nákladech práce mezi jednotlivými kraji v ČR jsou dány zejména rozdíly v odvětvové struktuře jednotlivých oblastí republiky. V Praze, ale i ve Středočeském kraji, sídlí podniky s vyšší úrovní mezd a platů, zejména v odvětvích finančního zprostředkování, veřejné správy a obrany. Často je zde sídlo zahraničních firem a podniků s mezinárodní účastí, které vykazují nejen vyšší mzdy, ale poskytují zaměstnancům i různé nadstandardní programy sociálního a důchodového pojištění.