Do knihoven v Jihomoravském kraji přišlo v roce 2022 4,5 mil. návštěvníků, měli možnost si vybrat z téměř 9 milionů knih či využít 1 082 počítačů s připojením na internet. Registrovaný čtenář si v loňském roce vypůjčil v průměru 29 knih. Památkové objekty v kraji navštívilo 1,2 mil. návštěvníků, 1,1 mil. návštěvníků zhlédlo expozice a výstavy v muzeích a galeriích.

Veřejné knihovny v Jihomoravském kraji

V Jihomoravském kraji bylo na konci roku 2022 v provozu 599 veřejných knihoven a 94 poboček knihoven včetně pojízdných zařízení. V knihovnách bylo registrováno celkem 140,8 tis. čtenářů, z tohoto počtu bylo 37,3 tis. čtenářů ve věku do 15 let. Z níže uvedených dat můžeme vyčíst postupný nárůst obou skupin registrovaných čtenářů oproti „covidovým“ letům 2020 a 2021. Skutečnost roku 2022 byla v porovnání s rokem 2019 o 13,4 % nižší u počtu registrovaných čtenářů a o 14,6 % nižší u počtu čtenářů ve věku 15 a méně let.

Tab. 1 Vybrané údaje o veřejných knihovnách v Jihomoravském kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Čtenáři měli v knihovnách v kraji v roce 2022 k dispozici 8,7 mil. knihovních jednotek. Bylo evidováno celkem 4,0 mil. výpůjček, jejich počet se v porovnání s roky 2020 a 2021 opět pomalu navyšuje. Registrovaný čtenář si v roce 2022 vypůjčil v průměru 29 knih. Z grafu 1 je zřejmé, že počet registrovaných čtenářů připadajících na jednu knihovnu včetně poboček byl až do roku 2018 vcelku stálý, po mírném nárůstu čtenářů v roce 2019 následoval pokles v letech 2020 i 2021. Rok 2022 přináší mírný nárůst v meziročním srovnání (o 23 čtenářů na knihovnu). Průměrný počet výpůjček připadající na jednoho čtenáře klesal v uvedených letech každoročně s výjimkou roku 2016 a 2021, v roce 2022 byl zaznamenán růst (v průměru o 2 výpůjčky).

Graf 1 Čtenáři knihoven (včetně poboček) v Jihomoravském kraji v letech 2013 až 2022
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

V roce 2022 na jednu knihovnu v Jihomoravském kraji připadalo 1 745 obyvatel, počet registrovaných čtenářů tvořil 11,6 % středního stavu obyvatel. Pokud by měl tento ukazatel posloužit jako měřítko pro srovnání krajů, pak nejnižší podíl čtenářů z počtu obyvatel byl vykázán v Ústeckém kraji (7,8 %), nejvyšší v hl. m. Praze (14,5 %). Podíl 11,6 % registrovaných čtenářů na celkovém počtu obyvatel v Jihomoravském kraji byl mezi kraji 6. nejvyšší.

Graf 2 Počet knihoven a podíl čtenářů na obyvatelstvu podle krajů v roce 2022
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Nejvyšší počet knihoven vč. poboček byl v roce 2022 sice evidován ve Středočeském kraji (823), nejvyšší počet registrovaných čtenářů byl ale v hl. m. Praze (194,4 tis. osob). V Praze také v průměru připadlo nejvíce registrovaných čtenářů na 1 knihovnu (2 184). Nejaktivnější čtenáři byli ve Zlínském kraji, v průměru zde ročně na jednoho čtenáře připadlo 42 výpůjček.

Graf 3 Čtenáři knihoven (včetně poboček) podle krajů v roce 2022
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Ve veřejných knihovnách jsou k dispozici také počítače s připojením k internetu. V knihovnách v Jihomoravském kraji bylo v roce 2022 celkem 1 082 počítačů. Počet počítačů celkem i s připojením na internet se v posledních letech postupně snižuje, neboť o tyto služby klesá zájem. V roce 2022 bylo v knihovnách v kraji evidováno 266,1 tis. návštěvníků využívajících internet v knihovně, tento počet byl proti roku 2019 téměř o čtvrtinu nižší. I přesto počty počítačů s připojením na internet i počty návštěvníků knihoven využívajících internet v knihovně byly v roce 2022 mezi kraji nejvyšší.

Graf 4 Čtenáři knihoven využívající internet v knihovnách podle krajů v roce 2022
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Památkové objekty v Jihomoravském kraji zpřístupněné návštěvníkům za vstupné

Dalším prvkem z oblasti kulturních zařízení jsou památkové objekty s kulturně výchovným využitím, které jsou v kraji zpřístupněné návštěvníkům za vstupné. Patří sem hrady, zámky, kláštery, kostely, mlýny apod., ovšem památky, které jsou ve správě muzea či galerie, sem zařazeny nejsou.

V Jihomoravském kraji k památkovým objektům zpřístupněným návštěvníkům za vstupné namátkou patří např. hrady Bítov, Janův Hrad, Nový Hrad u Adamova, Pernštejn, Špilberk, Veveří; zříceniny hradu Boskovice, Cornštejn, Nový Hrádek u Lukova; zámky Boskovice, Bučovice, Kunštát na Moravě, zámek Lednice se 4 objekty, Lysice, Milotice, Oslavany, Rájec nad Svitavou, Rosice, Slavkov u Brna, Uherčice, zámek Valtice se 3 objekty, Velké Opatovice, Vranov nad Dyjí; kláštery v Dolních Kounicích, Předklášteří, Rajhradě; mlýny Rudice, Veverská Bítýška, Klobouky u Brna, Ruprechtov; věže Vlkova nebo Radniční ve Znojmě.

Tab. 2 Vybrané údaje o památkových objektech zpřístupněných za vstupné v Jihomoravském kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Do roku 2019 památkové objekty v Jihomoravském kraji každoročně navštívilo více než milion osob. Po výrazném propadu návštěvnosti v období „covidových“ let, kdy památky navštívilo v průměru 946,2 tis. osob, se opět frekvence hostů navýšila a dokonce překročila milionovou hranici (1 231,9 tis. osob). V areálu památek jsou pořádány i kulturní akce, v roce 2022 jich bylo více než 400 s účastí téměř 327 tis. návštěvníků.

Muzea a galerie v Jihomoravském kraji

V Jihomoravském kraji bylo v roce 2022 kulturní veřejnosti k dispozici 33 muzeí a památníků, 3 galerie a 42 poboček muzeí a galerií. Bylo v nich možno shlédnout 220 expozic a 336 výstav. Počet návštěvníků expozic a výstav v kraji v roce 2022 překročil hranici jednoho milionu.

Tab. 3 Vybrané údaje o muzeích a galeriích v Jihomoravském kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Poznámka

V oblasti kulturních zařízení jsou pro potřeby statistiky využívány výstupy z rezortních statistických informačních systémů, které zpracovává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha. Údaje v tabulkách zachycují u stavových ukazatelů stav ke konci roku (např. počet knihoven, galerií), u intervalových ukazatelů úhrn za rok (např. počet návštěvníků). Údaje jsou šetřeny za kulturní organizace, jejichž zřizovatelem je stát (Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo jiná ministerstva a územně samosprávné celky) a dále kulturní zařízení zřizovatelů církevních, občanských sdružení, obecně prospěšných společností, podnikatelů (právnických i fyzických osob) aj.

Kontakt:
Ing. Marcela Vetešková
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: marcela.veteskova@czso.cz
tel.: 542 528 200