Rozložením okresu v krajině jsou dány jeho přírodní podmínky. Nejnižší nadmořská výška je přibližně 180 metrů na jihu okresu (oblast Přísnotice, Unkovice), na severu a severozápadě okresu naopak přesahuje až 550 metrů (Babí lom 563 m n. m., oblast Tišnovsko, Deblín, Zbraslav). Převážná část okresu leží v nadmořské výšce od 250 do 450 metrů.

Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) celková plocha okresu Brno-venkov dosáhla 1 499 km². Jeho severní částí protékají dvě velké řeky Svratka a Svitava a po jejich soutoku pokračují jako řeka Svratka jižní částí okresu. K dalším významnějším vodním zdrojům patří řeka Jihlava, do které se u Ivančic zprava vlévá Rokytná a zleva Oslava. Na území okresu leží několik přírodních parků (např. Bobrava, Říčky, Údolí Bílého potoka) a maloplošných chráněných území, z nichž nejvýznamnější je jižní část CHKO Moravský kras o rozloze 920 ha (jeskyně Švédův stůl, Pekárna a Ochozská). Svým přírodním bohatstvím, množstvím lesů, členitostí i rozmanitostí krajinných prvků je okres Brno-venkov vyhledávanou oázou klidu, odpočinku a rekreace.

Od 1. 1. 2005 podle zákona o změně hranic krajů přešlo do Jihomoravského kraje celkem 25 obcí z kraje Vysočina. Jde o 24 obcí z okresu Žďár nad Sázavou a o 1 obec (Senorady) z okresu Třebíč, které se staly obcemi okresu Brno-venkov. V rámci sladění hranic okresů s hranicemi správních území obcí s rozšířenou působností k 1. 1. 2007 se počet zvýšil o dalších 25 obcí – 14 obcí z okresu Blansko, 7 obcí z okresu Břeclav a 4 obce z okresu Znojmo. Počet obcí okresu se tak zvýšil z původních 137 obcí na 187 obcí, 14 z nich má statut města (Dolní Kounice, Ivančice, Kuřim, Modřice, Oslavany, Pohořelice, Rajhrad, Rosice, Šlapanice, Tišnov, Újezd u Brna, Veverská Bítýška, Zbýšov a Židlochovice), 10 obcí má statut městyse (Deblín, Doubravník, Drásov, Lomnice, Medlov, Nedvědice, Nosislav, Ostrovačice, Pozořice a Troskotovice). Okres Brno-venkov nemá vlastní okresní město. K nejmladším městům patří Veverská Bítýška, která statut města obdržela v srpnu 2018.

Počet obyvatel je v okrese Brno-venkov ve srovnání s ostatními okresy Jihomoravského kraje po Brně-městě druhý nejvyšší a postupně se zvyšuje. Významnou roli sehrávají přistěhovalí z okresu Brno-město, využívají dobré podmínky pro výstavbu domů a bytů v klidném prostředí obcí okresu Brno-venkov s relativně dobrým dopravním napojením na Brno. Nejvíce obyvatel má město Kuřim, druhým největším městem okresu jsou Ivančice. Vznikly na místě pravěkých sídlišť a první zmínky o nich pochází z 11. století. Město bylo střediskem husitského revolučního hnutí v okolí Brna. Byla zde založena bratrská tiskárna a pravděpodobně v roce 1578 zahájen tisk Bible Kralické.

Podle územní struktury platné od 1. ledna 2003 jsou jednotlivé obce okresu seskupeny do správních obvodů obcí s rozšířenou působností. V okrese Brno-venkov jsou sídla ORP v souladu se změnami k 1. 1. 2007 rozmístěna ve městech Ivančice, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov a Židlochovice. Správní území těchto obcí nyní odpovídá území okresu. Správní obvod Ivančice má rozlohu 173 km² a 17 obcí, správní obvod Kuřim má rozlohu 77 km² a 10 obcí, správní obvod Pohořelice má rozlohu 195 km² a 13 obcí, správní obvod Rosice má rozlohu 174 km² a 24 obcí, správní obvod Šlapanice má rozlohu 343 km² a 40 obcí, správní obvod Tišnov má rozlohu 342 km² a 59 obcí a správní obvod Židlochovice má rozlohu 194 km² a 24 obcí.

Vzhledem ke své poloze má Brno-venkov značnou intenzitu dopravy. Silniční doprava (dálnice Brno směr Praha, Bratislava a Ostrava) i železniční trasy zákonitě procházejí územím okresu a tím kladně ovlivňují hospodářství i rozvoj podnikatelských aktivit.

Okres Brno-venkov zůstal i přes strukturální změny v hospodářství v posledním desetiletí okresem průmyslově zemědělským. Díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám má na území okresu bohatou tradici zemědělství, které je zaměřeno na výrobu obilovin, okopanin a na pěstování ovoce, zeleniny i vinné révy. Zemědělská půda zabírá okolo 56 % z celkové plochy okresu.

Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu okresu patří dlouhodobě mezi nejnižší v kraji, což je to dáno i tím, že obyvatelé okresu nachází pracovní příležitosti především v Brně.

Vedle přírodních zajímavostí zvyšuje turistickou přitažlivost okresu množství stavebně-historických památek. Najdeme mezi nimi památky všech stavebních slohů od románského až po moderní architekturu 20. století, včetně technických památek a památek lidového stavitelství. Na území okresu se dochovalo přes 400 významných kulturních a uměleckých památek. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější patří evropské unikáty, jako cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, benediktinský klášter v Rajhradě u Brna, zámek a zámecký park v Židlochovicích nebo Mohyla míru na Prateckém kopci (památník Bitvy tří císařů). Nelze opomenout ani zříceninu ženského premonstrátského kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích. Z technických památek je to především železniční most na trati Střelice–Hrušovany, kovárna v Těšanech a Stará huť v Josefovském údolí.