Průměrná roční energetická náročnost bytu v Plzeňském kraji byla v mezikrajském porovnání pátou nejvyšší (71,2 GJ). Plzeňský kraj má oproti ostatním krajům ČR relativně nižší podíl bytů se zateplením stěn (pátý nejnižší). Ve spotřebě paliv a energií (bez ohledu na účel užití) zde převládaly obnovitelné zdroje energie (28,2 %) a spotřeba zemního plynu (24,3 %). Na vytápění domácností se nejvíce podílel zemní plyn. Naopak na ohřev vody využívaly domácnosti v kraji nejčastěji elektřinu, která byla zároveň prvním nejdůležitějším zdrojem používané energie v domácnostech na vaření. Z nejpoužívanějších paliv zaplatily v ročním průměru domácnosti v regionu nejvíce za nakupované teplo (16 tis. Kč).

Výsledky zveřejněné v tomto příspěvku byly zpracovány na základě výběrového šetření o spotřebě paliv a energií v domácnostech ENERGO 2015, které se konalo v období od 7. července 2015 do 15. ledna 2016. Šetření se uskutečnilo ve 20 000 domácnostech. Hlavním cílem bylo získat údaje pro rozdělení spotřeb paliv a energií v domácnostech podle účelu použití na konkrétní činnost (na vytápění, popř. chlazení vnitřních prostor, na ohřev vody, vaření, osvětlení a elektrické spotřebiče a ostatní koncové užití). Prostřednictvím tohoto šetření byly získány informace o způsobu zateplení domů a o vybavení domácností vybranými spotřebiči a motorovými vozidly podle jejich způsobu využití.

Z celkového počtu vybraných domácností v ČR bylo vyšetřeno 14 328 domácností. Celková response činila téměř 73 %. Srovnatelnost s předchozími výběrovými šetřeními je omezená, protože výsledky předchozích šetření nebyly dopočítávány na základní soubor. Všechny zpracované údaje jsou zatížené výběrovou chybou, protože vznikly zpracováním dat z výběrových šetření. V příspěvku jsou uváděny údaje s dostatečnou spolehlivostí.

Počet domácností odpovídá počtu obydlených bytů. Tuhá paliva zahrnují hnědé a černé uhlí, koks a brikety. Obnovitelné zdroje energie obsahují palivové dříví, dřevěné brikety, dřevěné pelety, rostlinná a agro paliva. Dále se do této kategorie zahrnuje využití tepelných čerpadel, fotovoltaických systémů a solárních termických systémů. Kapalná paliva se skládají z propan-butanu (LPG), topné nafty a topného oleje.

V ČR činila průměrná roční energetická náročnost bytu 64,7 GJ, z této hodnoty připadlo na vytápění 70,6 %. Průměrné roční náklady na paliva a energie dosáhly výše 36 495 Kč. Průměrná roční energetická náročnost bytu v Plzeňském kraji dosáhla 71,2 GJ, což představuje pátou nejvyšší náročnost v mezikrajském porovnání. Oproti průměru za ČR byla o 6,5 GJ vyšší.

Výše energetické náročnosti bytu je závislá na tepelné prostupnosti bytu, stáří bytového fondu a na velikosti vytápěné plochy, která bývá v rodinných domech zpravidla větší než v bytových domech. K dalším faktorům patří klimatické podmínky, které rovněž ovlivňují výši energetické spotřeby bytu.

Nejnižší průměrnou roční energetickou náročnost bytu měly kraje Hl. město Praha (37,1 GJ) a Karlovarský (56,6 GJ). V Hl. městě Praha převažují výrazně byty v bytových domech (88,1 %), jejichž energetická náročnost je nižší než v bytech v rodinných domech.

Ke snížení tepelné prostupnosti bytu přispívá tepelná izolace (zateplení). V Karlovarském kraji byl v porovnání s ostatními kraji zaznamenán nejvyšší podíl zateplených bytů (90,5 %). Vysoký podíl zateplených bytů se podílel na nízké průměrné energetické náročnosti bytu v Karlovarském kraji. V Plzeňském kraji bylo zatepleno 84,9 % bytů (pátý nejvyšší podíl). Nejnižší podíl zateplených bytů měly kraje Královéhradecký (68,1 %) a Liberecký (73,6 %).

Nejčastější formu zateplení představovala tepelně izolační okna. V ČR byla provedena výměna oken za tepelně izolační ve více než 75 % obydlených bytech. V Plzeňském kraji mělo provedenou výměnu oken téměř 80 % domácností. Nejnižší podíl domácností s tepelně izolačními okny (přibližně 60 %) se vyskytoval v Královéhradeckém kraji.

Zateplení stěn bylo druhou nejčastější formou tepelné izolace obydlených bytů. V ČR byla provedena teplená izolace ve 47 % obydlených bytů. V Plzeňském kraji mělo tuto formu tepelné izolace 41,3 % domácností a v porovnání s průměrem ČR byl tento podíl nižší o 5,7 procentního bodu. Vůbec nejnižší podíl domácností s touto formou tepelné izolace se vyskytoval v Královéhradeckém kraji u 33,7 % domácností a v Kraji Vysočina u 38,2 %. Oba tyto kraje patřily ke krajům s nejvyšší průměrnou roční energetickou náročností bytu.

Zateplení střechy se týkalo více než jedné třetiny obydlených bytů v ČR (33,6 %). V Plzeňském kraji mělo zateplení střechy 34,5 % obydlených bytů. V  porovnání s ostatními kraji se Plzeňský kraj umístil na pátém nejvyšším místě. Nejnižší podíl domácností s tímto zateplením se vyskytoval v krajích Pardubickém (25,5 %) a Libereckém (26,1 %), naopak nejvyšší v kraji Zlínském (42,7 %).

Ve spotřebě paliv a energií v ČR (bez ohledu na účel užití) se staly rozhodujícími zdroji energie v domácnostech zemní plyn (28,3 %) a obnovitelné zdroje energie (23,5 %). V Plzeňském kraji převažovala spotřeba obnovitelných zdrojů energie (28,2 %) hlavně palivového dřeva a teprve na druhém místě se umístila spotřeba zemního plynu (24,3 %).

Podíly spotřeby elektřiny v domácnostech se pohybovaly v rozmezí od 15,4 % v Olomouckém kraji do 23,9 % v Hl. městě Praha. Nejvyšší dosažený podíl u zemního plynu v domácnostech byl zaznamenán v kraji Jihomoravském, nejnižší v Jihočeském. Obnovitelné zdroje energie byly ve spotřebě domácností nejvíce zastoupeny ve Zlínském kraji, nejméně v Hl. městě Praha. Ve spotřebě nakupovaného tepla byl zjištěn v rámci krajů nejvyšší podíl v Hl. městě Praha a nejnižší v Kraji Vysočina. Spotřeba tuhých paliv v domácnostech byla zastoupena nejvíce ve Středočeském kraji, kde tato paliva tvořila zároveň hlavní zdroj spotřeby. Některé domácnosti využívají pro daný účel užití více druhů paliv, a proto mohou být některé domácnosti započteny vícekrát a z toho důvodu může úhrn za všechna paliva překračovat 100 %.

Domácnosti v ČR používaly na vytápění především nakupované teplo (40,4 %) a zemní plyn (36,2 %). Zásobování nakupovaným teplem a zemním plynem převažuje především ve městech v bytových domech. V Plzeňském kraji se podílel na vytápění domácností především zemní plyn (37,9 %) a druhé v pořadí bylo nakupované teplo (36,0 %). Obnovitelné zdroje energie zde využívalo k vytápění 28,6 % domácností.

Nakupované teplo na vytápění využívaly nejvíce domácnosti v Hl. městě Praha (62,7 %) a Karlovarském kraji (56,8 %). Zemní plyn byl při vytápění zastoupen nejčastěji v domácnostech Jihomoravského kraje (58,3 %) a kraje Pardubického (47,0 %). Obnovitelné zdroje energií byly v porovnání s ostatními kraji nejvíce používány v domácnostech Kraje Vysočina (41,0 %) a v Královéhradeckém kraji (35,1 %). Tuhými palivy topili nejčastěji členové domácností ve Středočeském kraji (23,9 %) a v Kraji Vysočina (22,3 %). Elektřina rozhodně nepatřila ke zdrojům, které by byly při vytápění v domácnostech upřednostňovány. Z celé ČR používaly k vytápění elektřinu nejvíce domácnosti v Královéhradeckém kraji (16,5 %) a ve Středočeském kraji (14,8 %).

Na ohřev vody používají domácnosti nejčastěji nakupované teplo a elektřinu. V ČR za tímto účelem využívalo nakupované teplo 38,7 % domácností a elektřinu 34,5 % domácností. Nejvyšší podíl domácnosti v Plzeňském kraji používal na ohřev vody elektřinu (46,7 %), druhé místo tvořily domácnosti s nakupovaným teplem (29,8 %). Domácnosti v ČR používaly na vaření nejčastěji elektřinu (81,3 %) a zemní plyn (50,9 %). Také domácnosti v Plzeňském kraji využívaly na vaření nejvíce elektřinu (81,7 %) a zemní plyn (53,1 %).

Ze spotřeby nejpoužívanějších paliv a energií byly v Plzeňském kraji nejvyšší průměrné roční náklady na 1 domácnost za nakupované teplo (16 tis. Kč) a v porovnání s ostatními kraji byly páté nejnižší. Ve výši těchto nákladů dominoval Karlovarský kraj (22 tis. Kč), naopak nejméně zaplatily v průměru domácnosti v krajích Moravskoslezském a Vysočina (13 tis. Kč).

Průměrné roční náklady za elektřinu na 1 domácnost dosáhly v Plzeňském kraji (14 tis. Kč), v pořadí krajů byly šesté nejnižší. Nejvíce zaplatily v průměru za elektřinu domácnosti v Královéhradeckém kraji a v Kraji Vysočina (17 tis. Kč), nejméně v kraji Hl. město Praha (11 tis. Kč).

Domácnosti v Plzeňském kraji utratily za zemní plyn v průměru ročně 13 tis. Kč, v rámci krajů se umístily na pátém nejnižším místě. Nejvyšší průměrné roční náklady (18 tis. Kč) za zemní plyn byly zaznamenány v Kraji Vysočina a v Jihomoravském a Pardubickém kraji (18 tis. Kč), nejnižší byly opět v Hl. městě Praha (10 tis. Kč).

Výše průměrných ročních nákladů, kterou zaplatily domácnosti za palivové dříví, byla nejvyšší v Olomouckém kraji (11 tis. Kč), naopak nejnižší v Hl. městě Praha (3 tis. Kč) a v krajích Libereckém a Ústeckém (5 tis. Kč.). V Plzeňském kraji činila výše průměrných ročních nákladů na 1 domácnost 7 tis. Kč, v mezikrajském porovnání obsadil Plzeňský kraj šesté nejvyšší místo.