V 1. až 4. čtvrtletí roku 2019 mzdy v kraji nominálně i reálně vzrostly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 33 154 Kč, což představuje oproti stejnému období roku 2018 zvýšení o 2 122 Kč, tj. o 6,8 %. Pokud zohledníme inflaci, průměrné mzdy reálně vzrostly o 3,9 %.

Plzeňský kraj se v 1. až 4. čtvrtletí 2019 může pochlubit třetí nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom pouze kraj Hl. město Praha (42 553 Kč) a Středočeský kraj (34 900 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 29 962 Kč, což je o 4 163 Kč méně, než je celorepublikový průměr (34 125 Kč). Je třeba ale zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. město Praha, a proto výše průměrné mzdy v ČR nedosahuje kromě Středočeského kraje již žádný jiný kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v krajích Královéhradeckém (o 7,8 %), Středočeském (o 7,7 %) a Olomouckém (o 7,5 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,8 % a reálná mzda tak vzrostla ve všech krajích ČR. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 7,1 % a reálně se zvýšila o 4,2 %. Medián mezd činil 31 202 Kč, vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,6 %, u mužů dosáhl 33 814 Kč a u žen 28 481 Kč.

Počet zaměstnanců² se v kraji snížil o 0,5 % na 214,2 tisíc. K nárůstu jejich počtu došlo pouze ve 4 krajích ČR, nejvíce v Hl. městě Praze (o 2,3 %), Královéhradeckém (o 1,3 %), Jihomoravském (o 0,4 %) a Středočeském kraji (o 0,1 %). V ostatních krajích došlo k poklesu, nejvíce v Karlovarském kraji (o 1,7 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 14,6 tisíc zaměstnanců, tj. o 0,4 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

Kontakt: