Podle výsledků Sčítání 2021 došlo v Plzeňském kraji k nárůstu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Počet lidí bez vzdělání odpovídal celorepublikovému průměru. Střední vzdělání vč. vyučení (bez maturity) bylo častější u mužů, ve všech ostatních kategoriích vzdělání převládaly ženy. Vysokoškolského vzdělání dosáhlo v malých obcích do tisíce obyvatel o 11,2 p. b. méně osob než v krajském městě Plzni. Nejpočetnější skupinu obyvatel s vysokoškolským titulem tvořili lidé, kteří byli v době sčítání ve věku 30–36 let.

Podle zveřejněných výsledků Sčítání 2021 žilo v Plzeňském kraji 490 442 obyvatel ve věku 15 a více let s obvyklým bydlištěm v regionu, oproti předchozímu sčítání v roce 2011 to bylo o 490 osob méně. K rozhodnému okamžiku, který připadal na půlnoc z 26. na 27. března 2021, uvedlo do dotazníků 14,5 % obyvatel v kraji dosažení vysokoškolského vzdělání, což je o 4,1 procentních bodů (dále jen p. b.) více než před deseti lety. V České republice činil průměr vysokoškolsky vzdělaných obyvatel 17,6 %, také zde došlo od roku 2011 k výraznému nárůstu, a to o 5,1 p. b. Nejvíce obyvatel s vysokoškolským titulem žilo v době Sčítání 2021 v Hl. městě Praze (33,7 %), Jihomoravském (20,7 %) a Středočeském (16,9 %) kraji. Plzeňský kraj dosáhl mezi kraji ČR na osmou pozici.

Vzdělanostní struktura obyvatel podle SLDB 2021 v ČR a Plzeňském kraji

Z celkového počtu patnáctiletých a starších obyvatel Plzeňského kraje mělo základní vzdělání včetně neukončeného 64 163 osob, tj. 13,1 %. Téměř jedna třetina obyvatel byla vyučena nebo měla střední vzdělání bez maturity, 31,0 % obyvatel dosáhlo středního vzdělání s maturitou včetně nástavbového a pomaturitního studia. Počet osob bez vzdělání odpovídal celorepublikovému průměru (0,6 %).

Nejmenší podíl obyvatel bez vzdělání se vyskytoval v Hl. městě Praze (0,4 %), naopak největší podíl obyvatel bez vzdělání žil v Karlovarském a Ústeckém kraji (shodně 1,2 %). Také podíl lidí se základním nebo neukončeným vzděláním byl zjištěn nejmenší v Hl. městě Praze (7,8 %). Byl to jediný kraj v České republice, kde se průměrný počet obyvatel pouze se základním či neukončeným vzděláním pohyboval pod desetiprocentní hranicí. Naopak nejvíce těchto obyvatel bylo sečteno, stejně jako osob bez vzdělání, v Karlovarském (16,9 %) a Ústeckém (16,7 %) kraji. V potaz musíme vzít ale také fakt, že právě v těchto krajích byl počet osob, u kterých nebylo dosažené vzdělání zjištěno, nejvyšší. V Karlovarském se jednalo o 8,4 % a v Ústeckém o 8,3 % obyvatel.

Z pohledu jednotlivých okresů Plzeňského kraje můžeme konstatovat, že se v okrese Tachov vyskytovalo, vzhledem k celkovému počtu patnáctiletých a starších v tomto okrese, nejvíce osob bez vzdělání (1,1 %) a také osob se základním vzděláním včetně neukončeného (16,6 %). Naopak nejméně obyvatel v tomto okrese uvedlo dosažení vysokoškolského titulu, a to pouze 7,9 %. Nejvíce osob s vysokoškolským vzděláním žilo v den sčítání v okrese Plzeň-město (21,0 %), stejně tak i obyvatel s úplným středním vzděláním vč. nástavbového a pomaturitního (33,4 %). Lidí s výučním listem nebo středním vzděláním bez maturity bylo v den sčítání evidováno nejvíce v okrese Plzeň-jih (37,7 %).

Vzdělanostní struktura obyvatel kraje se lišila také z hlediska pohlaví. Ženy ve věku 15 a více let tvořily 50,6 % a přesahovaly tak počet mužů o 1,2 p. b. Muži převyšovali ženy ve středním vzdělání vč. vyučení (bez maturity), dle zjištěných hodnot mělo toto vzdělání 38,2 % mužů v kraji, tj. o 10,3 p. b. více než žen. Ve všech ostatních kategoriích vzdělání tomu bylo naopak, pouze osoby bez vzdělání dosáhly u obou pohlaví 0,6 %. Podíl žen se základním vzděláním vč. neukončeného činil v kraji 15,4 % a oproti mužům byl o 4,7 p. b. vyšší. Úplné střední vzdělání (s maturitou) vč. nástavbového a pomaturitního uvedlo 33,7 % žen, tedy o 5,5 p. b. více než mužů. Ženy převýšily muže také v nejvyšším dosaženém vzdělání. Vysokoškolské vzdělání vykázalo v kraji ke dni sčítání 15,2 % žen a 13,7 % mužů. Ženy ale převýšily muže jen v bakalářském studiu (28,0 % žen a 18,1 % mužů). Magisterské studium dokončilo 75,8 % mužů, tj. o 6,2 p. b. více než žen, a doktorský titul obdrželo 6,0 % mužů a pouze 2,4 % žen.

Obecně lze říci, že čím méně měla obec obyvatel, tím větší měla podíl osob se základním vzděláním vč. neukončeného, se středním vzděláním vč. vyučení (bez maturity) či osob bez vzdělání. Podíl obyvatel se středním vzděláním s maturitou a vyšším odborným vč. nástavbového, stejně tak i vysokoškolského byl výrazně vyšší v obcích s velkým počtem obyvatel. Zatímco v obcích Plzeňského kraje do jednoho tisíce obyvatel byl každý sedmý obyvatel se základním vzděláním vč. neukončeného a téměř každý třetí obyvatel se středním vzděláním vč. vyučení (bez maturity), v krajském městě Plzeň měl základní vzdělání vč. neukončeného každý devátý obyvatel a každý čtvrtý obyvatel střední vzdělání vč. vyučení (bez maturity). Lidí se středním vzděláním s maturitou, vyšším odborným vzděláním vč. nástavbového bylo v malých obcích do jednoho tisíce obyvatel o 5,9 p. b. méně než ve městě Plzeň. Vysokoškolské vzdělání dosahovalo v malých obcích podílu 10,0 %, v krajském městě Plzni 21,2 %.

Z hodnocení dosaženého vzdělání podle věkových skupin je zřejmé, že mladí lidé a mladší část střední generace dosahují vyššího vzdělání než lidé starší. Ve věkové skupině 20–39 let měla vysokoškolské vzdělání téměř polovina osob (40,8 %) z celkového počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Nejpočetnější skupinu v souvislosti s dosaženým vysokoškolským vzděláním tvořili obyvatelé ve věku 30–36 let. V každé této věkové kategorii obdrželi přes 1 900 vysokoškolských titulů. V Plzeňském kraji se sečetlo celkem 70 888 vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, z nichž bakalářského vzdělání dosáhlo 23,4 %, magisterského vzdělání 72,5 % a doktorského 4,1 % obyvatel. Senioři (60 let a více) se podíleli 22,6 % na vysokoškolsky vzdělaném obyvatelstvu Plzeňského kraje.

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 108
E-mail: tereza.mildorfova@czso.cz