9. 3. 2022

Kromě teplotních vlivů se v letech 2020 a 2021 projevila na sezonních výkyvech ve spotřebě plynu protiepidemická opatření – meziročně rostla v roce 2021 spotřeba plynu středních odběratelů, maloodběratelů a především v domácnostech.

Informace z oblasti energetiky o provozu plynárenské soustavy pravidelně zveřejňuje v krajském členění Energetický regulační úřad (www.eru.cz). Základní údaje (počet zákazníků, spotřeba plynu) jsou za jednotlivé měsíce zveřejňovány čtvrtletně. Data pocházejí od distributorů plynu a obchodníků s plynem. Zde uváděné údaje za celý rok 2021 jsou součtem dat z jednotlivých Čtvrtletních zpráv o provozu plynárenské soustavy ČR; roční hodnoty za rok 2021 je tedy třeba považovat za předběžné.

Spotřeba zemního plynu v České republice od roku 2015 meziročně rostla, výjimkou byl rok 2018, kdy byl zaznamenán pokles spotřeby o 4,4 %. V roce 2019 v porovnání s rokem 2018 spotřeba plynu v ČR vzrostla o 4,5 %, což bylo důsledkem růstu spotřeby plynu zejména u velkoodběratelů. Růst v roce 2020 dosahoval 1,6 % (v důsledku zvýšení spotřeby ve 4. čtvrtletí) a v roce 2021 předběžně dalších 8,5 %. Největší meziroční přírůstek celkové spotřeby byl v roce 2021 zaznamenán v dubnu  (o 53 %), v únoru (o 19 %), v březnu (o 19 %) a v květnu (o 18 %), tedy v měsících, kdy byla v roce 2020 omezena ekonomická aktivita v důsledku vyhlášených proticovidových opatření. Naproti tomu spotřeba meziročně poklesla především v srpnu (o 9 %) a v červenci (o 8 %).

Roční spotřeba zemního plynu v Pardubickém kraji v letech 2016 až 2021

Značná část plynu je využívána k vytápění, a to nejen v domácnostech, ale i u dalších odběratelů (kotelny provozované právnickými osobami). Spotřeba plynu tedy do značné míry závisí na vývoji průměrných teplot vzduchu. Po roce 2010 byly teploty většinou nad dlouhodobým průměrem. V roce 2020 se změnila hodnota dlouhodobého normálu ze 7,9°C na 8,5°C. Tím se v roce 2021 dostala roční teplota 0,3°C pod úroveň nového dlouhodobého normálu a spolu s rokem 2013 byla nejnižší za posledních 11 let. Největší záporná odchylka od dlouhodobého normálu byla zaznamenána v dubnu (o 3,0°C) a v květnu (o 2,7°C).

V Pardubickém kraji se v roce 2021 spotřebovalo podle předběžných údajů 397,1 mil. m³ zemního plynu. Jde o nejvyšší spotřebu za poslední čtyři roky. Meziročně vzrostla spotřeba plynu v kraji o 7,0 %. Podíl spotřeby zemního plynu v kraji na spotřebě celé ČR činil v uplynulém roce 4,2 %, byl tedy o 0,1 procentního bodu nižší než v roce 2020. V České republice dosahovala v roce 2021 průměrná spotřeba plynu v domácnostech na 1 odběratele 967 m³, v Pardubickém kraji to bylo 1 083 m³, což představuje 112,0 % průměru v celé České republice.

Ve spotřebě plynu jsou v kraji, obdobně jako v celé ČR, patrné výraznější sezonní výkyvy vzhledem k tomu, že podstatná část zemního plynu slouží k vytápění, a to nejen bytů, ale i veřejných budov, výrobních podniků i objektů služeb. Částečně byly v uplynulých dvou letech sezonní výkyvy ovlivněny též opatřeními vyvolanými epidemickou situací. Podíl jednotlivých měsíců se na roční spotřebě v kraji v roce 2021 pohyboval od 3,9 % v červnu a v červenci po 14,1 % v lednu. Na každý ze zimních měsíců připadalo více než 12,5 % roční spotřeby, zatímco spotřeba v každém z letních měsíců v roce 2021 nepřesáhla 4,4 % ročního úhrnu. Naproti tomu sezonnost ve spotřebě elektřiny je v kraji poměrně malá. Podíl jednotlivých měsíců se v roce 2021 pohyboval od 7,1 % v červnu a v červenci po 9,8 % ročního úhrnu v lednu. Podíl jednotlivých měsíců na roční spotřebě elektřiny závisí nejen na délce měsíce a počtu pracovních dnů, ale částečně i na ročním období (přitápění či delší doba svícení v zimě, chlazení či omezení výroby v souvislosti s dovolenými v létě).

Podíl jednotlivých měsíců na spotřebě elektřiny a zemního plynu v Pardubickém kraji
v roce 2021
Pramen: Energetický regulační úřad

V sektoru domácností jsou sezonní rozdíly v odběru zemního plynu ještě výraznější. V lednu, únoru a prosinci se v posledních letech měsíční spotřeba v domácnostech pohybuje mezi 14 a 18 % ročního úhrnu, v letních měsících, kdy se plyn v domácnostech využívá pouze k vaření a v části domácností k ohřevu teplé vody, se jednotlivé měsíce na roční spotřebě plynu podílejí méně než dvěma procenty.

Podíl jednotlivých měsíců na spotřebě zemního plynu v domácnostech v Pardubickém kraji a ČR
v roce 2020 a 2021
Pramen: Energetický regulační úřad

Největším odběratelem zemního plynu v kraji jsou velkoodběratelé, následují domácnosti a maloodběratelé. V porovnání s rokem 2016 se v roce 2021 spotřeba plynu u středních odběratelů zvýšila o 17,6 % a domácností o 10,0 %, přitom největší meziroční růst spotřeby v roce 2021 nastal u domácností (o 12,5 %). Podíl domácností na spotřebě plynu v kraji oproti roku 2016 vzrostl o 0,8 procentního bodu na 34,1 % a podíl velkoodběratelů poklesl o 2,7 procentního bodu na 37,5 %.

Spotřeba zemního plynu podle skupin odběratelů v Pardubickém kraji v roce 2016 a 2021
Pramen: Energetický regulační úřad

Meziroční změny spotřeby ve skupině domácností bezprostředně souvisejí s klimatickými podmínkami v jednotlivých letech. Nadprůměrně teplé byly v roce 2020 v kraji všechny měsíce s výjimkou května a července. V roce 2021 to byl pouze červen, červenec, září a listopad, podprůměrné byly jarní měsíce duben a květen.

Roční spotřeba zemního plynu na 1 domácnost odebírající plyn a průměrná teplota vzduchu v Pardubickém kraji v letech 2010 až 2021
Pramen: Energetický regulační úřad

Spotřeba zemního plynu v domácnostech byla v Pardubickém kraji v roce 2021 v přepočtu na 1 domácnost využívající zemní plyn na úrovni 112 % republikového průměru. Je to důsledek toho, že je v kraji nadprůměrný podíl domácností, které využívají plyn k vytápění i ohřevu teplé vody.

Podrobnější informace o spotřebě zemního plynu v regionálním členění v roce 2021 (obdobně jako za předchozí roky) je možné získat na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu ze Čtvrtletních zpráv o provozu plynárenské soustavy ČR, popř. z Roční zprávy o provozu plynárenské soustavy ČR.