Charakteristika Pardubického kraje (údaje za rok 2000)

Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech.
Polohu kraje dále určují sousedící kraje - Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří tzv. NUTS 2 - Severovýchod. Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, odtud je ohraničen jižní částí Orlických hor a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen řekou Labe a úrodnou Polabskou nížinou. Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory přitom patří k chráněným krajinným oblastem kraje.
Svou rozlohou 4 519 km² (5,73 % plochy ČR)
je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 60,8 % na zemědělskou půdu, z toho orná půda činí 44,7 %. Lesní pozemky pokrývají 29,3 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1423 m.n.m.), třetí nejvyšší místo České republiky. Celá oblast Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (202 m.n.m.).
Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek,
osídlení i průmyslové a zemědělské výroby a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi nejméně postižená území antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je poškozené životní prostředí v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly -aglomerace Pardubice, kde stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou má rozměry nejvýznamnějších problémů životního prostředí v rámci ČR (Paramo, elektrárny Opatovice a Chvaletice).
Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí
s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramenní oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a dolních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Labe a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryto velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na východočeské synklinály české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).
Pardubický kraj složený ze čtyř okresů
- Chrudimského, Pardubického, Svitavského a Ústeckoorlického má 453 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km² a průměrným středním počtem 1 123 obyvatel (10. pořadí mezi 14 kraji ČR). Na principu partnerství obcí je přitom založeno postupné formování mikroregionů na území Pardubického kraje - jedna z jeho silných stránek, která by měla přispět k jeho celkovému rozvoji. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,7 % obyvatelstva kraje, což je o 2/3 větší podíl než je průměr ČR. Postupně narůstá podíl obcí od 500 do 1 999 obyvatel, nyní 23,4 % - o 1/3 nad průměrem ČR. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel o 1/10 nad průměrem ČR. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel činí 41,2 %, což je cca o 1/3 méně než průměrná hodnota ČR. Krajskou metropoli Pardubice obývá 18,0 % obyvatel kraje.
Počet obyvatel kraje k 31. 12. 2000 byl 508 566,
což představuje přibližně 5 % celkového počtu obyvatel ČR. V porovnání s předchozími roky se jedná o pokračující mírný pokles počtu obyvatel kraje, proti roku 1999 o 0,3 ‰. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2000 proti roku předchozímu sledovat pokles počtu obyvatel ve skupině obyvatel mladších 15 let (vliv klesajícího počtu narozených dětí), naopak růst byl zaznamenán jak ve skupině 15-64 let (o 4,1 ‰), tak i ve skupině 65letých a starších (o 6,7 ‰). Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) přitom dosahoval hodnoty 83,5 (v roce 1999 81,0). Z relativních ukazatelů demografické statistiky je třeba upozornit na druhou nejnižší novorozeneckou úmrtnost ze všech krajů ČR (0,9).
Jedním ze základních předpokladů zlepšení
nepříznivého demografického vývoje obyvatelstva kraje je oživení bytové výstavy, která dosahuje v počtu dokončených bytů od roku 1997 rostoucích hodnot - za rok 2000 1 542 bytů (14,4 ‚% pod průměrem ČR).
Průměrný evidenční počet zaměstnanců
za rok 2000 činil 127 753 přepočtených osob(o 2,8 % méně proti roku 1999). Ve struktuře zaměstnanosti přitom v Pardubickém kraji zaujímá v porovnání s republikovým průměrem významné postavení zemědělství - 8,3 %, průmysl - 45,5 %, stavebnictví - 7,7 %, školství - 10,2 % a zdravotnictví - 6,7 %. Z hlediska dlouhodobějšího vývoje je naznačena restrukturalizace hospodářství kraje, tedy přesun od primární a sekundární sféry ke sféře terciární. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců Pardubického kraje v uplynulých letech zaznamenala neustálý růst, v roce 2000 dosáhla hodnoty 12 034 Kč - 86,5 % úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy celé ČR. Z hlediska odvětvového členění nejvyšší mzdy vyplácely svým zaměstnancům banky a pojišťovny - 19 359 Kč, dále firmy vyrábějící elektřinu a plyn, kde dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda 19 019 Kč.
Míra registrované nezaměstnanosti
činila v kraji ke konci roku 2000 7,87 % (8. místo mezi kraji ČR) a byla o 1,16 bodu nižší než v roce 1999. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okresech Svitavy (10,79 %) a Chrudim (9,44 %). Počet registrovaných nezaměstnaných (19 896 osob - 4,4 % nezaměstnaných ČR) se od roku 1996 v kraji pravidelně zvyšoval o 35 - 40 % ročně a byl v roce 1999 vyšší 2,6 krát. Ke konci roku 2000 však proti roku předchozímu poklesl o 14,8 %. Největší podíl (25,6 %) na počtu uchazečů o zaměstnání mají osoby ve věku 25 - 34 let. Více jak polovinu (51,5 %) z počtu nezaměstnaných tvoří ženy, podíl osob ZPS na celkovém počtu nezaměstnaných činí 14,3 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání u vyučených - 44,2 % a absolventů základní školy - 27,8 %. Na jedno volné pracovní místo připadalo v kraji téměř 6 zájemců o práci (o více než 50 % méně proti roku 1999), pro osoby ZPS připadalo na jedno volné pracovní místo 17 uchazečů o zaměstnání.
V Pardubickém kraji v roce 1997 činil hrubý domácí produkt
na 1 obyvatele 51,5 % průměru EU 15 a zůstal prakticky na úrovni předchozího roku, jeho objem byl však proti roku 1996 o 4,6 % vyšší. Na tvorbu HDP působí v kraji rozhodující měrou 6 odvětví, které představují 79 % hrubé přidané hodnoty kraje. Rozhodující vliv má zpracovatelský průmysl, jehož hrubá přidaná hodnota se postupně zvyšovala. Její podíl na HPH kraje se pohyboval od 30 % v roce 1993 do 32,6 % v roce 1996, v roce 1997 stoupl na 36,4 %. Obdobně, i když na nižší objemové úrovni, se vyvíjelo stavebnictví. Jeho podíl na přidané hodnotě kraje se pohyboval na úrovni 7 - 8 %, od roku 1995 překračuje hranici 9 %. Hrubá přidaná hodnota pardubického zemědělství mírně rostla, její podíl na HPH kraje se pohyboval v úzkém intervalu 7,3 - 8 %. Obdobný vývoj mělo odvětví dopravy. Jeho podíl kolísal v rozmezí plus - minus půl bodu okolo 9 %. Odvětví obchodu dosáhlo nejvyššího podílu (13,4 %) v kraji v roce 1994 a od té doby jeho podíl - přes růst objemu - klesá až na 9,9 % v roce 1997. Kolísavý vývoj mělo i odvětví správy a prodeje nemovitostí, od roku 1995 do roku 1997 se jeho podíl (přes růst objemu) snížil z cca 9 % na cca 7 %. V roce 1993 byla v kraji ještě dvě odvětví, která se podílela na přidané hodnotě kraje více jak 6 %. Byla to výroba elektrické energie a peněžnictví a pojišťovnictví, jejichž přidaná hodnota stagnovala s mírnou tendencí k poklesu, jejich podíl v rámci kraje se snížil na 3 -4 %.
V oblasti dopravy se na území kraje
nalézá celkem 500 km železničních tratí. Nejvýznamnější z nich je součástí mezinárodní železniční magistrály E040 (Paříž - Norimberk - Praha - Vídeň) a zároveň i E061 (Berlín - Praha - Brno - Vídeň). Tato trať prochází na území Pardubického kraje městy Chvaletice, Přelouč, Pardubice, Choceň, Ústí nad Orlicí a v České Třebové se rozděluje na směry Olomouc - Ostrava a Svitavy - Brno. Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. V silniční dopravě dosahuje současná silniční síť celkové délky 3 654 km (z toho silnice I. třídy 459 km, II. třídy 913 km). Nejdůležitější silniční spojení představuje silnice č. I/37, směřující od severu přes Pardubice a Chrudim ke Ždírci nad Doubravou. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav - Heřmanův Městec - Hrochův Týnec - Zámrsk. Průsečíkem významných komunikací jihovýchodní části kraje jsou Svitavy. Odtud směřuje na severozápad silnice č. I/35, která přes Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří ku Hradci Králové. Zásadní změnu v silniční dopravě Pardubického kraje by mělo do budoucna přinést dokončení stavby dálnice od stávajícího úseku Praha - Poděbrady dále na východ. Na připravenou dálnici severně od Pardubic by měla navázat rychlostní silnice R35, která bude tvořit páteřní komunikaci kraje. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu veřejné mezinárodní letiště v Pardubicích se smíšeným vojenským a civilním provozem. Toto letiště je jedním z pěti páteřních letišť republiky. Ostatní menší letiště na území kraje mají sportovní charakter, některá umožňují i provoz všeobecného letectví či slouží jako záložní vojenská letiště. K říční dopravě slouží v Pardubickém kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe. Zřízení nového velkého přístavu v Pardubicích spolu s přilehlou volnou obchodní zónou výrazně zvyšuje atraktivitu tohoto druhu nákladní přepravy. V létě roku 2000 také započala pravidelná sezónní osobní říční doprava na trase Kunětická hora - Pardubice - Přelouč.
V oblasti školství bylo v roce 2000 v Pardubickém kraji
celkem 333 mateřských škol. V jejich 681 třídách bylo zapsáno 14 757 dětí. V kraji dále působí 65 speciálních škol s 334 třídami a 3 143 žáky, 240 základních škol s 2 425 třídami a 53 563 žáky, 20 gymnázií s 6 681 studenty, 45 středních odborných škol s 9 893 žáky v denním studiu, 31 středních odborných učilišť s 8 921 učni a 11 vyšších odborných škol s 1 233 studenty v denním studiu. Ke školství v kraji také neodmyslitelně patří Univerzita Pardubice se čtyřmi fakultami.
V oblasti zdravotnictví působilo na území Pardubického kraje
v roce 2000 10 nemocnic s 2 536 lůžky, 7 ambulantních zařízení, 6 sdružených ambulantních zařízení, 4 okresní nebo krajské zdravotní ústavy, 4 odborné léčebné ústavy s 1 002 lůžky. Dále 8 léčeben pro dlouhodobě nemocné s 567 lůžky, 2 kojenecké ústavy, 3 jesle se 43 místy, 42 zařízení sociální péče s 3 982 místy a 125 lékáren a zdravotnických potřeb. Vedle těchto zdravotnických zařízení je v Pardubickém kraji řada samostatných lékařských zařízení (ordinace praktického lékaře, ordinace lékaře specialisty, zařízení vedená nelékařem VŠ, samostatné laboratoře atd.). V roce 2000 činil přepočtený počet lékařů v kraji 1 537 (933 lékařů v nestátních zařízeních), na 1 lékaře připadalo 330 obyvatel.
Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu.
Má krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. Na území celého kraje se rozvíjí agroturistika (týká se podhorských částí kraje), zvláště se zaměřením na tradiční chov koní. Např. prostor Králického Sněžníku na české i polské straně (možnost spolupráce) má jedinečné přírodní hodnoty, které by měly být zachovány i do budoucna. Má zároveň vysoký rekreační a turistický potenciál, který zatím není plně využit. Prostor je svou polohou z pohledu obou zemí spíše periferní oblastí s problémovým vývojem ekonomiky a právě rozvoj cestovního ruchu by do značné míry pomohl řešit ztíženou ekonomickou situaci oblasti. V roce 2000 měl Pardubický kraj v průměru celkem 372 ubytovacích zařízení, ve kterých pobývalo 329 232 hostů s průměrným počtem přenocování 4,5 a průměrnou dobou pobytu (ve dnech) 5,5.
K cestovnímu ruchu patří nabídka kulturních aktivit.
K těm nejvýznamnějším patří pardubický zámek, v jehož sálech je možné se potěšit expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. V okrese Chrudim návštěvníky přiláká známé Muzeum loutkářských kultur, ve městě Holice pak Památník dr. Emila Holuba - Africké muzeum. Pardubický kraj je také krajem hudby. Není to jen Pardubické hudební jaro a proslavená pardubická Komorní filharmonie, reprezentující naší vlast na světové úrovni, ale také Smetanova Litomyšl nebo hudební festivaly v Poličce. Ze stálých divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích. K filmu se již několik let pravidelně hlásí v Přelouči při udělování "Ceny Františka Filipovského" za filmový dabing.
Z oblasti sportu
je nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické stepleechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o "Zlatou přilbu České republiky". I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubické extraligové hokejové družstvo se stalo líhní hokejových talentů světového formátu. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy "bílého sportu", neboť pardubická tenisová juniorka otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu.
Evropská unie a Pardubický kraj
- v rámci programu PHARE je od roku 1994 realizován program PHARE CBC - příhraniční spolupráce. Významným úspěchem je rozšíření tohoto programu v roce 2000 i na česko-polskou hranici a v rámci něj vytvoření fondu malých neinvestičních projektů euroregionů ve výši 105 tisíc EURO pro území příhraničních okresů Euroregionu Glacensis na období prvního roku fungování programu. Pardubický kraj, jehož některé obce jsou součástí zmíněného euroregionu, má tak možnost se zapojit.