Charakteristika Pardubického kraje (údaje za rok 2011)

Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech. Polohu kraje dále určují sousedící kraje – Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří oblast soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS 2). Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, odtud je kraj ohraničen jižní částí Orlických hor a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen úrodnou Polabskou nížinou. Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory přitom patří k chráněným krajinným oblastem kraje.

Svou rozlohou 4 519 km² (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 60,2 % na zemědělskou půdu, přitom orná půda tvoří 43,8 %. Lesní pozemky pokrývají 29,6 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), který je součástí stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří České republiky. Centrální a vrcholová část pohoří Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (201 m n. m.).

Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení i průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi nejméně postižená území antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je poškozené životní prostředí v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly. V Pardubické aglomeraci je stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou jeden z největších v rámci ČR (Paramo, Synthesia, elektrárny Opatovice a Chvaletice).

Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramennou oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a horních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Labe a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na Ústeckou a Vysokomýtskou synklinálu české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).

Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 31. 12. 2011 celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km² a 5. nejnižším průměrným počtem 1 145 obyvatel na 1 obec. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,7 % obyvatelstva kraje. Podíl obyvatel v obcích od 500 do 1 999 obyvatel nyní činí 24,7 %. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 20,2 %. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel se v posledních letech snížil, ke konci roku 2011 činil 41,4 %. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,3 % obyvatel kraje.

K 31. 12. 2011 v kraji žilo 516 411 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2011 proti roku předchozímu sledovat pokračující pokles počtu obyvatel ve skupině obyvatel 15 – 64 let (oproti roku 2010 o 1,4 %), naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 4,1 %). Počet dětí ve věku 0 – 14 let vzrostl na úroveň roku 2005. Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) přitom dosáhl v roce 2011 hodnoty 110,0 (107,1 v roce 2010). Zatímco u žen dosáhl v roce 2011 index stáří hodnoty 133,8, u mužů to bylo pouhých 87,5. Tento rozdíl je způsobený zejména nižším průměrným věkem zemřelých mužů.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený na plnou pracovní dobu) za rok 2011 činil v kraji 172,1 tisíc osob. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců (přepočtených) s místem pracoviště v Pardubickém kraji dosáhla v roce 2011 hodnoty 21 454 Kč – 88,2 % úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy celé ČR (druhá nejnižší mzda po Karlovarském kraji). Z hlediska odvětvového členění byly v mezikrajském srovnání průměrné hrubé měsíční mzdy v podnicích se sídlem v kraji v roce 2010 v průmyslu třetí nejnižší a mzdy ve stavebnictví vůbec nejnižší.

Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku 2011 činila v kraji 8,44 % (6. nejnižší mezi kraji ČR) a byla o 1,43 procentního bodu nižší než v roce 2010. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okrese Svitavy (11,73 %). Počet uchazečů o zaměstnání – 23 631 osob představoval 4,6 % nezaměstnaných ČR. Dosažitelných uchazečů bylo k 31. 12. 2011 v kraji 23 072. Podíl osob ve věku do 24 let na počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání v kraji představuje 18,6 %. Méně než polovinu (47,9 %) z počtu nezaměstnaných tvoří ženy; podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných činí 14,9 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání vyučených (43,0 %) a osob se základním vzděláním (25,0 %). Na jedno volné pracovní místo připadalo v kraji 9,1 zájemců o práci, u pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením připadalo na jedno volné pracovní místo 19,7 uchazečů o zaměstnání.

V Pardubickém kraji činil v roce 2011 hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyvatele 81,1 % průměru ČR (o 0,3 procentního bodu více než v roce 2010). Na tvorbu HDP působí v kraji rozhodující měrou služby, které představují 52,4 % hrubé přidané hodnoty (HPH) kraje. Stěžejní je i průmysl, jehož podíl na HPH kraje v roce 2011 dosáhl 36,9 %. Stavebnictví se na HPH podílelo 7,2 %.

Jedním ze základních projevů nepříznivého ekonomického vývoje kraje posledních let je útlum bytové výstavby. V roce 2011 zaznamenal Pardubický kraj druhý nejnižší počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel během posledních deseti let. Oproti předchozímu roku bylo v kraji zahájeno o 10 % bytů více, avšak počet dokončených bytů v kraji oproti roku 2010 poklesl o 22,5 % a byl po přepočtu na 1 000 obyvatel v roce 2011 mezi kraji osmý nejnižší. Nejvyšší počet bytů v rámci kraje byl dokončen v okrese Pardubice (558 bytů), nejnižší v okrese Svitavy (175 bytů).

Příslibem pro další rozvoj Pardubického kraje je jeho výhodná poloha z hlediska dopravního spojení. Územím kraje prochází 542 km železničních tratí, přičemž k nejvýznamnějším železničním uzlům patří města Pardubice a Česká Třebová, která tvoří součást mezinárodní železniční magistrály Berlín – Praha –Brno – Vídeň. Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. Současná silniční síť měří 3 597 km, z toho dálnice 9 km, silnice I. třídy mají délku 456 km a silnice II. třídy 912 km. Nejvýznamnější tranzitní proud prochází územím kraje po silnici č. I/35 ve směru jihovýchod – severozápad; přes Moravskou Třebovou, Svitavy, Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří ke Hradci Králové. Důležitá je také silnice č. I/37, směřující od severu přes Pardubice a Chrudim ke Ždírci nad Doubravou. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav – Heřmanův Městec – Hrochův Týnec – Zámrsk. Délka dálnice D11 na území kraje činí 9 km. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu mezinárodní letiště v Pardubicích s vojenským a civilním provozem. K říční dopravě slouží v kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe do Chvaletic, splavnění Labe až do krajského města bylo zatím odloženo. K zajímavým turistickým sezónním atrakcím patří říční osobní doprava na trase Kunětice – Pardubice – Přelouč.

V oblasti vzdělávání bylo v roce 2011 v Pardubickém kraji celkem 309 mateřských škol. V jejich 743 třídách bylo zapsáno 17 994 dětí. V kraji dále působí 251 základních škol s 41 184 žáky, 21 gymnázií se 6 305 studenty, 55 středních škol (včetně středních odborných učilišť) poskytujících odborné vzdělání 16 413 žákům denního studia (bez nástavbového studia) a 10 vyšších odborných škol s 1 135 studenty denního studia. Vysoké školství zastupuje v Pardubickém kraji Univerzita Pardubice se sedmi fakultami; počet studentů již ve školním roce 2009/2010 překročil deset tisíc a dále roste.

V oblasti zdravotnictví působilo v roce 2011 na území Pardubického kraje 9 nemocnic s 2 584 lůžky, 7 odborných léčebných ústavů s 1 276 lůžky, z toho 2 léčebny pro dlouhodobě nemocné se 186 lůžky, dále 146 lékáren včetně odloučených oddělení výdeje léčiv. Vedle těchto zdravotnických zařízení je v Pardubickém kraji 952 samostatných ordinací lékařů (praktických i odborných) a řada dalších zdravotnických zařízení (pracoviště vedená nelékařem, samostatné laboratoře atd.). V roce 2011 činil přepočtený počet lékařů v kraji 2 009 (z toho 1 979 lékařů v nestátních zařízeních), na 1 lékaře připadalo 257 obyvatel.

Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Má krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí – podhůří Orlických hor, Skiareál Čenkovice, Skiregion Buková hora, Skiareál Dolní Morava-Sněžník. Rovněž v chrudimském okrese, zejména v jeho jižní a jihozápadní části, je řada turistických center. K nejnavštěvovanějším patří okolí Sečské přehrady, oblasti u Horního Bradla, Bojanova či Křižanovic ležící v Železných horách. Na území celého kraje se rozvíjí agroturistika (týká se podhorských částí kraje), zvláště se zaměřením na tradiční chov koní. V roce 2011 měl Pardubický kraj celkem 365 hromadných ubytovacích zařízení s 20 236 lůžky, v zařízeních pobývalo 324 tisíc hostů s průměrným počtem přenocování 2,9. Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů v Pardubickém kraji patří v mezikrajském srovnání k nejnižším.

Kulturní zařízení a aktivity kraje se soustřeďují převážně do měst. Mezi nejvýznamnější lze v okrese Chrudim zařadit Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, státní zámek Slatiňany a jeho hipologické muzeum, skanzen – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. V okrese Pardubice návštěvníky zejména přiláká pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. Dále pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a Africké muzeum v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – cestovateli dr. Emilu Holubovi. Mnoho návštěvníků zavítá každoročně i do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který kromě pravidelných prohlídek pořádá nejrůznější akce pro milovníky koní. K turisticky atraktivním místům okresu Svitavy patří hrad Svojanov či zámecký areál v Litomyšli zařazený v roce 1999 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Z okresu Ústí nad Orlicí jsou známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach a historická jádra měst. Hudba je v Pardubickém kraji převážně spojována s pardubickou Komorní filharmonií, svoji tradici má operní festival Smetanova Litomyšl i hudební festivaly v Poličce (rodišti skladatele Bohuslava Martinů). Z divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích, které mimo jiné od roku 2001 pořádá Festival smíchu – přehlídku komedií v podání divadel z celé republiky. Již od roku 1995 se v Přelouči uděluje „Cena Františka Filipovského“ za dabing.

Z oblasti sportu je nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické steeplechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o „Zlatou přilbu České republiky“. I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubické extraligové hokejové družstvo se stalo líhní hokejových talentů světového formátu. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy bílého sportu, neboť tenisová „Pardubická juniorka“ otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu.

Na závěr ještě několik nej- k Pardubickému kraji v roce 2011:

nejvyšší podíl investic na ochranu životního prostředí určených na nakládání s odpadními vodami
nejnižší počet umělých přerušení těhotenství na 100 narozených
nejvyšší podíl domácností vycházejících s příjmem s velkými obtížemi a s obtížemi
nejvyšší počet odchovaných telat na 100 krav
nejvyšší počet odchovaných selat na prasnici
nejvyšší průměrná živá hmotnost jatečních býků
nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda ve stavebnictví
nejnižší počet žáků nástavbového studia na 1 000 obyvatel
nejnižší počet studentů soukromých vysokých škol na 1 000 obyvatel

druhá nejnižší produkce komunálního odpadu na obyvatele
druhý nejnižší počet potratů na 100 narozených
druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda
druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda vědeckých a odborných duševních pracovníků (specialistů)
druhý nejvyšší podíl prasat na 100 ha orné půdy
druhá nejnižší průměrná živá hmotnost jatečných ovcí
druhý nejnižší počet hromadných ubytovacích zařízení
druhý nejnižší počet hospitalizovaných na 1 000 obyvatel

třetí nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře kraje
třetí nejnižší podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu
třetí nejnižší podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let
třetí nejnižší počet rozvodů na 1 000 obyvatel
třetí nejnižší počet rozvodů na 100 sňatků
třetí nejnižší průměrná kupní cena rodinných domů v Kč/m³
třetí nejvyšší snáška vajec na 1 nosnici
třetí nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu
třetí nejvyšší tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na 1 zaměstnance
třetí nejvyšší počet zahájených bytů v rodinných domech na 1 000 obyvatel
třetí nejnižší podíl nerezidentů na počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení
třetí nejvyšší podíl domácností s osobním počítačem
třetí nejnižší počet lůžek v nemocnicích na 1 000 obyvatel
třetí nejnižší počet zjištěných trestných činů na 1 000 obyvatel
třetí nejnižší podíl dopravních nehod zaviněných chodcem
třetí nejnižší počet požárů na 1 000 obyvatel

čtvrté nejvyšší měrné emise oxidů dusíku v t/km² (REZZO 1 – 4)
čtvrtý nejvyšší počet zemřelých na 1 000 obyvatel
čtvrtá nejnižší naděje dožití žen při narození
čtvrtý nejvyšší podíl skotu na 100 ha zemědělské půdy