Charakteristika Pardubického kraje (údaje za rok 2008)

Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech. Polohu kraje dále určují sousedící kraje – Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří oblast soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS 2). Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, odtud je kraj ohraničen jižní částí Orlických hor a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen úrodnou Polabskou nížinou. Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory přitom patří k chráněným krajinným oblastem kraje.

Svou rozlohou 4 519 km² (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 60,4 % na zemědělskou půdu, přitom orná půda tvoří 44,2 %. Lesní pozemky pokrývají 29,5 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), který je součástí stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří České republiky. Centrální a vrcholová část pohoří Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (201 m n. m.).

Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení i průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi nejméně postižená území antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je poškozené životní prostředí v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly – aglomerace Pardubice, kde stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou má rozměry nejvýznamnějších problémů životního prostředí v rámci ČR (Paramo, Synthesia, elektrárny Opatovice a Chvaletice).

Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramennou oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a horních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Labe a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na Ústeckou a Vysokomýtskou synklinálu české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).

Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 31. 12. 2008 celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km² a 5. nejnižším průměrným středním počtem 1 142 obyvatel na 1 obec. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,7 % obyvatelstva kraje. Postupně narůstá podíl obyvatel v obcích od 500 do 1 999 obyvatel, nyní 24,5 %. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 20,0 %. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel se v posledních letech zvolna snižuje, ke konci roku 2008 činil 41,9 %. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,4 % obyvatel kraje.

K 31. 12. 2008 v kraji žilo 515 185 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. V porovnání s rokem 2007 se jedná o nárůst počtu obyvatel kraje o 0,7 %. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2008 proti roku předchozímu sledovat pokračující pokles počtu obyvatel ve skupině obyvatel mladších 15 let – oproti roku 2007 o 0,5 %, naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 2,6 %). Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) přitom dosahoval v roce 2008 hodnoty 103,7 (100,6 v roce 2007). Zatímco u žen dosáhl v roce 2008 index stáří hodnoty 128,3, u mužů to bylo pouhých 80,7. Tento rozdíl je způsobený zejména nižším průměrným věkem při úmrtí u mužů, ale i vyšším podílem narozených chlapců.

Jedním ze základních předpokladů zlepšení nepříznivého demografického vývoje obyvatelstva kraje je oživení bytové výstavby v letech 2006 a 2007. V roce 2008 však zaznamenal Pardubický kraj šestý nejnižší počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel. Oproti předchozímu roku bylo v kraji zahájeno o třetinu bytů méně. Přestože počet dokončených bytů v kraji oproti roku 2007 poklesl o 1 %, byl po přepočtu na 1 000 obyvatel v roce 2008 mezi kraji šestý nejvyšší. Nejvyšší počet bytů v rámci kraje byl dokončen v okrese Pardubice (843 bytů), nejnižší v okrese Svitavy (280 bytů).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců za rok 2008 činil 135 tisíc fyzických osob. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců Pardubického kraje se v uplynulých letech vyznačovala neustálým růstem, v roce 2008 dosáhla u fyzických osob hodnoty 20 058 Kč – 85,2 % úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy celé ČR (3. nejnižší mzda po Karlovarském a Olomouckém kraji). Z hlediska odvětvového členění byly v mezikrajském srovnání průměrné hrubé měsíční mzdy v kraji v roce 2007 v průmyslu třetí nejnižší a mzdy ve stavebnictví osmé nejnižší (pracovištní metoda; včetně podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců).

Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku 2008 činila v kraji 5,95 % (6. nejnižší mezi kraji ČR) a byla o 0,52 procentního bodu vyšší než v roce 2007. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okrese Svitavy (8,84 %). Počet registrovaných nezaměstnaných – 16 998 osob představuje 4,8 % nezaměstnaných ČR. Podíl osob ve věku do 34 let na počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání v kraji představuje 40,8 %. Zhruba polovinu (50,9 %) z počtu nezaměstnaných tvoří ženy; podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných činí 20,5 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání vyučených (43,0 %) a osob se základním vzděláním (26,4 %). Na jedno volné pracovní místo připadalo v kraji 4,7 zájemců o práci (třikrát více než v roce 2007), u pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením připadalo na jedno volné pracovní místo 21,3 uchazečů o zaměstnání.

V Pardubickém kraji činil v roce 2008 hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyvatele v PPS 66,8 % průměru EU27 (o 0,3 procentního bodu méně než v roce 2007. Na tvorbu HDP působí v kraji rozhodující měrou 5 odvětví, která představují 69,8 % hrubé přidané hodnoty (HPH) kraje. Rozhodující vliv má zpracovatelský průmysl, jehož podíl na HPH kraje v roce 2008 dosáhl 30,3 %. Vysoký podíl na HPH byl zaznamenán i u skupin obchod (11,1 %), doprava, skladování a spoje (10,5 %), činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu (10,4 %) a stavebnictví (7,6 % HPH kraje).

Příslibem pro další rozvoj Pardubického kraje je jeho výhodná poloha z hlediska dopravního spojení. Územím kraje prochází 541 km železničních tratí, přičemž k nejvýznamnějším železničním uzlům patří města Pardubice a Česká Třebová, která tvoří součást mezinárodní železniční magistrály Berlín – Praha –Brno – Vídeň. Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. Současná silniční síť zaujímá 3 597 km, z toho silnice I. třídy měří 458 km, silnice II. třídy 909 km a dálnice 8 km. Nejvýznamnější tranzitní proud prochází územím kraje po silnici č. I/35 ve směru jihovýchod – severozápad; přes Moravskou Třebovou, Svitavy, Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří ke Hradci Králové. Důležitá je také silnice č. I/37, směřující od severu přes Pardubice a Chrudim ke Ždírci nad Doubravou. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav – Heřmanův Městec – Hrochův Týnec – Zámrsk. Koncem roku 2006 bylo sice zprovozněno prvních 8 km dálnice (D11) na území kraje, definitivní napojení na silnici I/37 u Opatovic nad Labem nastalo až v závěru roku 2009. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu mezinárodní letiště v Pardubicích s vojenským a civilním provozem. K říční dopravě slouží v kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe do Chvaletic, splavnění Labe až do krajského města bylo zatím odloženo. K zajímavým turistickým sezónním atrakcím patří říční osobní doprava na trase Kunětice – Pardubice – Přelouč.

V oblasti školství bylo v roce 2008 v Pardubickém kraji celkem 307 mateřských škol. V jejich 671 třídách bylo zapsáno 16 074 dětí. V kraji dále působí 252 základních škol s 42 521 žáky, 21 gymnázií se 7 061 studenty, 59 středních škol (včetně středních odborných učilišť) poskytujících odborné vzdělání 18 350 žákům denního studia (bez nástavbového studia) a 11 vyšších odborných škol s 1 070 studenty. Vysoké školství zastupuje v Pardubickém kraji Univerzita Pardubice se sedmi fakultami.

V oblasti zdravotnictví působilo v roce 2008 na území Pardubického kraje 10 nemocnic s 2 681 lůžky, 6 odborných léčebných ústavů s 1 201 lůžky, z toho 2 léčebny pro dlouhodobě nemocné se 186 lůžky, dále 143 lékáren včetně odloučených oddělení výdeje léčiv. Vedle těchto zdravotnických zařízení je v Pardubickém kraji 922 samostatných ordinací lékařů (praktických i odborných) a řada dalších zdravotnických zařízení (pracoviště vedená nelékařem, samostatné laboratoře atd.). V roce 2008 činil přepočtený počet lékařů v kraji 1 910 (z toho 1 875 lékařů v nestátních zařízeních), na 1 lékaře připadalo 269 obyvatel.

Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Má krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí – podhůří Orlických hor, lyžařský areál Buková hora-Suchý vrch, oblast Králického Sněžníku. Rovněž v chrudimském okrese, zejména v jeho jižní a jihozápadní části, je řada turistických center. K nejnavštěvovanějším patří okolí Sečské přehrady, oblasti u Horního Bradla, Bojanova či Křižanovic ležící v Železných horách. Na území celého kraje se rozvíjí agroturistika (týká se podhorských částí kraje), zvláště se zaměřením na tradiční chov koní. V roce 2008 měl Pardubický kraj celkem 338 hromadných ubytovacích zařízení s 19 607 lůžky, v zařízeních pobývalo 361 tisíc hostů s průměrným počtem přenocování 2,9. Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů patří v mezikrajském srovnání v Pardubickém kraji k nejnižším.

Kulturní zařízení a aktivity kraje se soustřeďují převážně do měst. Mezi nejvýznamnější lze v okrese Chrudim zařadit Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, státní zámek Slatiňany a jeho hipologické muzeum, skanzen – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. V okrese Pardubice návštěvníky zejména přiláká pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. Dále pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a Africké muzeum v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – cestovateli dr. Emilu Holubovi. Mnoho návštěvníků zavítá každoročně i do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který kromě pravidelných prohlídek pořádá nejrůznější akce pro milovníky koní. K turisticky atraktivním místům okresu Svitavy patří hrad Svojanov či zámecký areál v Litomyšli zařazený v roce 1999 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Z okresu Ústí nad Orlicí jsou známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach a historická jádra měst. Hudba je v Pardubickém kraji převážně spojována s pardubickou Komorní filharmonií, svoji tradici má operní festival Smetanova Litomyšl i hudební festivaly v Poličce (rodišti skladatele Bohuslava Martinů). Z divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích, které mimo jiné od roku 2001 pořádá Festival smíchu – přehlídku komedií v podání divadel z celé republiky. Již od roku 1995 se v Přelouči uděluje „Cena Františka Filipovského“ za dabing.

Z oblasti sportu je nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické steeplechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o „Zlatou přilbu České republiky“. I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubické extraligové hokejové družstvo se stalo líhní hokejových talentů světového formátu. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy bílého sportu, neboť tenisová „Pardubická juniorka“ otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu.

Na závěr ještě několik nej- k Pardubickému kraji v roce 2008:

• nejnižší produkce podnikových odpadů na obyvatele
• nejnižší podíl zaměstnaných cizinců s platným živnostenským oprávněním
• nejnižší produktivita práce ze stavebních prací
• nejnižší počet hromadných ubytovacích zařízení
• nejvyšší podíl vývozu strojů a dopravních prostředků na objemu vývozu z kraje
• nejvyšší počet narozených a odchovaných telat na 100 krav

• druhý nejnižší počet hospitalizovaných na 1 000 obyvatel
• druhý nejnižší počet požárů na 1 000 obyvatel
• druhý nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře kraje
• druhý nejvyšší podíl skotu na 100 ha zemědělské půdy

• třetí nejnižší podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu
• třetí nejnižší počet trestných činů na 1 000 obyvatel
• třetí nejnižší počet osob stíhaných a vyšetřovaných na 1 000 obyvatel
• třetí nejvyšší podíl obyvatel žijících v obcích do 999 obyvatel
• třetí nejvyšší objem vývozu na obyvatele