Charakteristika Pardubického kraje (údaje za rok 2004)

Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech. Polohu kraje dále určují sousedící kraje – Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří oblast soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS 2). Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, odtud je kraj ohraničen jižní částí Orlických hor a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen úrodnou Polabskou nížinou. Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory přitom patří k chráněným krajinným oblastem kraje.

Svou rozlohou 4 519 km2 (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 60,6 % na zemědělskou půdu, přitom orná půda tvoří 44,5 %. Lesní pozemky pokrývají 29,4 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), třetí nejvyšší místo České republiky. Celá oblast Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (202 m n. m.).

Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení i průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi nejméně postižená území antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je poškozené životní prostředí v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly – aglomerace Pardubice, kde stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou má rozměry nejvýznamnějších problémů životního prostředí v rámci ČR (Paramo, Synthesia, elektrárny Opatovice a Chvaletice).

Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramenní oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a dolních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Labe a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na východočeské synklinály české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).

Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 1. 1. 2005 celkem 452 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km2 a průměrným středním počtem 1 118 obyvatel (10. pořadí mezi 14 kraji ČR). Na principu partnerství obcí je založeno postupné formování mikroregionů na území Pardubického kraje – jedna z jeho silných stránek, která by měla přispět k jeho celkovému rozvoji. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,8 % obyvatelstva kraje, což je o 2/3 větší podíl, než je průměr ČR. Postupně narůstá podíl obcí od 500 do 1 999 obyvatel, nyní 24,1 % – o 1/3 nad průměrem ČR. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 21,5 % – o 7 % nad průměrem ČR. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel činí 40,5 %, což je cca o 1/4 méně než průměrná hodnota ČR. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,5 % obyvatel kraje.

K 31. 12. 2004 v kraji žilo 505 285 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. V porovnání s předchozími roky se jedná o pokračující mírný pokles počtu obyvatel kraje, proti roku 2003 o 0,4 . Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2004 proti roku předchozímu sledovat pokračující pokles počtu obyvatel ve skupině obyvatel mladších 15 let (vliv klesajícího počtu narozených dětí) – oproti roku 2003 o 1,8 %, naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 9,2 ). Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) přitom dosahoval v roce 2004 hodnoty 92,2 (89,7 v roce 2003). Zatímco u žen dosáhl v roce 2004 index stáří hodnoty 115,6, u mužů to bylo pouhých 70,3. Tento propastný rozdíl je způsobený zejména nižším věkem úmrtí mužů, ale i vyšším podílem narozených chlapců.

Jedním ze základních předpokladů zlepšení nepříznivého demografického vývoje obyvatelstva kraje je oživení bytové výstavby. V roce 2004 zaznamenal Pardubický kraj šestý největší počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel. Oproti předchozímu roku bylo v kraji dokončeno o 32,9 % bytů více. Nejvyšší počet bytů v rámci kraje byl dokončen v okrese Pardubice (532 bytů), nejmenší v okrese Svitavy (271 bytů).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců za rok 2004 činil 133 589 fyzických osob (o 2,6 % méně oproti roku 2003). Ve struktuře zaměstnanosti přitom v Pardubickém kraji zaujímá významné postavení průmysl – 49,0 %, vzdělávání – 10,5 %, zdravotnictví – 7,2 % a zemědělství – 6,6 %. Z hlediska dlouhodobějšího vývoje je naznačena restrukturalizace hospodářství kraje, tedy přesun od primární a sekundární sféry ke sféře terciární. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců Pardubického kraje se v uplynulých letech vyznačovala neustálým růstem, v roce 2004 dosáhla u fyzických osob hodnoty 15 579 Kč – 86,4 % úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy celé ČR (4. nejnižší mzda po Karlovarském a Olomouckém kraji a Vysočině). Z hlediska odvětvového členění nejvyšší mzdy vyplácely svým zaměstnancům banky a pojišťovny – 27 444 Kč. V mezikrajském srovnání průměrných hrubých mezd zaměstnanců v průmyslu je Pardubický kraj na předposledním místě, stejně tak je tomu u mezd ve stavebnictví.

Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku 2004 činila v kraji podle nové metodiky 8,94 % (7. místo mezi kraji ČR); podle staré metodiky dosáhla 9,62 % a byla o 0,2 procentního bodu vyšší než v roce 2003. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okresech Svitavy (12,39 % podle nové metodiky) a Chrudim (9,64 %). Počet registrovaných nezaměstnaných – 24 399 osob představuje 4,5 % nezaměstnaných ČR. Podíl osob ve věku do 34 let na počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání v kraji představuje 46,2 %. Zhruba polovinu (50,9 %) z počtu nezaměstnaných tvoří ženy; podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných činí 16,2 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání u vyučených (45,2 %) a osob se základním vzděláním (26,6 %). Na jedno volné pracovní místo připadalo v kraji 12 zájemců o práci (o 21 % více oproti roku 2003), u pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením připadalo na jedno volné pracovní místo 26 uchazečů o zaměstnání.

V Pardubickém kraji činil v roce 2004 hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyvatele v PPS 60,4 % průměru EU25 (o 1,4 procentního bodu více než v roce 2003). Na tvorbu HDP působí v kraji rozhodující měrou 5 odvětví, která představují 71,8 % hrubé přidané hodnoty (HPH) kraje. Rozhodující vliv má zpracovatelský průmysl, jehož podíl na HPH kraje v roce 2004 dosáhl 33,3 %. Vysoký podíl na HPH byl zaznamenán i u obchodu (11,8 %) a u skupiny doprava, skladování a spoje (10,6 %). Dalšími významnými odvětvími byly činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu (9,2 % HPH kraje), stavebnictví (6,9 %) a zemědělství (5,8 %).

Z hlediska dopravy je v Pardubickém kraji nejvíce využívaná silniční a železniční síť. Na území kraje je 531 km železničních tratí a krajské město tvoří jeden z nejvýznamnějších železničních uzlů v republice. Je součástí mezinárodní železniční magistrály E040 (Paříž – Norimberk – Praha – Vídeň) a zároveň i E061 (Berlín – Praha – Brno – Vídeň). Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. Současná silniční síť dosahuje celkové délky 3 581 km (v tom silnice I. třídy 445 km, II. třídy 913 km, III. třídy 2 222 km). Nejdůležitější silniční spojení představuje silnice č. I/37, směřující od severu přes Pardubice a Chrudim ke Ždírci nad Doubravou. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav – Heřmanův Městec – Hrochův Týnec –

– Zámrsk. Průsečíkem významných komunikací jihovýchodní části kraje jsou Svitavy. Odtud směřuje na severozápad silnice č. I/35, která přes Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří k Hradci Králové. Zásadní změnu v silniční dopravě Pardubického kraje by mělo do budoucna přinést dokončení stavby dálnice od stávajícího úseku Praha – Poděbrady dále na východ. Na připravenou dálnici severně od Pardubic by měla navázat rychlostní silnice R35, která bude tvořit páteřní komunikaci kraje. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu veřejné mezinárodní letiště v Pardubicích se smíšeným vojenským a civilním provozem. K říční dopravě slouží v Pardubickém kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe. Nutnou podmínkou pro realizaci přístavní dopravně logistické zóny v Pardubicích je splavnění 23 km dlouhého úseku Pardubice – Chvaletice. Tak budou Pardubice přímo napojeny nejen na významný námořní přístav Hamburk, ale také na celou síť evropských vodních cest. V létě roku 2000 také započala pravidelná sezónní osobní říční doprava na trase Kunětice – Pardubice – Přelouč, která k patří k zajímavým turistickým atrakcím.

V oblasti školství bylo v roce 2004 v Pardubickém kraji celkem 312 mateřských škol. V jejich 661 třídách bylo zapsáno 15 120 dětí. V kraji dále působí 232 základních škol s 2 199 třídami a 47 244 žáky, 20 gymnázií se 7 268 studenty, 43 středních odborných škol s 10 862 žáky v denním studiu, 30 středních odborných učilišť s 8 936 učni a 10 vyšších odborných škol s 1 435 studenty v denním studiu. Vysoké školství představuje v Pardubickém kraji Univerzita Pardubice se čtyřmi původními pardubickými fakultami a novou fakultou vzniklou od akademického roku 2005/2006 ze soukromého litomyšlského Institutu restaurování a konzervačních technik.

V oblasti zdravotnictví působilo v roce 2004 na území Pardubického kraje 10 nemocnic s 2 702 lůžky, 7 odborných léčebných ústavů s 1 254 lůžky, z toho 3 léčebny pro dlouhodobě nemocné s 252 lůžky, dále 110 lékáren a výdejen léků. Vedle těchto zdravotnických zařízení je v Pardubickém kraji řada samostatných lékařských zařízení (ordinace praktického lékaře, ordinace lékaře specialisty, zařízení vedená nelékařem VŠ, samostatné laboratoře atd.). V roce 2004 činil přepočtený počet lékařů v kraji 1 686 (1 644 lékařů v nestátních zařízeních), na 1 lékaře připadalo 300 obyvatel.

Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Má krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí – podhůří Orlických hor, lyžařský areál Buková hora-Suchý vrch, oblast Králického Sněžníku. Rovněž v chrudimském okrese, zejména v jeho jižní a jihozápadní části, je řada turistických center. K nejnavštěvovanějším patří okolí Sečské přehrady, oblasti u Horního Bradla, Bojanova či Křižanovic ležící v Železných horách. Na území celého kraje se rozvíjí agroturistika (týká se podhorských částí kraje), zvláště se zaměřením na tradiční chov koní. V roce 2004 měl Pardubický kraj celkem 281 ubytovacích zařízení, ve kterých pobývalo 338 687 hostů s průměrným počtem přenocování 3,5 a průměrnou dobou pobytu 4,5 dne. Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů je v mezikrajském srovnání v Pardubickém kraji nejnižší.

Kulturní zařízení a aktivity kraje se soustřeďují převážně do měst. Mezi nejvýznamnější lze v okrese Chrudim zařadit Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, státní zámek Slatiňany a jeho hipologické muzeum, skanzen – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. V okrese Pardubice návštěvníky zejména přiláká pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. Dále pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a Africké muzeum v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – cestovateli dr. Emilu Holubovi. Mnoho návštěvníků zavítá každoročně i do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který kromě pravidelných prohlídek pořádá nejrůznější akce pro milovníky koní. K turisticky atraktivním místům okresu Svitavy patří hrad Svojanov či zámecký areál v Litomyšli zařazený v roce 1999 na Seznam světového dědictví UNESCO. Z okresu Ústí nad Orlicí jsou známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach a historická jádra měst. Hudba je v Pardubickém kraji převážně spojována s pardubickou Komorní filharmonií, svoji tradici má operní festival Smetanova Litomyšl i hudební festivaly v Poličce. Z divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích. Již od roku 1995 se v Přelouči uděluje „Cena Františka Filipovského“ za dabing.

Z oblasti sportu je nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické stepleechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o „Zlatou přilbu České republiky“. I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubické extraligové hokejové družstvo se stalo líhní hokejových talentů světového formátu. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy bílého sportu, neboť tenisová „Pardubická juniorka“ otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu.

Na závěr ještě několik nej- k Pardubickému kraji:

• nejnižší počet potratů na 100 narozených
• nejvyšší účast ve volbách do zastupitelstev krajů
• nejvyšší podíl občanů se zdravotním postižením mezi neumístěnými uchazeči o zaměstnání
• nejnižší počet hromadných ubytovacích zařízení
• nejnižší počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních
• nejvyšší podíl dopravních nehod zaviněných řidičem nemotorového vozidla
• nejnižší ekonomický přínos z aktivit na ochranu životního prostředí na 1 000 obyvatel
• druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu
• druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda ve stavebnictví
• druhý nejvyšší podíl neumístěných uchazečů o zaměstnání ve věku 55 – 64 let
• druhý nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové rozloze
• druhý nejvyšší podíl skotu připadající na 100 ha zemědělské půdy
• druhá nejnižší produktivita práce ze stavebních prací v Kč
• druhé nejvyšší měrné emise oxidů dusíku (NOx) v kg/obyvatele (REZZO 1-3)
• druhý nejnižší podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci
• druhý nejnižší počet stíhaných a vyšetřovaných osob na 1 000 obyvatel
• druhý nejnižší počet požárů na 1 000 obyvatel
• druhý nejvyšší počet osob zraněných při dopravních nehodách na 1 000 obyvatel
• třetí nejvyšší podíl obyvatel bydlících v obcích do 999 obyvatel
• třetí nejnižší počet sňatků na 1 000 obyvatel
• třetí nejnižší počet rozvodů na 1 000 obyvatel
• třetí nejnižší objem pořízených investic na ochranu životního prostředí na 1 000 obyvatel
• třetí nejnižší počet trestných činů na 1 000 obyvatel
• čtvrtá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda
• čtvrtý nejvyšší podíl orné půdy na celkové rozloze kraje
• čtvrté nejvyšší měrné emise tuhé, oxidu siřičitého a oxidů dusíku v t/km2 (REZZO 1-3)