Charakteristika Pardubického kraje (údaje za rok 2002)

Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech.
Polohu kraje dále určují sousedící kraje - Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří tzv. NUTS 2 - Severovýchod. Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, odtud je ohraničen jižní částí Orlických hor a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen řekou Labe a úrodnou Polabskou nížinou. Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory přitom patří k chráněným krajinným oblastem kraje.
Svou rozlohou 4 519 km² (5,73 % plochy ČR)
je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 60,7 % na zemědělskou půdu, z toho orná půda činí 44,6 %. Lesní pozemky pokrývají 29,4 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m.n.m.), třetí nejvyšší místo České republiky. Celá oblast Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (202 m.n.m.).
Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek,
osídlení i průmyslové a zemědělské výroby a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi nejméně postižená území antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je poškozené životní prostředí v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly - aglomerace Pardubice, kde stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou má rozměry nejvýznamnějších problémů životního prostředí v rámci ČR (Paramo, elektrárny Opatovice a Chvaletice).
Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí
s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramenní oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a dolních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Labe a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryto velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na východočeské synklinály české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).
Pardubický kraj složený ze čtyř okresů
- Chrudimského, Pardubického, Svitavského a Ústeckoorlického - měl k 1. 1. 2003 452 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km² a průměrným středním počtem 1 119 obyvatel (10. pořadí mezi 14 kraji ČR). Na principu partnerství obcí je přitom založeno postupné formování mikroregionů na území Pardubického kraje - jedna z jeho silných stránek, která by měla přispět k jeho celkovému rozvoji. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 14,1 % obyvatelstva kraje, což je o 2/3 větší podíl než je průměr ČR. Postupně narůstá podíl obcí od 500 do 1 999 obyvatel, nyní 23,4 % - o 1/3 nad průměrem ČR. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 21,5% - o 1/10 nad průměrem ČR. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel činí 41,9 %, což je cca o 1/3 méně než průměrná hodnota ČR. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,7 % obyvatel kraje.
K 31. 12. 2002 v kraji žilo 506 534 obyvatel,
což představuje přibližně 5 % celkového počtu obyvatel ČR. V porovnání s předchozími roky se jedná o pokračující mírný pokles počtu obyvatel kraje, proti roku 2001 o 1,3 ‰. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2002 proti roku předchozímu sledovat pokračující pokles počtu obyvatel ve skupině obyvatel mladších 15 let (vliv klesajícího počtu narozených dětí), naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 3,3 ‰).Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) přitom dosahoval v roce 2002 hodnoty 87,3 (v roce 2001 85,1). Zatímco u žen dosáhl v roce 2002 index stáří hodnoty 109,1, u mužů pouhých 66,6. Tento propastný rozdíl je způsobený zejména nižším věkem úmrtí mužů, ale i vyšším podílem narozených chlapců.
Jedním ze základních předpokladů zlepšení
nepříznivého demografického vývoje obyvatelstva kraje je oživení bytové výstavy. V roce 2002 zaznamenal Pardubický kraj druhý největší počet dokončených bytových domů na 1000 obyvatel (po hlavním městě Praze). Největší počet bytů v rámci kraje byl dokončen v okrese Pardubice (556 bytů). Naopak v okrese Chrudim dosáhl v roce 2002 počet dokončených bytů pouze 170 a v okrese Svitavy 263.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců
za rok 2002 činil 129 301 fyzických osob (o 1,6 % více proti roku 2001) Ve struktuře zaměstnanosti přitom v Pardubickém kraji zaujímá významné postavení zemědělství - 7,8 %, průmysl - 46,3 %, doprava, školství - 10,5 % a zdravotnictví - 7,3 %. Z hlediska dlouhodobějšího vývoje je naznačena restrukturalizace hospodářství kraje, tedy přesun od primární a sekundární sféry ke sféře terciární. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců Pardubického kraje v uplynulých letech zaznamenala neustálý růst, v roce 2002 dosáhla hodnoty 13 539 Kč - 85,4 % úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy celé ČR. Z hlediska odvětvového členění nejvyšší mzdy vyplácely svým zaměstnancům banky a pojišťovny - 24 720 Kč. V mezikrajovém srovnání průměrných hrubých mezd zaměstnanců v průmyslu je Pardubický kraj na posledním místě.
Míra registrované nezaměstnanosti
činila v kraji ke konci roku 2002 8,66 % (7. místo mezi kraji ČR) a byla o 0,73 bodu vyšší než v roce 2001. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okresech Svitavy (12,41 %) a Chrudim (10,01 %). Počet registrovaných nezaměstnaných - 21 865 osob představuje 4,3 % nezaměstnaných ČR.Téměř třetinový podíl na počtu uchazečů o zaměstnání mají osoby ve věku 20 - 39 let. Zhruba polovinu (51,2 %) z počtu nezaměstnaných tvoří ženy; podíl osob ZPS na celkovém počtu nezaměstnaných činí 15,5 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání u vyučených - 44,1 % a osob se základním vzděláním - 27,5 %. Na jedno volné pracovní místo připadalo v kraji 11 zájemců o práci (o více než 50 % méně proti roku 2001), pro osoby ZPS připadalo na jedno volné pracovní místo 47 uchazečů o zaměstnání.
V Pardubickém kraji činil v roce 2001 HDP
na 1 obyvatele v PPS 50,5 % průměru EU 15. Na tvorbu HDP působí v kraji rozhodující měrou 5 odvětví, která představují 77,6 % hrubé přidané hodnoty kraje. Rozhodující vliv má zpracovatelský průmysl, jeho podíl na HPH kraje dosáhl v roce 2001 34,3 %. Vysoká podíl na HPH byl zaznamenán i u skupiny veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení (14,0 %) a u obchodu (12,4 %). Dálšími významnými odvětvími byla doprava, skladování, pošty a telekomunikace (8,6 % HPH kraje) a stavebnictví (8,2 %). V roce 2001 se v Pardubickém kraji podílela na přidané hodnotě více než 7 % ještě dvě odvětví: činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podnikatele, výzkum a vývoj (7,2 %) a zemědělství, myslivost a lesnictví (7,1 %).
V oblasti dopravy se na území kraje
nalézá přes 500 km železničních tratí. Nejvýznamnější z nich je součástí mezinárodní železniční magistrály E040 (Paříž - Norimberk - Praha - Vídeň) a zároveň i E061 (Berlín - Praha - Brno - Vídeň). Tato trať prochází na území Pardubického kraje městy Chvaletice, Přelouč, Pardubice, Choceň, Ústí nad Orlicí a v České Třebové se rozděluje na směry Olomouc - Ostrava a Svitavy - Brno. Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. V silniční dopravě dosahuje současná silniční síť celkové délky 3 581 km (v tom silnice I. třídy 445 km, II. třídy 913 km, III. třídy 2 223 km). Nejdůležitější silniční spojení představuje silnice č. I/37, směřující od severu přes Pardubice a Chrudim ke Ždírci nad Doubravou. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav - Heřmanův Městec - Hrochův Týnec - Zámrsk. Průsečíkem významných komunikací jihovýchodní části kraje jsou Svitavy. Odtud směřuje na severozápad silnice č. I/35, která přes Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří ku Hradci Králové. Zásadní změnu v silniční dopravě Pardubického kraje by mělo do budoucna přinést dokončení stavby dálnice od stávajícího úseku Praha - Poděbrady dále na východ. Na připravenou dálnici severně od Pardubic by měla navázat rychlostní silnice R35, která bude tvořit páteřní komunikaci kraje. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu veřejné mezinárodní letiště v Pardubicích se smíšeným vojenským a civilním provozem. Toto letiště je jedním z pěti páteřních letišť republiky. Ostatní menší letiště na území kraje mají sportovní charakter, některá umožňují i provoz všeobecného letectví či slouží jako záložní vojenská letiště. K říční dopravě slouží v Pardubickém kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe. Zřízení nového velkého přístavu v Pardubicích spolu s přilehlou volnou obchodní zónou výrazně zvyšuje atraktivitu tohoto druhu nákladní přepravy. V létě roku 2000 také započala pravidelná sezónní osobní říční doprava na trase Kunětická hora - Pardubice - Přelouč.
V oblasti školství bylo v roce 2002 v Pardubickém kraji
celkem 325 mateřských škol. V jejich 668 třídách bylo zapsáno 15 155 dětí. V kraji dále působí 239 základních škol s 2 354 třídami a 50 566 žáky, 20 gymnázií s 7 203 studenty, 42 středních odborných škol s 10 958 žáky v denním studiu, 32 středních odborných učilišť s 9 345 učni a 11 vyšších odborných škol s 1 352 studenty v denním studiu. Ke školství v kraji také neodmyslitelně patří Univerzita Pardubice se čtyřmi fakultami.
V oblasti zdravotnictví působilo na území Pardubického kraje
v roce 2002 10 nemocnic s 2 545 lůžky, 11 odborných léčebných ústavů s 1 524 lůžky, z toho 7 léčeben pro dlouhodobě nemocné s 522 lůžky, dále 98 lékáren a výdejen léků. Vedle těchto zdravotnických zařízení je v Pardubickém kraji řada samostatných lékařských zařízení (ordinace praktického lékaře, ordinace lékaře specialisty, zařízení vedená nelékařem VŠ, samostatné laboratoře atd.). V roce 2002 činil přepočtený počet lékařů v kraji 1 637 (974 lékařů v nestátních zařízeních), na 1 lékaře připadalo 310 obyvatel.
Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu.
Má krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. Na území celého kraje se rozvíjí agroturistika (týká se podhorských částí kraje), zvláště se zaměřením na tradiční chov koní. Např. prostor Králického Sněžníku na české i polské straně (možnost spolupráce) má jedinečné přírodní hodnoty, které by měly být zachovány i do budoucna. Má zároveň vysoký rekreační a turistický potenciál, který zatím není plně využit. Prostor je svou polohou z pohledu obou zemí spíše periferní oblastí s problémovým vývojem ekonomiky a právě rozvoj cestovního ruchu by do značné míry pomohl řešit ztíženou ekonomickou situaci oblasti. V roce 2002 měl Pardubický kraj v průměru celkem 379 ubytovacích zařízení, ve kterých pobývalo asi 257 tisíc hostů s průměrným počtem přenocování 3,7 a průměrnou dobou pobytu 4,7 dne. Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů je v mezikrajovém srovnání v Pardubickém kraji nejnižší.
K cestovnímu ruchu patří nabídka kulturních aktivit.
K těm nejvýznamnějším patří pardubický zámek, v jehož sálech je možné se potěšit expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. V okrese Chrudim návštěvníky přiláká známé Muzeum loutkářských kultur, ve městě Holice pak Památník dr. Emila Holuba - Africké muzeum. Pardubický kraj je také krajem hudby. Není to jen Pardubické hudební jaro a proslavená pardubická Komorní filharmonie, reprezentující naší vlast na světové úrovni, ale také Smetanova Litomyšl nebo hudební festivaly v Poličce. Ze stálých divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích. K filmu se již několik let pravidelně hlásí v Přelouči při udělování "Ceny Františka Filipovského" za filmový dabing.
Z oblasti sportu
je nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické stepleechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o "Zlatou přilbu České republiky". I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubické extraligové hokejové družstvo se stalo líhní hokejových talentů světového formátu. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy "bílého sportu", neboť pardubická tenisová juniorka otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu.
Evropská unie a Pardubický kraj
- v rámci programu PHARE je od roku 1994 realizován program PHARE CBC - příhraniční spolupráce. Významným úspěchem je rozšíření tohoto programu v roce 2000 i na česko-polskou hranici a v rámci něj vytvoření fondu malých neinvestičních projektů pro území příhraničních okresů Euroregionu Glacensis. Pardubický kraj, jehož některé obce jsou součástí zmíněného euroregionu, má tak možnost se zapojit.
Na závěr ještě několik nej- k Pardubickému kraji:

• nejnižší čisté peněžní příjmy domácností na osobu
• nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v průmyslu
• nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků
• nejnižší počet ubytovacích zařízení
• druhý nejvyšší počet dokončených bytových domů na 1 000 obyvatel
• druhý nejnižší počet potratů na 100 narozených
• druhá nejvyšší volební účast při komunálních volbách
• třetí nejnižší počet rozvodů na 1000 obyvatel
• třetí největší podíl zemědělské půdy na rozloze celkem
• čtvrtý nejvyšší podíl zaměstnanců výzkumu a vývoje na 1000 obyvatel