Charakteristika okresu Svitavy

Okres Svitavy vznikl jako správní celek v dnešní podobě v roce 1960 sloučením převážné části čtyř bývalých okresů: Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy. Okres tvoří jihovýchodní výběžek Pardubického kraje, přitom západní polovina okresu leží v Čechách a východní polovina na historickém území Moravy. Svoji rozlohou 1 379 km² je největším okresem v kraji, na jeho rozloze se podílí 30,5 %. Hustota zalidnění 76 obyvatel na km² je v kraji nejnižší. Jedná se o vnitrozemský okres, který sousedí na východě s Olomouckým krajem, na jihu s Jihomoravským krajem a s Krajem Vysočina, na západě a na severu hraničí s okresy Pardubického kraje (Chrudim a Ústí nad Orlicí). Území okresu leží v nadmořské výšce od 270 m (místo, na kterém opouští řeka Loučná území okresu) po 778 m (katastr obce Pustá Rybná). Převážná část okresu je tvořena Svitavskou pahorkatinou, na jihozápad zasahuje Hornosvratecká vrchovina (Žďárské vrchy). Ve východní části okresu se nachází Moravskotřebovská pahorkatina a na jihovýchodě Malá Haná (součást Boskovické brázdy).

Hydrologické poměry jsou ovlivněny polohou okresu na hlavním evropském rozvodí. Z centrální části okresu odvádí vody řeka Svitava, jihozápadní část okresu leží v povodí Svratky, východ je v povodí Třebůvky. Tyto řeky odvádějí vody do Dunaje, zatímco severozápad okresu leží v povodí Labe (Třebovka a Loučná). Největší vodní plochou je s přibližně 80 ha rybník Hvězda. Celkově tvoří vodní plochy pouze 0,8 % území okresu (11,5 km²), což představuje nejnižší podíl mezi okresy Pardubického kraje. Za zmínku stojí také vydatné zdroje podzemních vod vázané na Ústeckou synklinálu (zejména v oblasti Březové nad Svitavou), které umožňují zásobovat vodou uživatele mimo okres. Tzv. Březovský vodovod zásobuje vodou Brno již více než 100 let.

Klimatické poměry jsou v jednotlivých částech okresu odlišné. Nejpříznivější podmínky má severozápad a jihovýchod okresu, centrální část okresu je chladnější a vlhčí. Ještě chladnější a vlhčí je jihozápadní část okresu.

Z celkové rozlohy okresu tvoří zemědělská půda 60,1 %, tj. 828,5 km², z toho orná půda 615,1 km² a trvalé travní porosty 177,2 km². Na lesní pozemky připadá 435,4 km², tj. 31,6 % rozlohy okresu.

Od posledních změn administrativních hranic okresů k 1. lednu 2007 je svitavský okres rozdělen na 116 obcí, z toho 7 měst a dva městyse (Svojanov a od září 2022 byla stanovena městysem také obec Radiměř). Ke konci roku 2022 žilo v okrese Svitavy 104 576 obyvatel, z toho necelá třetina (31,3 %) v obcích do tisíce obyvatel. Zatímco podíl obyvatelstva v těchto obcích byl nejvyšší mezi okresy kraje, podíl městské populace byl na Svitavsku nejnižší v meziokresním srovnání uvnitř kraje (49,0 %).  

Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 odpovědělo v okrese Svitavy na dobrovolnou otázku ohledně náboženské víry 68,5 tisíc osob, tj. 68,0 % populace okresu. Více než třetina (37,2 %) z těchto 68,5 tis. obyvatel se zařadila mezi věřící osoby. Zastoupení věřících bylo na Svitavsku nejvyšší mezi okresy Pardubického kraje. V rámci jednotlivých SO ORP uvnitř okresu však evidujeme výrazné rozdíly. Podíl věřících osob se uvnitř okresu pohyboval od 28,2 % v SO ORP Svitavy do 46,5 % v SO ORP Polička.

V rámci vzdělanosti obyvatelstva, která se při sčítání zjišťovala jako nejvyšší ukončený stupeň školního vzdělání osob ve věku 15 a více let, měl svitavský okres nejvyšší podíl osob se základním vzděláním (vč. osob, které tohoto vzdělání ani nedosáhly) a také osob se středním vzděláním bez maturity (vč. vyučení) mezi všemi okresy Pardubického kraje. Naopak podíl osob s úplným středním vzděláním (s maturitou) a také osob s vysokoškolským vzděláním měl okres nejnižší mezi všemi okresy kraje. Mezi obyvatelstvem okresu ve věku 15 a více let byly nejvíce zastoupeny osoby se středním vzděláním bez maturity (38,4 %). Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel mělo Svitavsko méně (11,1 %) než osob, které dosáhly maximálně základního vzdělání (14,5 %).

Výrobní charakter okresu je smíšený, zaměstnanost v zemědělství sice klesá, přesto zůstává podíl primárního sektoru na celkové zaměstnanosti vyšší než v ostatních okresech kraje. Rostlinná výroba se orientuje zejména na pěstování obilovin a řepky. Průmysl není v okrese orientován jednostranně, struktura oborů je poměrně pestrá. Rozhodující objem výroby připadal v předchozích letech na potravinářské a textilní závody, v poslední době však význam textilu poklesl. Naproti tomu stále roste podíl výroby skleněných vláken. Výrazné zastoupení má též kovovýroba, strojírenství a zpracování plastů.

Svitavsko se spolu s Chrudimskem v posledních letech vyznačuje mezi okresy kraje nejvyšší nezaměstnaností v zimních měsících. Ke konci roku 2022 zde dosáhl podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let hodnoty 3,30 % a byl nejvyšší mezi okresy Pardubického kraje. Uvnitř okresu jsou však v nezaměstnanosti poměrně výrazné rozdíly (od 2,06 % ve správním obvodu ORP Litomyšl po 4,75 % na Moravskotřebovsku). Správní obvody ORP Svitavy (s druhou nejvyšší hodnotou podílu nezaměstnaných osob v okrese 3,50 %) a Moravská Třebová patří v období let 2021–2027 mezi regiony se soustředěnou podporou státu (kategorie hospodářsky a sociálně ohrožených území).

Investiční činnost v okrese nebyla v uplynulých 10 letech příliš rozsáhlá. V nových průmyslových zónách v Moravské Třebové, Svitavách, Poličce a Litomyšli budovaly své provozovny především menší firmy. Až v roce 2017 rozšířil výrobní kapacity ve Svitavách nový závod společnosti Schaeffler, který je zaměřený na výrobu komponentů pro automobily. Hospodářskému rozvoji Poličska dosud bránila nedostatečná kapacita vedení vysokého napětí. Problém odstranilo zprovoznění vedení vysokého napětí 110 kV Hlinsko–Polička a nové rozvodny v Poličce v roce 2019. Významnými stavebními akcemi v okrese byla po roce 2000 stavba železničního koridoru, ze silničních staveb lze uvést obchvaty Janova a Opatova. V roce 2020 probíhala územní příprava východního obchvatu Svitav, vlastní výstavba začala v dubnu 2022; zprovozněn by měl být koncem roku 2023. První etapa budovaného úseku dálnice D35 Janov – Opatovec, zahrnující most na železniční trati Česká Třebová – Brno, probíhala v období 2. pololetí 2022 – 1. pololetí 2023. Druhá etapa začala v polovině roku 2023. Ve Svitavách a v Moravské Třebové se vybudováním přestupních terminálů před nádražím ČD zlepšily podmínky pro cestování veřejnou dopravou. V posledních letech se zrekonstruovala řada sportovních areálů ve Svitavách a v Moravské Třebové, vybudován byl krytý plavecký bazén v Litomyšli.

V oblasti bytové výstavby se města zaměřila na rekonstrukce panelových domů a budování technické infrastruktury pro výstavbu rodinných domů. Výstavba komunálních bytů byla orientována především na menší sociální byty, které mají zlepšit podmínky bydlení mladým rodinám. Intenzita bytové výstavby nedosahovala v uplynulých letech krajského průměru. V roce 2020 probíhala přístavba Seniorcentra ve Svitavách, která od roku 2021 výrazně zvýšila možnosti péče o seniory a osoby s Alzheimerovou nemocí.

V posledních letech města Svitavy a Moravská Třebová přistoupila k rekonstrukcím čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí. Ve městech přispěly ke zlepšení životního prostředí úpravy center a regenerace parků a zahrad. Odborníci ocenili především rekonstrukci náměstí Míru ve Svitavách a obnovu Klášterních zahrad a následně celého Zámeckého návrší v Litomyšli. Po rekonstrukci náměstí v Moravské Třebové přišla na řadu i centra Poličky a Jevíčka. V zájmu snížení povodňového rizika v níže položených částech okresu probíhalo budování suchých poldrů, úprava koryt řek a rekonstrukce rybníků (včetně největšího rybníka Hvězdy). Na Poličsku vznikly dokonce nové rybníky. Na území celého okresu se v zájmu rozvoje cestovního ruchu budovaly cyklostezky.

K turisticky atraktivním místům okresu patří hrad Svojanov, dochované středověké opevnění města Poličky a renesanční městské jádro Moravské Třebové, které je městskou památkovou rezervací. V roce 1970 byla nejzápadnější část okresu zařazena do Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Další rozvoj cestovního ruchu podpořilo zařazení zámeckého areálu v Litomyšli na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1999, přitom již dříve byla Litomyšl městskou památkovou rezervací. V roce 2014 byla dokončena revitalizace Zámeckého návrší vč. piaristického kostela a koleje Nalezení sv. Kříže a Regionálního muzea, na kterou byly částečně využity prostředky z evropských fondů. V roce 2021 byla přiznána dotace z programu IROP Péče o národní kulturní dědictví na revitalizaci zámku Litomyšl, k realizaci 1. etapy dojde v letech 2022 - 2024. K rozvoji turistiky v oblasti Toulovcových Maštalí na pomezí svitavského a chrudimského okresu přispělo vybudování několika nových rozhleden. Krásy jižní části okresu umožňuje objevovat „Dobře utajená rozhledna Járy Cimrmana“ u Březové nad Svitavou. S historií těžby uhlí a žáruvzdorných jílů na Moravskotřebovsku se mohou zájemci seznámit na Hřebečských důlních stezkách a v Mladějovském průmyslovém muzeu, kde si mohou vychutnat jízdu po úzkorozchodné Mladějovské průmyslové dráze.