Charakteristika okresu Chrudim

Okres Chrudim ve své dnešní podobě vznikl jako územní a správní celek v roce 1960 sloučením převážné části území dvou okresů: Hlinsko a Chrudim. K nim se přičlenily části dalších tehdy rušených okresů: Čáslav (Ronovsko), Vysoké Mýto (okolí Luže) a Polička (Prosečsko). Rozlohou 993 km² patří ke středně velkým okresům, na území kraje se podílí 22 %. Hustota zalidnění 107 obyvatel na km² je pod krajským průměrem. Na severu a východě sousedí s ostatními okresy Pardubického kraje, tvoří tedy jeho jihozápadní výběžek. Na jihu má krátkou společnou hranici s okresem Žďár nad Sázavou, jihozápadní částí sousedí s okresem Havlíčkův Brod (Kraj Vysočina), na západě hraničí s okresem Kutná Hora (Středočeský kraj).

Územím okresu prochází rozhraní dvou geomorfologicky zcela odlišných oblastí. Severní a severovýchodní část je tvořena Českou tabulí, která je typická nižší nadmořskou výškou a výskytem mořských usazenin (pískovce, opuka). Nejnižší bod 231 m n. m. leží při hranici s okresem Pardubice u obce Tuněchody. Jižní a jihozápadní část náležící k Českomoravské soustavě je charakteristická pahorkatinným až vrchovinným reliéfem tvořeným vyvřelými a přeměněnými horninami. Součástí Českomoravské soustavy je Českomoravská vrchovina zastoupená na jihu okresu Železnými horami, které na jihovýchodě přecházejí v Hornosvrateckou vrchovinu. Ta zasahuje do okolí Svratouchu svou vyšší částí – Žďárskými vrchy. Nedaleko zámečku Karlštejn u obce Svratouch se nachází nejvyšší bod okresu s nadmořskou výškou 783 m. Okolí Běstviny na jihozápadě zaujímá úzký pruh Hornosázavské pahorkatiny.

Z poměrně výrazného rozdílu nadmořských výšek vyplývají i odlišné klimatické podmínky v jednotlivých částech okresu. Severní nížinné oblasti mají teplejší a sušší klima, směrem k jihu se podnebí mění v chladnější a vlhčí.

Převážná část území okresu náleží do povodí Chrudimky, která pramení v jihovýchodním výběžku okresu u obce Svratouch a ústí do řeky Labe v Pardubicích. Na severu se do Chrudimky vlévá Novohradka, která spolu se svými přítoky odvodňuje východ okresu. Západní částí protéká řeka Doubrava vlévající se přímo do Labe. Na malé území na jihovýchodním okraji okresu zasahuje povodí řeky Svratky, která odvádí vodu do Dunaje. Na horním a středním toku Chrudimky jsou vybudovány důležité vodní nádrže Hamry, Seč (rozlohou 220 ha největší vodní plocha v kraji) a Křižanovice, na Doubravě byla vystavěna vodní nádrž Pařížov. Rybníky a ostatní vodní plochy zaujímají celkem 15,4 km², tj. 1,5 % rozlohy okresu.

Na zemědělskou půdu připadá 60,6 % území okresu (602,1 km²), z toho nejvíce tvoří orná půda (437,1 km²). Trvalé travní porosty rostou na 132,0 km². Z nezemědělské půdy jsou nejvíce zastoupeny lesní pozemky, které pokrývají 29,0 % rozlohy okresu. V prostoru Železných hor jsou to především lesy smíšené, v Hornosvratecké vrchovině převažují jehličnaté s listnatým podrostem.

Od posledních změn administrativních hranic okresů k 1. lednu 2007 je chrudimský okres rozdělen na 108 obcí, z toho 13 měst a pět městysů (Bojanov, Chroustovice, Trhová Kamenice, Včelákov a Žumberk). Ke konci roku 2022 žilo v okrese Chrudim 106 398 obyvatel, z toho více než čtvrtina (28,8 %) v obcích do tisíce obyvatel. Podíl obyvatel ve městech byl na Chrudimsku druhý nejvyšší mezi okresy Pardubického kraje (62,0 %). Od roku 2016 má okres každoročně kladné saldo stěhování a od roku 2018 se v okrese projevuje převaha zemřelých nad narozenými.

Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 odpovědělo v okrese Chrudim na dobrovolnou otázku ohledně náboženské víry téměř 70 tisíc osob, tj. 67,8 % populace okresu. Téměř třetina (31,8 %) z těchto takřka 70 tis. obyvatel se zařadila mezi věřící osoby. Zastoupení věřících v okrese Chrudim bylo lehce nad průměrem celého kraje. Uvnitř okresu měl výrazně vyšší podíl věřících osob správní obvod obce s rozšířenou působností Hlinsko (42,5 % oproti 29,2 % v SO ORP Chrudim).

V rámci vzdělanosti obyvatelstva, která se při sčítání zjišťovala jako nejvyšší ukončený stupeň školního vzdělání osob ve věku 15 a více let, měl chrudimský okres oproti krajskému průměru mírně vyšší podíl osob se základním vzděláním (vč. osob, které tohoto vzdělání ani nedosáhly) a osob se středním vzděláním bez maturity (vč. vyučení). Naopak podíl osob s úplným středním vzděláním (s maturitou) a osob s vysokoškolským vzděláním byl v okrese ve srovnání s krajským průměrem mírně nižší. Mezi obyvatelstvem okresu ve věku 15 a více let byly nejvíce zastoupeny osoby se středním vzděláním bez maturity (37,7 %). Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel mělo Chrudimsko méně (12,1 %) než osob, které dosáhly maximálně základního vzdělání (13,6 %).

Z ekonomického hlediska je okres Chrudim oblastí průmyslově-zemědělskou. Rostlinná výroba v zemědělství je zejména v severní části okresu (Loučenská a Chrudimská tabule) zaměřena na pěstování obilnin a cukrové řepy. Střed okresu tvoří bramborářská oblast, v jižní části s podhorským charakterem jsou půdy vhodné k pěstování brambor a méně náročných obilovin. V živočišné výrobě převládá produkce vepřového masa.

Průmysl není orientován jednostranně, struktura oborů je poměrně pestrá. K významným průmyslovým centrům patří Chrudim (strojírenství, textilní průmysl), Hlinsko (elektrotechnika, textilní průmysl, kožešnictví, potravinářství), Skuteč (kožedělný průmysl, stavební hmoty), Prachovice (stavební hmoty), Třemošnice (strojírenství). V Chrudimi se pro ekonomické aktivity ve větším rozsahu využívá průmyslová zóna v bývalé Transportě i nové zóny v jiných částech Chrudimi.

Chrudimsko se spolu se Svitavskem v posledních letech vyznačuje mezi okresy kraje nejvyšší nezaměstnaností v zimních měsících. Ke konci roku 2022 dosáhl v okrese Chrudim podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let hodnoty 3,06 % a byl po Svitavsku druhý nejvyšší mezi okresy v kraji. Řada obyvatel okresu přitom nachází pracovní uplatnění v nedalekých Pardubicích.

Investiční činnost v okrese byla zaměřena nejen na výstavbu nových objektů, ale probíhala rovněž řada rekonstrukcí a oprav. Mezi lety 2019 a 2020 proběhla výstavba dopravního terminálu před nádražím v Chrudimi, v roce 2023 byla dokončena výstavba dopravního terminálu v Heřmanově Městci. Bytová výstavba byla v posledních letech intenzivní v obcích ležících mezi Chrudimí a Pardubicemi.

V centrech měst (Chrudim, Hlinsko) přispěly ke zlepšení životního prostředí úpravy ploch veřejných prostranství. Největší investiční akcí, která zlepšila dopravní situaci v Chrudimi, byla výstavba severovýchodního obchvatu města. První etapa byla uvedena do provozu v roce 2015, 2. etapa od prosince 2021 odvedla dálkovou dopravu nejen z jihovýchodní části Chrudimi, ale i ze Slatiňan.

Okres Chrudim patří k turisticky atraktivním oblastem s řadou kulturních a historických památek a mnoha přírodními zajímavostmi. Často navštěvované je historické jádro Chrudimi s Muzeem loutkářských kultur v Mydlářově domě, či zříceniny hradů Košumberk, Lichnice, Rabštejn a Oheb. V letech 2017–2020 probíhala rozsáhlá obnova areálu slatiňanského zámku včetně parku. V roce 2020 přestal sloužit klientům sociálních služeb hrad Rychmburk v obci Předhradí a od roku 2021 slouží cestovnímu ruchu. K turistické přitažlivosti regionu značnou měrou přispívá židovský areál v Heřmanově Městci a soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. Na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO byly v roce 2010 zapsány masopustní průvody z Hlinecka.

Chrudimsko i Hlinecko nabízejí svým návštěvníkům řadu možností pro sportovní vyžití, turistiku i pro aktivní odpočinek spojený s rekreačními vycházkami malebnou přírodou chráněných krajinných oblastí Žďárské vrchy a Železné hory. K rozvoji turistiky v oblasti Toulovcových Maštalí na pomezí svitavského a chrudimského okresu přispělo vybudování několika nových rozhleden. Řada nových rozhleden je též v podhůří Železných hor (např. na Zuberském kopci u Trhové Kamenice či Barborka u Heřmanova Městce, popř. Boiika u Českých Lhotic). Obnovena byla rozhledna Bára u Slatiňan. Postupně se rozšiřují možnosti obyvatel Chrudimi a okolních měst pro aktivní pobyt v přírodním prostředí Rekreačních lesů Podhůra (cyklopark, venkovní tělocvična, hipostezky, Kočičí hrádek apod.).