V prvním čtvrtletí 2020 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 62,5 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 49,1 mld. Kč a skončilo v deficitu 75,9 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 11,7 mld. Kč, který byl meziročně o 8,8 mld. nižší. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zhoršilo o 4,5 mld. Kč a dosáhlo schodku 1,2 mld. Kč.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2018 – 1. čtvrtletí 2020

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí klesly meziročně o 1,5 %. Na meziročním poklesu příjmů se podílelo zejména snížení příjmů z objemově významných daní: daně z příjmu (-6,1 % na 103,7 mld. Kč), daní z výroby a dovozu (-4,4 % na 146,5 mld. Kč). Naopak nejvíce vzrostly příjmy z kapitálových transferů (+17,8 % na 9,2 mld. Kč) a běžných transferů (+14,7 % na 13,6 mld. Kč).

Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 9,8 %. Nejvíce vzrostla hrubá tvorba kapitálu (+22,6 % na 66,2 mld. Kč), kapitálové transfery (+17,3 % na 3,4 mld. Kč), mezispotřeba zahrnující i nákupy zdravotnických pomůcek (+10,7 % na 72,7 mld. Kč.), dotace (+10,7 % na 34,8 mld. Kč) a sociální dávky (+9,9 % na 194,2 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán u zaplacených vlastnických důchodů zahrnujících zejména úroky (-3,8 % na 11,0 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 33,44 % na 32,80 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,65 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 58,2 mld. na 1 893,8 mld. a jeho příspěvek činil +1,01 p. b. Mezičtvrtletně došlo k nárůstu míry zadlužení o 2,56 p. b. Nominální dluh vzrostl mezičtvrtletně o  155,1 mld. Kč, přičemž se zároveň zvýšila hodnota aktiv držených vládními institucemi o téměř 90 mld. Kč. Příspěvek nominálního dluhu k nárůstu míry zadlužení činil 2,70 p. b., zatímco rostoucí nominální HDP působil opačným směrem k poklesu o 0,14 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán u všech hlavních složek. Objem přijatých úvěrů vzrostl o 4,2 mld. Kč, vkladů o 6,3 mld. Kč a emitovaných cenných papírů o 47,7 mld. Kč, které s podílem 90,7 % zůstávají hlavní komponentou dluhu. V mezičtvrtletním srovnání vzrostla hodnota přijatých vkladů o 6,7 mld. Kč, úvěrů o 25,8 mld. Kč a emitovaných cenných papírů o 122,6 mld. Kč.

Dluh sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2018 – 1. čtvrtletí 2020

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 27,5 mld. Kč, který odpovídal 1,91 % HDP. Mezičtvrtletně kleslo očištěné saldo hospodaření o 20,0 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 1. čtvrtletí 2018 – 1. čtvrtletí 2020

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (−) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (−).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)

Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.