Deficit a dluh vládních institucí - 1. čtvrtletí 2020

Saldo hospodaření skončilo v deficitu

01.07.2020
Kód: 050061-20
 

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo v prvním čtvrtletí 2020 schodku 65,4 mld. Kč, což představovalo 4,83 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 40,22 % HDP, zatímco výdaje 45,06 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 0,64 p. b. na 32,80 % HDP.


V prvním čtvrtletí 2020 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 62,5 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 49,1 mld. Kč a skončilo v deficitu 75,9 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 11,7 mld. Kč, který byl meziročně o 8,8 mld. nižší. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zhoršilo o 4,5 mld. Kč a dosáhlo schodku 1,2 mld. Kč.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2018 – 1. čtvrtletí 2020

Období

1.Q 2018

2.Q 2018

3.Q 2018

4.Q 2018

1.Q 2019

2.Q 2019

3.Q 2019

4.Q 2019

1.Q 2020

mld. Kč

2,5

41,8

15,7

-10,7

-2,9

25,2

14,3

-21,2

-65,4

% HDP

0,20

3,08

1,15

-0,75

-0,22

1,75

0,97

-1,40

-4,83

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí klesly meziročně o 1,5 %. Na meziročním poklesu příjmů se podílelo zejména snížení příjmů z objemově významných daní: daně z příjmu (-6,1 % na 103,7 mld. Kč), daní z výroby a dovozu (-4,4 % na 146,5 mld. Kč). Naopak nejvíce vzrostly příjmy z kapitálových transferů (+17,8 % na 9,2 mld. Kč) a běžných transferů (+14,7 % na 13,6 mld. Kč).

Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 9,8 %. Nejvíce vzrostla hrubá tvorba kapitálu (+22,6 % na 66,2 mld. Kč), kapitálové transfery (+17,3 % na 3,4 mld. Kč), mezispotřeba zahrnující i nákupy zdravotnických pomůcek (+10,7 % na 72,7 mld. Kč.), dotace (+10,7 % na 34,8 mld. Kč) a sociální dávky (+9,9 % na 194,2 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán u zaplacených vlastnických důchodů zahrnujících zejména úroky (-3,8 % na 11,0 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 33,44 % na 32,80 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,65 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 58,2 mld. na 1 893,8 mld. a jeho příspěvek činil +1,01 p. b. Mezičtvrtletně došlo k nárůstu míry zadlužení o 2,56 p. b. Nominální dluh vzrostl mezičtvrtletně o  155,1 mld. Kč, přičemž se zároveň zvýšila hodnota aktiv držených vládními institucemi o téměř 90 mld. Kč. Příspěvek nominálního dluhu k nárůstu míry zadlužení činil 2,70 p. b., zatímco rostoucí nominální HDP působil opačným směrem k poklesu o 0,14 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán u všech hlavních složek. Objem přijatých úvěrů vzrostl o 4,2 mld. Kč, vkladů o 6,3 mld. Kč a emitovaných cenných papírů o 47,7 mld. Kč, které s podílem 90,7 % zůstávají hlavní komponentou dluhu. V mezičtvrtletním srovnání vzrostla hodnota přijatých vkladů o 6,7 mld. Kč, úvěrů o 25,8 mld. Kč a emitovaných cenných papírů o 122,6 mld. Kč.

Dluh sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2018 – 1. čtvrtletí 2020

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 27,5 mld. Kč, který odpovídal 1,91 % HDP. Mezičtvrtletně kleslo očištěné saldo hospodaření o 20,0 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 1. čtvrtletí 2018 – 1. čtvrtletí 2020

 

Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010).
Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. 

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (−) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (−).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(
http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)

Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.: 734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 1. 10. 2020



 

 

 

 

 

  • cddv070120.docx
  • Tiskové sdělení: Saldo hospodaření skončilo v deficitu
  • Vyjádření Petra Musila, ředitele odboru vládních a finančních účtů ČSÚ
    (soubor mp3)
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 01.07.2020
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí
Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: www.czso.cz
tel: 274 052 304, 274 052 451, e-mail: infoservis@czso.cz

  • Časové řady
  • Metodika