Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 došlo meziročně ke snížení salda hospodaření vládních institucí o 10,8 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 7,7 mld. Kč. Saldo hospodaření místních vládních institucí dosáhlo deficitu 10,4 mld. Kč, který byl meziročně o 0,8 mld. nižší. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zhoršilo o 3,9 mld. Kč a dosáhlo schodku 2,3 mld. Kč.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 4,2 %. Na meziročním růstu příjmů se podílel zejména růst příjmů z přijatých sociálních příspěvků (+6,6 % na 232,5 mld. Kč), daní z výroby a dovozu (+6,5 % na 182,4 mld. Kč). Příjmy z daní z příjmu a vlastnictví vzrostly o 0,8 % na 121,8 mld. Kč, zatímco příjmy z kapitálových transferů klesly o 7,3 % na 17,4 mld. Kč a běžných transferů o 2,9 % na 15,9 mld. Kč.

Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 5,9 %. Nejvíce vzrostly zaplacené daně z příjmu a vlastnictví (+23,7 % na 1,5 mld. Kč), dotace (+12,3 % na 32,0 mld. Kč), náhrady zaměstnancům (+11,1 % na 157,5 mld. Kč) a hrubá tvorba kapitálu (+9,5 % na 76,1 mld. Kč). Naopak došlo k poklesu výdajů na běžné transfery (-25,7 % na 20,5 mld. Kč) a kapitálové transfery (-2,7 % na 10,2 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 32,58 % na 30,79 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,90 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 5,8 mld. na 1 740,5 mld. a jeho příspěvek činil +0,10 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 1,19 p. b. Nominální dluh klesl mezičtvrtletně o  42,5 mld. Kč a přispěl ke snížení míry zadlužení o 0,76 p. b., zatímco vliv rostoucího HDP byl 0,43 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst způsoben emitovanými dluhovými cennými papíry (+2,8 %), jejichž podíl na celkovém dluhu vzrostl na 91,8 %. Hodnota emitovaných dluhových cenných papírů meziročně vzrostla o 43,6 mld. Kč, objem půjček se snížil o 34,2 mld. Kč, z toho krátkodobých o 30,5 mld. Kč. Mezičtvrtletní pokles byl zaznamenán u všech hlavních komponent dluhu, přičemž pokles u emitovaných cenných papírů činil 2,4 % a v případě přijatých půjček 1,5 %.

Dluh sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 4,0 mld. Kč, který odpovídal 0,28 % HDP. Mezičtvrtletně kleslo očištěné saldo hospodaření o 4,0 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (−) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (−).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)

Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.