Hospodaření sektoru vládních institucí v druhém čtvrtletí 2015 skončilo v přebytku 1,39 % HDP. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku došlo ke zlepšení salda hospodaření o 2,01 procentního bodu.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, Česká republika, 2.Q 2014 - 2.Q 2015

Poznámka: údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně

Meziročně došlo ke zlepšení hospodaření jak centrálních a místních vládních institucí, tak zdravotních pojišťoven. Přebytek salda hospodaření je způsoben zejména meziročním růstem příjmů o 8,7 %, naproti tomu růst výdajů dosáhl 3,6 %. Na příjmové straně došlo k meziročnímu růstu příjmů z daní a sociálních příspěvků současně s vyššími investičními dotacemi z evropských fondů. Investiční dotace zároveň podpořily růst investičních výdajů, které se staly vedle mzdových nákladů nejvýrazněji rostoucí položkou výdajové strany.

Dluh sektoru vládních institucí poklesl na konci druhého čtvrtletí meziročně z úrovně 43,69 na 41,69 % HDP. Meziroční pokles úrovně dluhu vládních institucí k HDP je výsledkem jak růstu nominálního HDP, tak stabilizací úrovně státního dluhu, jenž tvoří dominantní část celkového dluhu vládních institucí. Stejné faktory se podepsaly i na mezičtvrtletním poklesu relativní úrovně zadlužení o 0,75 p.b.

Dluh sektoru vládních institucí, Česká republika, 2.Q 2014 - 2.Q 2015

Podíl jednotlivých instrumentů na celkovém dluhu zůstává na stabilní úrovni s dominantním zastoupením dluhových cenných papírů (kolem 90 %).

Fiskální indikátory byly ovlivněny změnou sektorové zatřídění vybraných institucí. Sjednoceno bylo sektorové zařazení příspěvkových organizací, jež jsou nově bez výjimky zatříděny v sektoru vládních institucí, a dále jsou jako vládní instituce nově pojímány veškeré veřejné nemocnice bez ohledu na svoji právní formu. Současně byla implementována od roku 2013 změna v zachycení systému řízení likvidity Státní pokladny, jež vedla ke změnám dlužnických vztahů uvnitř sektoru vládních institucí. Vliv na konsolidovaný dluh vládních institucí byl zanedbatelný vzhledem k omezenému zapojení jednotek zatříděných mimo vládní sektor do systému řízení likvidity.

Indikátory salda hospodaření a dluhu vládních institucí jsou založeny na akruálním principu požadovaném metodikou ESA2010 a Manuálem k deficitu a dluhu. Dle akruálního principu jsou příjmy a výdaje přiřazeny období, se kterým věcně souvisí, bez ohledu na období uskutečnění hotovostního toku. Přebytek/deficit vládních institucí představuje výši čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely EDP a pro hodnocení plnění maastrichtských kritérií.
Saldo hospodaření v daném čtvrtletí je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí definovaného jako součet položek Vklady a oběživo, Dluhové cenné papíry a Půjčky, je porovnána s výší HDP, jež je součtem HDP v běžných cenách za poslední čtyři čtvrtletí. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)