Deficit a dluh vládních institucí - 3. čtvrtletí 2022

Míra zadlužení vládních institucí ve 3. čtvrtletí 2022 nadále rostla

10.01.2023
Kód: 050061-22
 

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve třetím čtvrtletí roku 2022 v deficitu odpovídajícímu úrovni 3,4 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí stoupla meziročně o 4,8 p. b. na 45,2 % HDP.


Schodek hospodaření vládních institucí ve 3. čtvrtletí roku 2022 dosáhl 60,3 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 17,4 mld. Kč. Na tomto výsledku se podílelo především hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 69,5 mld. Kč, což představuje meziroční zhoršení o 24,4 mld. Kč. Místní vládní instituce i nadále hospodařily s přebytkem ve výši 4,6 mld. Kč, který se meziročně snížil o 9,8 mld. Kč a hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v přebytku 4,5 mld. Kč.

„Hospodaření vládních institucí v třetím čtvrtletí roku 2022 skončilo ve schodku ve výši 60,3 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla o 4,8 procentních bodů a dosáhla výše 45,2 % HDP. Na rozdíl od minulosti na straně závazků roste podíl přijatých půjček oproti emitovaným cenným papírům,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a  finančních účtů ČSÚ.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2020 – 3. čtvrtletí 2022

Období

3.Q 2020

4.Q 2020

1.Q 2021

2.Q 2021

3.Q 2021

4.Q 2021

1.Q 2022

2.Q 2022

3.Q 2022

mld. Kč

-43,0

-137,5

-131,3

-40,4

-42,9

-97,0

-76,1

-8,6

-60,3

% HDP

-2,9

-9,0

-9,5

-2,6

-2,7

-6,0

-4,9

-0,5

-3,4

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 10,3 % a dosáhly 39,9 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů z daní z výroby a dovozu, z přijatých sociálních příspěvků, daní z příjmů a přijatých úroků. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 12,2 % a dosáhly 43,4 % HDP. Nejvíce vzrostly ostatní běžné transfery, sociální dávky, výdaje na hrubou tvorbu kapitálu a vydané úroky. Pokles byl zaznamenán u dotací.

Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 548,6 mld. Kč na 2 982,5 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 40,4 % na 45,2 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil +8,3 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o - 3,6 p. b. Mezičtvrtletně dluh stoupl o 187,5 mld. Kč, což představuje zvýšení míry zadlužení o 1,7 p. b. Růst nominálního HDP přispěl k poklesu o -1,2 p. b.

Také v třetím čtvrtletí 2022 byl nárůst dluhu (187,5 mld. Kč) výrazně vyšší než výsledek hospodaření (-60,3 mld. Kč) sektoru vládních institucí. Vládní instituce si vypůjčily o 127,2 mld. Kč více, než byla jejich potřeba financování, což se projevilo na straně aktiv zejména nárůstem hodnoty poskytnutých půjček.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+383,4 mld. Kč) a nově i u přijatých půjček (+163,4 mld. Kč).

Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2020 – 3. čtvrtletí 2022

 

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 77,2 mld. Kč, který odpovídal 4,4 % HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření zhoršilo o 26,8 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 3. čtvrtletí 2020 – 3. čtvrtletí 2022

 

Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010).
Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. 

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (−) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (−).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Podrobné údaje v časových řadách o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.(Sektor vládních institucí). Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy. Časová řada sezónně očištěného salda vládních institucí (položka Čisté půjčky/ výpůjčky) Časová řada sezónně očištěných účtů za S.13 .

 Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů, tel.: 704 688 734, e-mail: helena.houzvickova@czso.cz
Kontaktní osoba:
Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274 054 232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 3. 4. 2023

 

 

  • cddv011023.docx
  • Vyjádření Heleny Houžvičkové, ředitelky odboru vládních a finančních účtů ČSÚ
    (soubor mp3)
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 10.01.2023
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí, tel.: 274 056 789, e-mail: infoservis@czso.cz