Živočišná výroba v Plzeňském kraji patří k významným odvětvím. Plzeňský kraj se v rámci mezikrajského porovnání umístil ve výrobě jatečného skotu a ve snášce konzumních vajec na třetím nejvyšším místě. V průměrné snášce konzumních vajec na 1 nosnici obsadil druhé nejvyšší místo. Meziročně se snížila produkce jatečné drůbeže o 20,3 % a produkce jatečných prasat o 10,5 %.

Živočišná produkce v Plzeňském kraji tvořila v roce 2018 (údaje za rok 2019 nebyly k dispozici) 48,1 % z celkové zemědělské produkce. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl třetí nejvyšší. Nejvyšší podíly živočišné produkce byly zaznamenány v krajích Pardubickém (53,3 %) a Vysočina (48,4 %), naopak nejnižší podíly v krajích Ústeckém (19,9 %) a Jihomoravském (26,2 %). Podíl živočišné produkce byl v porovnání s ČR vyšší o 10 procentních bodů. Z hlediska časové řady 2010 až 2018 byl podíl živočišné výroby nejvyšší v roce 2017, kdy činil 48,9 %. Nejnižší podíl (44,9 %) byl zaznamenán v roce 2012.

Výroba jatečného skotu dosáhla v roce 2019 v Plzeňském kraji 19 187 tun živé hmotnosti, na výrobě v ČR se podílela 11,4 %. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl třetí nejvyšší. Nejvyšší podíl výroby jatečného skotu byl zaznamenán v krajích Vysočina (16,0 %) a Jihočeském (14,8 %), naopak nejnižší v krajích Karlovarském (2,4 %) a Ústeckém (3,1 %). V časové řadě 2007 až 2019 byla v Plzeňském kraji nejvyšší výroba jatečného skotu (21 522 tun živé hmotnosti) v roce 2015 a nejnižší (18 588 tun živé hmotnosti) v roce 2017. Dosažená výroba jatečného skotu představovala v roce 2019 druhou nejnižší hodnotu v celé časové řadě a v porovnání s nejvyšší výrobou v roce 2015 byla nižší o 10,8 %.

Výroba mléka činila v roce 2019 v Plzeňském kraji 339 090 tis. litrů. V objemu výroby mléka se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání umístil na čtvrtém nejvyšším místě. Na prvním místě v množství vyrobeného mléka se umístil Kraj Vysočina s produkcí 570 776 tis. litrů, následoval kraj Hl. město Praha + Středočeský s objemem 387 315 tis. litrů. Nejnižší výrobu mléka měly kraje Karlovarský 46 254 tis. litrů a Ústecký 54 929 tis. litrů. V časové řadě 2007 až 2019 se objem produkce mléka v regionu od roku 2010 postupně zvyšoval a hodnota objemu výroby byla v roce 2019 nejvyšší. Na celkové produkci mléka v ČR se Plzeňský kraj podílel 11,0 %.

Průměrná roční dojivost na 1 dojnici byla nejvyšší v Moravskoslezském kraji (8 996 tis. litrů na 1 dojnici), nejnižší dojivost byla zaznamenána v Karlovarském kraji (6 769 tis. litrů na 1 dojnici). Plzeňský kraj se v průměrné dojivosti (8 460 litrů na 1 dojnici) umístil na šestém nejnižším místě.

V počtu odchovaných telat na 100 kusů krav měly v roce 2019 nejlepší výsledky kraje Pardubický (96,6 telat na 100 kusů krav) a Jihomoravský (96,5 telat na 100 kusů krav). Nejhorší situace byla v Karlovarském (87,1 telat na 100 kusů krav) a v Ústeckém kraji (87,4 telat na 100 kusů krav). Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším krajem dosahoval 9,6 telat na 100 kusů krav. Plzeňský kraj odchoval na 100 kusů krav 93,6 telat a umístil se na šestém nejvyšším místě.

Výroba jatečných prasat dosáhla v roce 2019 v Plzeňském kraji 19 905 tun živé hmotnosti, na výrobě ČR se podílela 6,9 %. V porovnání s ostatními kraji obsadil Plzeňský kraj páté nejvyšší místo. Nejvyšší produkci jatečných prasat měly kraje Hl. město Praha + Středočeský (62 294 tun živé hmotnosti) a Kraj Vysočina (57 783 tun živé hmotnosti), nejnižší produkci kraje Liberecký (3 099 tun živé hmotnosti) a Karlovarský (5 515 tun živé hmotnosti). V časové řadě 2010 až 2019 byla nejvyšší výroba jatečných prasat v roce 2011 a nejnižší v roce 2017. Pokles mezi produkcí jatečných prasat v roce 2011 a 2017 představoval více než jednu třetinu. Dosažená produkce jatečných prasat v roce 2019 byla druhou nejnižší v celé časové řadě. Meziročně klesla produkce jatečných prasat o 10,5 %.

V počtu odchovaných selat na 1 prasnici byly v roce 2019 zaznamenány nejvyšší počty v krajích Ústeckém (32,7 selat na 1 prasnici) a Hl. město Praha + Středočeský (31,6 selat na 1 prasnici). V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj umístil na čtvrtém nejvyšším místě s počtem 29,8 selat na 1 prasnici. Nejnižší počet odchovaných selat byl v krajích Karlovarském (13,9 selat na 1 prasnici) a Libereckém (22,6 selat na 1 prasnici).

Výroba jatečné drůbeže představovala v roce 2019 v Plzeňském kraji 22 049 tun živé hmotnosti a tvořila 8,4 % objemu výroby v ČR. V produkci jatečné drůbeže se Plzeňský kraj umístil na pátém nejvyšším místě. Nejvyšší objem produkce jatečné drůbeže byl dosažen v krajích Jihomoravském (59 333 tun živé hmotnosti) a Pardubickém (51 934 tun živé hmotnosti), nejnižší objem této produkce byl v krajích Karlovarském (587 tun živé hmotnosti) a Libereckém (2 982 tun živé hmotnosti). V časové řadě 2010 až 2019 dosáhl Plzeňský kraj nejvyšší produkce v roce 2015 (30 161 tun živé hmotnosti) a nejnižší produkce v roce 2012 (19 363 tun živé hmotnosti). Pokles mezi nejnižší a nejvyšší produkcí činil 35,8 %. Výroba jatečné drůbeže se významně meziročně snížila, a to o 20,3 %.

Snáška konzumních vajec v roce 2019 činila v Plzeňském kraji 217 742 tis. kusů, na celkové snášce v ČR se podílela 13,5 %. V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj umístil na třetím nejvyšším místě. Nejvyšší snáška konzumních vajec byla zaznamenána v krajích Hl. město Praha + Středočeském (406 732 tis. kusů) a Pardubickém (394 775 tis. kusů), naopak nejnižší v krajích Libereckém (1 458 tis. kusů) a Vysočina (3 482 tis. kusů). V časové řadě 2010 až 2019 byla snáška konzumních vajec nejnižší v roce 2018 a nejvyšší v roce 2019. Snáška konzumních vajec v Plzeňském kraji se meziročně významně zvýšila, a to o 93,6 %.

Průměrná roční snáška konzumních vajec na 1 nosnici dosáhla v roce 2019 v Plzeňském kraji 319 konzumních vajec a byla v mezikrajském porovnání druhá nejvyšší. Průměrnou nejvyšší snášku konzumních vajec na 1 nosnici měl Karlovarský kraj (327 konzumních vajec). Nejnižší průměrná snáška na 1 nosnici byla v krajích Vysočina (181 konzumních vajec) a Libereckém (182 konzumních vajec).

Růst nebo pokles zemědělské produkce ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z těchto faktorů je cenový vývoj na světových trzích, který se řídí poptávkou a nabídkou. Ceny placené producentům často nestačí pokrýt náklady vynaložené do zemědělské produkce, změny klimatu zvyšují cenu krmiva, a proto zaleží i na výši dotací, které stát poskytuje zemědělcům k udržení zemědělské produkce.

Kontakt:

Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz