V souvislosti se současnými trendy v transformaci zemědělské půdy na stavební pozemky, zvyšujícími se hektarovými výnosy plodin a dotační politikou státu dochází i v Plzeňském kraji ke snižování výměry půdy využívané k zemědělství. V roce 2016 oseli zemědělci v Plzeňském kraji přes 192 tis. ha, což je o více než 21 tis. ha méně než tomu bylo před deseti lety. Rok 2016 byl pro pěstování plodin příznivější než předchozí rok, který byl z hlediska počasí velmi suchý a teplý. Podle množství sklizně v Plzeňském kraji v roce 2016 dominovala s hodnotou téměř 1 050 tis. tun kukuřice na siláž.

Z hlediska využití půdy je zřejmé, že téměř polovinu výměry Plzeňského kraje v roce 2016 tvořila zemědělská půda (377 tis. ha), přičemž v průběhu vývoje dochází k postupnému mírnému snižování její plochy. Stejný průběh vývoje byl patrný zejména u orné půdy, která tvoří největší část zemědělské půdy kraje (67,2 %). Spolu s klesající půdou využívanou k zemědělství docházelo také k poklesu osevních ploch. V roce 2016 oseli zemědělci v Plzeňském kraji přes 192 tis. ha, což je o více než 21 tis. ha méně, než tomu bylo před deseti lety. Celkově tak osevní plochy zaujímaly 50,9 % zemědělské půdy a zároveň čtvrtinu celkové výměry kraje.

Důvody poklesu osevních ploch lze spatřovat ve zvyšujících se hektarových výnosech plodin, transformaci zemědělské půdy ve stavební pozemky, ale také např. v dotační politice státu (AEKO = agroenvironmentálně-klimatická opatření). Právě tato opatření, která byla v ČR zavedena už od roku 2004 a jsou podporována Evropskou unii, vybízí české zemědělce k zatravňování orné půdy. Cílem tohoto záměru je nejen ochrana půdy před erozí a vody před znečištěním, ale také zvýšení druhové pestrosti a atraktivity krajiny. Určitý vliv tohoto opatření lze spatřovat i v Plzeňském kraji, kde se plocha trvalých travních porostů od roku 2004 zvýšila o 4,3 % na současnou výměru 110 572 ha a utváří téměř 30 % celkové plochy zemědělské půdy.

Spolu se snižováním ploch využívaných k zemědělství dochází také k poklesu druhové rozmanitosti pěstovaných plodin. Na základě definitivních údajů sklizně v roce 2016 dominovala v Plzeňském kraji kukuřice na siláž. Celkem jí bylo na ploše 26 548 ha sklizeno téměř 1 050 tis. tun. Přestože meziročně došlo k poklesu plochy této plodiny, úroda bylo vyšší o 42,2 %. Tuto skutečnost zapříčinil vyšší hektarový výnos, který meziročně vzrostl o 12,1 t/ha.

Přestože sklizeň kukuřice na zrno představuje pouze 2,4 % celkové sklizně obilovin v kraji, došlo u této plodiny k nejvýraznějšímu meziročnímu růstu. V Plzeňském kraji představoval nárůst sklizně kukuřice na zrno dokonce 371,7 % a to zejména z důvodu rozšíření ploch o více než 172 %. Rekordní bylo v případě této plodiny také navýšení hektarového výnosu, který z hodnoty 5,02 t/ha v roce 2015 vzrostl v roce 2016 až na 8,69 t/ha.

Abnormální meziroční nárůst sklizně kukuřice vychází ze zásadního propadu v roce 2015 z důvodu velmi suchého a teplého počasí v průběhu vegetačního období, kdy dokonce na některých místech kukuřice zcela uschla. Na vývoji a růstu popularity kukuřice, zejména té na zeleno, se podílí mimo jiné i její potenciál pro výrobu bioplynu.

V případě kukuřice na zrno se jedná o plodinu, která se seje na jaře, proto nárůst ploch pro její pěstování koresponduje s poklesem ploch pro jarní odrůdy ostatních plodin. Příkladem je pšenice a ječmen jarní. V případě pšenice jarní klesla plocha sklizně o 49,7 % a sklizeň o 45,8 %. Obdobně tomu bylo v případě ječmene jarního, jehož sklizňové plochy klesly o 16,4 %.

Celkově se v kraji vypěstovalo 592 460 tun obilovin. Kromě tří druhů zaznamenaly ostatní typy obilovin meziroční pokles. Nárůst se týkal již zmiňované kukuřice na zrno, dále také ječmene ozimého (o 13,1 %) a pšenice ozimé (o 7,8 %), jejíž sklizeň tvořila 60,9 % všech obilovin. Plzeňský kraj se na celkové sklizni obilovin v České republice podílel pouze 6,9 % a bylo zde lokalizováno jen 7,5 % sklizňových ploch obilovin. Z mezikrajského srovnání je zřejmé, že k oblastem s největšími zdroji obilovin patřily Středočeský a Jihomoravský kraj. Právě ve Středočeském kraji bylo v roce 2016 sklizeno zemědělci 20,3 % veškerých obilovin v republice.  

Výraznější nárůst sklizně zaznamenaly také brambory (konzumní a průmyslové), kterých bylo v roce 2016 v Plzeňském kraji vypěstováno téměř 30 tis. tun, což je o 58,7 % více než v roce 2015, kdy byla rekordně nízká úroda vlivem suchého počasí. Sklizňová plocha brambor se meziročně zvýšila jen mírně, důsledek nárůstu sklizně je proto spatřován spíše v růstu hektarového výnosu.

Na 12,3 % orné půdy se v Plzeňském kraji v roce 2016 pěstovala řepka, jejíž sklizňová plocha zaznamenala meziroční pokles. Na 31 281 hektarech bylo vypěstováno přes 105 tis. tun řepky, což představovalo stejný hektarový výnos jako v předchozím roce (3,36 t/ha).

Z údajů o spotřebě hnojiv v hospodářském roce 2015/2016 je zřejmé, že v Plzeňském kraji došlo k výraznému zvýšení používání organominerálních a také organických hnojiv. Spotřeba organominerálních hnojiv vzrostla od hospodářského roku 2014/2015 z hodnoty 67 tun na aktuálních 1 935 tun. Naopak v rámci průměru ČR používání tohoto druhu hnojiva kleslo o 12,6 %.

U všech krajů ČR došlo k navýšení spotřeby minerálních hnojiv v čistých živinách. Konkrétně v Plzeňském kraji se spotřeba navýšila o 9,4 %. Spotřeba dusíkatých hnojiv, která jsou nejpoužívanějším minerálním hnojivem, vzrostla ve všech regionech. Tento typ hnojiva představoval v Plzeňském kraji 84,4 % používaných minerálních hnojiv. V rámci kraje došlo také k výraznému růstu fosforečných hnojiv (P₂O₅), a to o 20,2 %, což byl největší mapovaný meziroční nárůst mezi kraji ČR. Plzeňský kraj zaznamenal také druhý nejvyšší meziroční nárůst spotřeby draselných hnojiv (K₂O) v rámci republiky, a to o 28,4 %.

Za hospodářský rok 2015/2016 spotřebovali zemědělci v kraji téměř 1 293 tis. tun statkových hnojiv, což přestavovalo meziroční pokles o 2,5 %. Nejčastěji používaným typem statkových hnojiv byl hnůj, jehož podíl na celkové spotřebě statkových hnojiv činil přes 60 %. Jeho současná spotřeba, na rozdíl od ostatních typů statkových hnojiv, dosáhla vyšších hodnot než v předchozím hospodářském roce.