Míra zaměstnanosti se meziročně mírně snížila v důsledku zhoršené epidemiologické situace. I když se zaměstnanost v Plzeňském kraji mírně snížila, v porovnání s ostatními kraji si Plzeňský kraj dokázal udržet významné postavení (třetí nejvyšší míra zaměstnanosti). Nejvyšší podíl osob byl zaměstnán v odvětví Zpracovatelského průmyslu. Obecná míra nezaměstnanosti meziročně mírně vzrostla a Plzeňský kraj se v porovnání s ostatními kraji umístil na čtvrtém nejnižším místě.

Podle Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) bylo v Plzeňském kraji ve 2. čtvrtletí 2020 zaměstnáno 293,6 tis. osob. V porovnání se stejným obdobím loňského roku se počet zaměstnaných osob snížil o 1,4 tis. osob. Míra zaměstnanosti klesla z 59,7 % ve 2. čtvrtletí 2019 na 58,9 % ve 2. čtvrtletí 2020. V rámci mezikrajského porovnání byla míra zaměstnanosti dosažená v Plzeňském kraji třetí nejvyšší po Hl. městě Praze (62,9 %) a Středočeském kraji (61,0 %). V porovnání s celou Českou republikou byla hodnota tohoto ukazatele vyšší o 0,9 procentního bodu. Nejnižší míra zaměstnanosti 54,4 % byla zaznamenána v Olomouckém kraji.

Ve 2. čtvrtletí 2020 dosáhl počet nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji 5,3 tis. osob. Oproti stejnému období loňského roku se zvýšil o 2,1 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných na pracovní síle) dosáhla 1,8 % a v porovnání s ostatními kraji byla čtvrtá nejnižší. Oproti stejnému období v loňském roce vzrostla o 0,7 procentního bodu. Na mírném meziročním růstu nezaměstnaných se podílela nepříznivá epidemiologická situace.

Nejnižší obecná míra nezaměstnanosti (1,4 %) byla dosažena ve Středočeském kraji. Nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti (4,5 %) měl Karlovarský kraj. Obecná míra nezaměstnanosti byla v Plzeňském kraji oproti ČR nižší o 0,6 procentního bodu.

Míra ekonomické aktivity činila v Plzeňském kraji 60,0 % a v porovnání s ostatními kraji byla čtvrtá nejvyšší. Meziročně se hodnota míry ekonomické aktivity snížila o 0,3 procentního bodu. Oproti ČR byla míra ekonomické aktivity v Plzeňském kraji vyšší o 0,5 procentního bodu. Nejvyšší dosažená míra ekonomické aktivity (64,3 %) byla v Hl. městě Praze a nejnižší (55,8 %) v Olomouckém kraji.

Struktura zaměstnaných podle vzdělání byla v Plzeňském kraji v porovnání s ČR vyšší v nejnižším základním vzdělání o 0,4 procentního bodu, ve středním vzdělání bez maturity o 3,3 procentního bodu a ve středním vzdělání s maturitou o 1,3 procentního bodu. Podíl zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním byl v Plzeňském kraji oproti ČR nižší o 5,0 procentních bodů.

Nejvyšší podíly zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním byly zaznamenány v Hl. městě Praze (46,0 %) a v Jihomoravském kraji (31,3 %), naopak nejnižší podíly byly v krajích Ústeckém (13,2 %) a Karlovarském (14,0 %).

Nejnižší podíly zaměstnaných se základním vzděláním byly evidovány v Hl. městě Praze (2,4 %) a ve Zlínském kraji (3,3 %), naopak nejvyšší v krajích Ústeckém (10,3 %) a Karlovarském (9,4 %).

Nejvyšší podíl zaměstnaných v Plzeňském kraji (38,6 %) byl ve věku 30–44 let. Druhou nejčetněji zastoupenou skupinu (38,4 %) tvořili zaměstnaní ve věku 45–59 let. Ve věku nad 65 let bylo zaměstnáno 3,1 % osob.

Nejvyšší podíl zaměstnaných (15,8 %) ve věku 15–29 let byl v Ústeckém kraji, nejnižší podíl v této věkové skupině (12,5 %) v Hl. městě Praze. V nejstarší věkové skupině 65 let a více byl zaměstnán nejvyšší podíl osob v Hl. městě Praze (4,3 %) a nejnižší podíl (1,9 %) v Ústeckém kraji.

V Plzeňském kraji bylo podle odvětví CZ–NACE nejvíce zaměstnaných osob ve Zpracovatelském průmyslu (35,1 %) a ve Velkoobchodu a maloobchodu a opravě motorových vozidel (11,0 %). Nejvyšší meziroční nárůst zaměstnaných byl zaznamenán v odvětví Zpracovatelského průmyslu o 5,6 tis., naopak nejvyšší pokles o 4,2 tis. osob v odvětví Veřejné správy a obrany, povinném sociálním zabezpečení.

Podíl zaměstnaných osob podle jednotlivých sektorů dosáhl: v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybolov) 3,7 %, v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) 43,6 % a v terciárním sektoru (služby) 52,8 %.

Podíl osob zaměstnaných v jednotlivých sektorech byl v Plzeňském kraji oproti ČR vyšší v primárním sektoru o 1,0 procentní bod a v sekundárním sektoru o 6,0 procentních bodů, zatímco v terciárním sektoru byl nižší o 7,0 procentních bodů.

Meziročně se růst nezaměstnanosti projevil v poklesu zaměstnanců v terciárním sektoru, ve kterém se počet zaměstnaných snížil o 12 tisíc osob. Naopak v sektorech primárním a sekundárním se počet zaměstnaných zvýšil. V primárním sektoru vzrostl počet zaměstnaných o 2,5 tis. osob a v sekundárním o 8,1 tis. osob.

Nejvyšší podíly zaměstnaných osob podle sektorů byly zaznamenány v primárním sektoru v Kraji Vysočina (6,4 %), v sekundárním sektoru v Libereckém kraji (49,4 %) a v terciárním sektoru v Hl. městě Praze (83,3 %).

Časová řada 2. čtvrtletí 2016–2. čtvrtletí 2020

Obyvatelstvo ve věku 15 let a více se v porovnání s 2. čtvrtletím roku 2016 zvýšilo o 8,2 tis. osob. Počet obyvatel v Plzeňském kraji rostl hlavně díky přistěhovalým cizincům. V rámci mezikrajského porovnání byl podíl cizinců na přistěhovalém obyvatelstvu v Plzeňském kraji třetí nejvyšší. Ekonomická aktivita byla v porovnání s 2. čtvrtletím roku 2016 vyšší o 2,6 tis. osob. K růstu ekonomické aktivity přispěli zaměstnaní, jejichž počet se zvýšil o 7,8 tis. osob. Příznivý stav se projevil v počtu nezaměstnaných, který se snížil o 5,2 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti klesla o 1,8 procentního bodu. Situace se nevyvíjela příznivě v rostoucím počtu ekonomicky neaktivních obyvatel. Oproti 2. čtvrtletí roku 2016 vzrostl počet ekonomicky neaktivních o 5,6 tis. osob. Na růstu ekonomicky neaktivních obyvatel se podílel zejména růst obyvatel ve věku 65 let a více, jen v rozmezí let 2016–2019 se zvýšil jejich počet o 7,8 %. Míra zaměstnanosti se zvýšila o 0,6 procentního bodu. K růstu zaměstnanosti přispěl rostoucí počet osob v sekundárním sektoru, který se zvýšil o 5,2. tis. osob. Počet zaměstnaných v sekundárním sektoru rostl hlavně z důvodu zvyšujícího se počtu zaměstnaných v odvětví Zpracovatelského průmyslu. Počet pracujících osob se v tomto odvětví zvýšil o 6,0 tis. osob. Druhým sektorem, kde se počet zaměstnaných zvyšoval, byl sektor služeb. Oproti 2. čtvrtletí roku 2016 se zvýšil o 4,4 tis. osob. K růstu počtu zaměstnaných v tomto sektoru přispěli především zaměstnaní v odvětvích Zdravotní a sociální péče a Vzdělávání. Počet zaměstnaných pracujících v odvětví Zdravotní a sociální péče vzrostl o 6,0 tis. osob a ve Vzdělávání o 2,9. tis. osob.

Kontakt:

Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz