V 1. čtvrtletí roku 2019 mzdy v kraji nominálně i reálně vzrostly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 31 404 Kč, což představuje meziroční zvýšení o 2 065 Kč, tj. o 7,0 %. Pokud zohledníme inflaci, průměrné mzdy reálně vzrostly o 4,2 %. 

Plzeňský kraj se v 1. čtvrtletí 2019 může pochlubit třetí nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom pouze kraje Hlavní město Praha (41 450 Kč) a Středočeský (32 464 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 28 385 Kč, což je o 4 081 Kč méně, než je celorepublikový průměr (32 466 Kč). Je třeba ale zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v Hlavním městě Praha, a proto výše průměrné mzdy v ČR nedosahuje žádný jiný kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Středočeském a Olomouckém (shodně o 7,9 %), nejméně pak na Vysočině (o 6,5 %). Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 2,7 % a k reálnému růstu mezd tak došlo ve všech krajích. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 7,4 % a reálně se zvýšila o 4,6 %. Medián mezd činil 27 582 Kč.

Počet zaměstnanců² se v kraji snížil o 0,4 % na 213,8 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo v devíti krajích ČR, nejvíce v Hlavním městě Praze (o 2,8 %), Královéhradeckém a Jihomoravském kraji (shodně o 1,1 %). V pěti krajích pak došlo k poklesu tohoto počtu, nejvíce v Karlovarském kraji (o 1,2 tisíc). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 32,9 tisíc zaměstnanců, tj. o 0,8 %.

Více o průměrné hrubé měsíční mzdě v ČR v 1. čtvrtletí 2019 naleznete na internetových stránkách: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-1-ctvrtleti-2019.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 108
E-mail: tereza.mildorfova@czso.cz