Krajské město Plzeň je čtvrtým největším městem podle počtu obyvatel v ČR, v porovnání s ostatními krajskými městy je pátým nejstarším městem. Podíl nejmladší populace (0–14 let) byl v porovnání s ostatními krajskými městy až dvanáctý. Na celkovém přírůstku obyvatel Plzně se podílí kladné migrační saldo. V roce 2020 dosáhla Plzeň druhé nejnižší úmrtnosti a třetí nejnižší porodnosti v rámci krajských měst.

Krajské město Plzeň je podle počtu obyvatel čtvrtým největším městem ČR, k 31. 12. 2020 zde žilo 175 219 obyvatel. Plzeň patří k městům s mírně rostoucím počtem obyvatel, což je mimo jiné ovlivněno větší nabídkou pracovních míst zejména ve zpracovatelském průmyslu. V ČR patří Plzeň mezi čtyři krajská města, která dosáhla v roce 2020 kladného celkového přírůstku obyvatel. Na 1 000 obyvatel středního stavu připadl v Plzni celkový přírůstek 2,2 obyvatel a byl po hlavním městě Praze a Brně třetí nejvyšší. Na celkovém přírůstku obyvatel se podílelo kladné migrační saldo.

Nejvíce obyvatel žije v hlavním městě Praze. K 31. 12. 2020 bydlelo na území hlavního města 1 335 084 obyvatel. V porovnání s rokem 2016 vzrostl počet obyvatel o 4,3 %. Hlavní město Praha mělo k 31. 12. 2020 v porovnání s ostatními krajskými městy nejvyšší celkový přírůstek obyvatel. Na 1 000 obyvatel středního stavu zde připadlo 8,1 obyvatel. Třetí největší krajské město v ČR Ostrava s 284 982 obyvateli (k 31. 12. 2020) se stala krajským městem s největším celkovým úbytkem obyvatel, který činil 10,4 obyvatel na 1 000 obyvatel středního stavu.

Z hlediska genderové politiky je nejvíce vyrovnaným městem krajské město Pardubice, na jehož území žije jen o 2,5 % více žen než mužů. Nevyšší rozdíly mezi pohlavími jsou v Olomouci, ve které žije o 10,8 % více žen než mužů.

Mezi krajská města s nejvyšším průměrným věkem obyvatel patřily Karlovy Vary (45,5 let) a Hradec  Králové (44,4 let). V porovnání s průměrným věkem obyvatel v ČR (42,6 let) žili v Karlových Varech obyvatelé starší v průměru téměř o tři roky a v Hradci Králové o dva roky. Naopak nejnižší průměrný věk obyvatel měla Praha (42,0 let) a Liberec (42,2 let). Město Plzeň se řadí ke krajským městům se starší populací. Průměrný věk obyvatel Plzně činil 43,2 let a oproti průměru ČR byl vyšší o 0,6 roku. Plzeň se stala pátým nejstarším krajským městem v ČR.

Nejvyšší podíl osob ve věku 0–14 let žije v Liberci (16,8 %) a Olomouci (16,6 %). Nejméně je tato věková skupina zastoupena v Karlových Varech (13,6 %) a Ostravě (15,1 %). Nejvyšší podíl obyvatel v produktivním věku (15–64 let) můžeme naopak zaznamenat v hlavním městě Praze (65,1 %) a Ostravě (64,3 %). Nejnižší podíl této věkové skupiny žije v Hradci Králové (60,4 %) a Zlíně (61,5 %).

Věková skupina 65 let a více je nejvíce zastoupena v krajských městech Karlovy Vary a Hradec Králové. V obou těchto městech, která zároveň patří ke krajským městům s nejstarší populací, tvoří senioři 24,3 % z celkové populace. Nejnižší podíl této věkové skupiny má hlavní město Praha a činí 19,0 % z celkové populace, druhý nejnižší podíl (20,5 %) má Liberec. Obě města Praha a Liberec zároveň patří k městům s nejmladší populací.

Nevýhodou Plzně bylo relativně nízké zastoupení nejmladší věkové skupiny (0–14 let), podíl této věkové skupiny (15,3 %) zaujímá v porovnání s ostatními krajskými městy až dvanácté místo. V současné době vyrovnává částečně nepříznivou situaci relativně vyšší podíl populace v produktivním věku (63,5 %), který je po Praze a Liberci třetí nejvyšší, ale postupným stárnutím populace dojde k posunu této produktivní skupiny do postproduktivní skupiny a zvýší se tím index ekonomického zatížení. Index ekonomického zatížení (počet osob ve věku 0–14 let a 65 let a více na 100 osob ve věku 15–64 let) k 31. 12. 2020 činil 57,4 % a od roku 2016 se zvýšil o 3,8 procentního bodu. Nejstarší věková skupina (65 let a více) dosáhla v Plzni 21,2 % a v rámci ostatních krajských měst byla šestá nejvyšší.

V roce 2020 byl nejvyšší počet živě narozených v krajském městě Brno, kde na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 11,8 živě narozených dětí. Prvenství mezi krajskými městy mělo Brno i v roce 2019. Druhé v pořadí byly v tomto ukazateli České Budějovice (11,2) a na třetím místě se umístilo hlavní město Praha (11,1). Nejnižší počet živě narozených na 1 000 obyvatel středního stavu byl zaznamenán v Karlových Varech (8,3) a Zlíně (9,4), což souvisí se starší populací, která v těchto městech žije.

Nejvyšší počet zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu v roce 2020 byl zaznamenán v krajských městech Karlovy Vary (14,4), Ostrava (13,9) a Ústí nad Labem (13,4). V Karlových Varech je vyšší počet zemřelých ovlivněn starší věkovou strukturou (nejstarší krajské město). V Ostravě a Ústí nad Labem hraje hlavní roli kvalita životního prostředí. Dalším faktorem, který se nepříznivě podílel na zvýšené úmrtnosti, byla pandemie covid-19.

Nejnižší počet zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu byl zaznamenán v hlavním městě Praze (10,3), Plzni (11,6) a Českých Budějovicích (11,7). V Praze bydlí v porovnání s ostatními krajskými městy relativně mladší populace, proto je zde i nižší úmrtnost, dalším významným faktorem je i širší spektrum zdravotní péče. Plzeň patří v hodnocení krajských měst v rámci ČR prostřednictvím Evropské agentury ke krajským městům s nižší koncentrací jemných částic v ovzduší.

Přirozený přírůstek obyvatel na 1 000 obyvatel středního stavu v roce 2020 byl dosažen v jediném městě, a to v hlavním městě Praze (0,8). V ostatních krajských městech byl naopak zaznamenán přirozený úbytek obyvatel. Nejvyšší přirozené úbytky obyvatel na 1 000 obyvatel středního stavu měla města Karlovy Vary (-6,1), Ostrava (-3,6) a Zlín (-3,2). Ještě v letech 2016 i 2019 se přirozený přírůstek obyvatel vyskytoval i v Brně, Liberci a Olomouci. V roce 2020 zaznamenala tato města přirozené úbytky obyvatel, které souvisely s nižší porodností a vyšší úmrtností. Nižší porodnost a vyšší úmrtnost postihla i ostatní krajská města v důsledku pandemie covid-19.

Na přirozeném úbytku obyvatel krajského města Plzně se podílela nízká porodnost (třetí nejnižší počet živě narozených na 1 000 obyvatel středního stavu). Výhodou Plzně byla relativně nízká úmrtnost v porovnání s ostatními krajskými městy (druhá nejnižší po hlavním městě). Na 1 000 obyvatel středního stavu připadl úbytek -1,5 obyvatele (páté místo v porovnání s ostatními krajskými městy).

V roce 2020 se nejvíce obyvatel v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu přistěhovalo do Prahy (30,6) a Karlových Varů (28,6). Nejméně přistěhovalých měla krajská města Ostrava (14,2) a Zlín (16,3). Nejvíce vystěhovalých v roce 2020 připadlo na 1 000 obyvatel středního stavu na krajská města České Budějovice (29,2) a Liberec (28,0). Nejméně vystěhovalých bylo zaznamenáno ve Zlíně (19,2) a Ostravě (21,0).

Nejvyšší přírůstky stěhováním na 1 000 obyvatel středního stavu byly zaznamenány v Praze (7,3) a Plzni (3,6). Další v pořadí byla města Brno (3,2), Karlovy Vary (2,8), Pardubice (2,3) a Jihlava (0,5). Ve zbývajících krajských městech byly zaznamenány úbytky stěhováním. Nejvyšší úbytky stěhováním na 1 000 obyvatel středního stavu byly registrovány v krajských městech Ostrava (-6,8) a Ústí nad Labem (-5,2). Obě města patří k městům s nedostatkem pracovních příležitostí a vysokou nezaměstnaností.

V roce 2020 byla nejvyšší sňatečnost v Českých Budějovicích (4,7). Další v pořadí se umístila krajská města Zlín, Brno a Ostrava, v těchto městech dosáhla sňatečnost hodnoty 4,5. Naopak nižší sňatečnost byla zaznamenána ve městech Karlovy Vary (3,5), Hradec Králové (3,9) a Plzeň (4,0). V porovnání s rokem 2019 se sňatečnost snížila ve všech krajských městech. Hlavním důvodem snížené sňatečnosti byla pandemie covid-19 a s tím související přijatá vládní opatření.

Rozvodovost byla nejvyšší ve městech Karlovy Vary a Jihlava, kde na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 2,4 rozvodů, dalším krajským městem v pořadí byl Liberec (2,3), naopak nejnižší rozvodovost byla zaznamenána v moravských krajských městech Brno a Zlín (shodně 1,8).

Vyšší sňatečnost a nižší rozvodovost se vyskytuje více na Moravě, kde obyvatelé vyznávají více tradiční hodnoty života a v porovnání se severní částí republiky zde žije více věřících. V roce 2020 byly v krajském městě Plzni uzavřeny v průměru 4 sňatky na 1 000 obyvatel středního stavu (až dvanácté místo mezi ostatními krajskými městy). Rozvodovost patřila k nižším. V roce 2020 byla v průměru v Plzni rozvedena téměř 2 manželství na 1 000 obyvatel středního stavu.

Počet potratů na 1 000 obyvatel středního stavu byl v roce 2020 nejnižší v krajském městě Hradec Králové (2,0), další v pořadí se umístila města Pardubice, Plzeň a Zlín, kde dosáhl tento ukazatel hodnoty 2,6. Nejvyšší počet potratů na 1 000 obyvatel středního stavu mělo v roce 2020 krajské město Ústí nad Labem (4,0), následovala města Liberec a České Budějovice (shodně 3,4).

Kontakt:

Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz