Počet příjemců starobního důchodu v Plzeňském kraji se vlivem demografických, sociálních, ale i ekonomických změn od roku 2013 zvýšil o více než 4 tisíce osob. Starobní důchodci pobírali v kraji měsíčně v průměru 20 tisíc korun a za poslední rok jim důchod vzrostl o 12,2 %. Přes dlouhodobější pokles počtu příjemkyň vdovských důchodů stále mnohonásobně převažují příjemkyně tohoto typu důchodů nad příjemci důchodů vdoveckých, což souvisí s vyšší nadějí na dožití u žen.

Údaje o důchodech jsou přebírány z výstupů informačních systémů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Řada indikátorů v této oblasti je ovlivněna počtem obyvatel nebo jejich věkovou strukturou v jednotlivých krajích a okresech. V prosinci 2023 pobíralo jakýkoliv důchod 161 313 obyvatel Plzeňského kraje, přičemž počet příjemců důchodů meziročně mírně vzrostl o 0,2 %. S výší důchodu (bez ohledu na jeho typ) 19 287 Kč se Plzeňský kraj v mezikrajském porovnání zařadil až na osmé místo.

Největší procento z příjemců důchodů v Plzeňském kraji tvořili starobní důchodci (61,6 %), jejichž počet se od roku 2013 navýšil o 4 173 osob. Vliv na tento růst je možné spatřovat v obecném stárnutí populace, kdy dochází k poklesu porodnosti a současně k prodlužování naděje dožití obyvatelstva. Na konci roku 2023 tak plný starobní důchod pobíralo 99 353 obyvatel kraje. V období 2013–2023 klesl tento počet meziročně pouze třikrát, a to v letech 2020–2022. Nejvyšší pokles byl zaznamenán v roce 2021 o 1 435 osob, což souvisí se zvýšením úmrtnosti seniorů v důsledku covid-19. Nejvíce příjemců starobních důchodů se nacházelo ve Středočeském kraji (216,6 tis.), následovaly kraje Moravskoslezský (207,1 tis.) a Jihomoravský (199,1 tis.). Nejméně příjemců starobních důchodů vykazoval Karlovarský kraj (49,5 tis.), který je populačně slabým regionem. Plzeňský kraj se v počtu příjemců plných starobních důchodů umístil v mezikrajském porovnání na desátém místě. Více než polovinu obyvatel pobírajících starobní důchod v Plzeňském kraji tvořily ženy (51,1 %), a to nejen vlivem převažujícího počtu žen ve společnosti, ale také v souvislosti s jejich vyšší nadějí dožití.

Výše starobního důchodu dosáhla v Plzeňském kraji v prosinci 2023 hodnoty 20 191 Kč a v průběhu let 2013–2023 docházelo k jejímu neustálému navyšování. Nejrazantnější meziroční nárůst o 17,1 % byl ve sledovaném období zaznamenán jednoznačně v roce 2022, druhý nejvyšší pak v roce 2023 (o 12,2 %). Ve srovnání s rokem 2018 tak došlo k navýšení starobního důchodu o 63,1 %. Navyšování důchodů ovlivňoval hlavně růst inflace, případně mimořádná rozhodnutí zákonodárců. Variační rozpětí výše starobního důchodu v mezikrajském srovnání činilo 1 962 Kč, kdy na jedné straně stáli příjemci z Hl. města Prahy s 21 519 Kč a na straně druhé příjemci z Karlovarského kraje s 19 557 Kč. Z hlediska genderových rozdílů bylo zřejmé, že ženy v ČR pobíraly v průměru nižší starobní důchod (19 095 Kč) než muži (21 610 Kč). V Praze činil průměrný starobní důchod mužů 22 850 Kč, u žen dosahoval pouze na hodnotu 20 413 Kč. Plzeňský kraj se zařadil na čtvrtou pozici jak s výší důchodu 21 371 Kč u mužů, tak i s 19 062 Kč u žen. Vůbec nejnižší hodnoty starobního důchodu dosáhly ženy v Moravskoslezském kraji, a to pouze 18 525 Kč. Příčinou tohoto rozdílu je především mzdová nerovnost mezi jednotlivými pohlavími. Ženy zpravidla odcházejí v produktivním věku na mateřskou a rodičovskou dovolenou a nadále pak o děti pečují, což snižuje jejich šance na kariérní růst zajišťující lepší pozici s vyšším výdělkem. V důchodové reformě jsou do budoucna navržena jistá opatření, aby důchody byly spravedlivé i pro rodiče a pečující osoby, kteří měli kariérní pauzu. Opatření se týká ocenění výchovy dětí nebo sdílení důchodových nároků manželů.

V porovnání okresů Plzeňského kraje bylo nejvíce příjemců starobních důchodů evidováno v okresech Plzeň-město (33 102 osob), Klatovy (15 608 osob) a Plzeň-sever (13 023 osob). V genderovém srovnání převažovaly v počtu příjemců v Plzeňském kraji ženy nad muži o 2 217. Nejmenší počet příjemců byl evidován v okrese Tachov (4 076 mužů a 4 243 žen). Co se týká porovnání průměrné výše starobního důchodu mezi jednotlivými okresy, u mužů byla hranice 22 tis. Kč překročena pouze v Plzni-městě, u žen činila výše důchodu v tomto okrese o 2 623 Kč méně, přesto se jednalo o nejvyšší hodnotu u žen v kraji. Naopak nejnižší starobní důchod pobírali muži na Klatovsku, Domažlicku a Tachovsku, jehož průměrná výše nepřesáhla 21 tis. Kč. V okrese Domažlice představovala průměrná výše starobního důchodu u žen 18 598 Kč a byla v kraji nejnižší.

Dominantní zastoupení mají ženy také v souvislosti s důchody, které pobírají z důvodu ovdovění. V prosinci 2023 pobíralo v Plzeňském kraji 28 193 žen tzv. vdovské důchody, naopak mužů dostávajících vdovecké důchody bylo přibližně pětkrát méně (5 512). Počet mužů, kteří pobírali vdovecké důchody, zůstal v kraji za posledních deset let téměř neměnný, na rozdíl od žen, jejichž počet naopak výrazněji klesal a v porovnání s rokem 2013 se snížil o 9,1 %. Napříč ČR byl v roce 2023 sledován nejvyšší počet žen pobírající vdovský důchod v Moravskoslezském kraji (63,1 tis.) a nejvyšší počet příjemců vdoveckého důchodu ve Středočeském kraji (11,9 tis.). Nejnižší počet příjemců byl v obou případech v Karlovarském kraji (13,6 tis. vdovských a 2,9 tis. vdoveckých). Plzeňský kraj se v mezikrajském porovnání umístil v obou případech na deváté pozici. Z hlediska plzeňských okresů pobírali nejvíce vdovských a vdoveckých rent obyvatelé v okresech Plzeň-město (32,2 % resp. 31,8 %), Klatovy (16,4 % resp. 15,8 %) a Plzeň-sever (13,0 % resp. 14,2 %), což souvisí s výší podílu populace v okresech.

Z pohledu výše vdovského i vdoveckého důchodu na tom byli nejlépe příjemci v Praze, naopak nejhůře příjemci v Moravskoslezském kraji (nejnižší vdovský důchod) a Olomouckém kraji (nejnižší vdovecký důchod). V Plzeňském kraji dosáhl ke konci roku 2023 vdovský důchod včetně souběhu se starobním nebo invalidním důchodem průměrné měsíční renty 21 743 Kč (pouze v okrese Plzeň-město přesáhla hranici 22 tis.) a umístil se tak na čtvrté pozici mezi kraji. S výší vdoveckého důchodu 23 400 Kč obsadil Plzeňský kraj také čtvrté místo, přičemž nad hranici 23 tis. Kč nedosáhli vdovci v okresech Domažlice a Klatovy.

Třetím nejvíce zastoupeným typem důchodů jsou důchody invalidní, které se dělí na základě procentuálního poklesu nebo dokonce ztráty pracovní schopnosti na tři základní stupně. Celkový počet invalidních důchodců bez rozdílu stupně invalidity činil v prosinci 2023 v Plzeňském kraji 25 847 a jedná se tak o 16,0 % z celkového počtu příjemců důchodů. Stále nejrozšířenějším typem, přestože dochází ke každoročnímu poklesu jeho příjemců (výjimkou byl pouze rok 2023), byl invalidní důchod 3. stupně, který se týká obyvatel se sníženou pracovní schopností 70 % a více. V kraji ho pobíralo 10 327 obyvatel. Růst byl naopak zřejmý u příjemců invalidního důchodu 2. stupně (pokles pracovní schopnosti o 50–69 %), který se za posledních deset let navýšil až na hodnotu 5 515 obyvatel (nárůst o 38,0 %). V posledních letech dochází také ke každoročnímu nárůstu počtu příjemců invalidního důchodu 1. stupně (pokles pracovní schopnosti o 35–49 %), jejichž počet v roce 2023 činil 10 005 obyvatel. V meziokresním porovnání byl evidován největší počet příjemců invalidních důchodů 1. a 2. stupně v okrese Plzeň-město, příjemců invalidních důchodů 3. stupně pak bylo nejvíce na Klatovsku. Nejméně příjemců bylo naopak v okrese Rokycany (invalidita 1., 2. i 3. stupně).

Invalidní důchod v Plzeňském kraji dosáhl ke konci roku 2023 v případě invalidity 3. stupně výše 17 357 Kč, 2. stupně 11 483 Kč a 1. stupně 9 637 Kč. Z hlediska výše měsíční renty zaznamenal nejvyšší hodnoty v mezikrajském porovnání u 3. stupně invalidity Zlínský kraj, u 1. a 2. stupně Kraj Vysočina. Naopak nejhůře jsou na tom příjemci 3. a 2. stupně v Hl. městě Praze a 1. stupně v Karlovarském kraji.

Druhovou skladbu jednotlivých typů důchodů doplňuje důchod sirotčí. V Plzeňském kraji bylo v prosinci 2023 evidováno 2 076 příjemců, což znamenalo meziroční mírné navýšení o 0,5 %. Od roku 2013 došlo k největšímu meziročnímu nárůstu v roce 2021, a to o 7,1 %. Z dlouhodobého hlediska se počet příjemců sirotčích důchodů až do roku 2013 pohyboval nad hranicí 2 tis. obyvatel, od roku 2014 do 2020 nebyla tato hranice překročena. Největší počet příjemců tohoto typu důchodu se nacházel ve Středočeském a Moravskoslezském kraji (shodně 5,3 tis.), nejmenší naopak v kraji Karlovarském (1,2 tis.). Plzeňský kraj se mezi regiony zařadil v počtu sirotčích důchodů na deváté místo.

Výše sirotčího důchodu činila v prosinci 2023 v Plzeňském kraji 10 410 Kč a jednalo se o mírně nadprůměrnou hodnotu ČR, která dosáhla výše 10 268 Kč. Stejně jako u výše ostatních druhů důchodů dochází i zde k postupnému navyšování důchodové renty. Od roku 2013 tak vzrostl sirotčí důchod téměř dvojnásobně.

Z porovnání jednotlivých okresů Plzeňského kraje vyplynulo, že největší počet příjemců bez ohledu na typ důchodu byl v okrese Plzeň-město, který je nejlidnatějším okresem kraje. Zde se ke konci roku 2023 koncentrovalo 31,3 % všech příjemců důchodů. Prvenství držel okres Plzeň-město v počtu příjemců starobních důchodů, invalidních důchodů 1. a 2. stupně invalidity, vdovských a vdoveckých důchodů a důchodů sirotčích. Nejméně příjemců bez ohledu na typ důchodu bylo zaznamenáno v okresech Rokycany a Tachov, jež tvořili 8,8 % respektive 8,9 % ze všech příjemců důchodů v Plzeňském kraji.

Z hlediska průměrné výše důchodů bez ohledu na typ důchodu si prvenství drží také okres Plzeň-město. Ale pokud se podíváme na jednotlivé kategorie důchodů, není pozice tohoto okresu již tak jednoznačná. Např. u invalidních důchodů 1., 2. i 3. stupně byly v tomto okrese mapovány nejnižší hodnoty měsíční renty v kraji. Naopak výše starobního důchodu zde zaznamenala hodnoty nejvyšší (20 665 Kč). Nejnižší starobní důchod pobírali lidé v okrese Domažlice (19 645 Kč).

Od roku 2018 došlo k poměrně významnému nárůstu důchodů, především díky mimořádné valorizaci důchodů během pandemie covid-19. Následně byl důchodový systém částečně kompenzován v důsledku dramatického růstu životních nákladů. V současnosti na jednoho starobního důchodce přispívá do státního penzijního systému okolo 2,2 platících, s postupným stárnutím populace však bude toto číslo nadále klesat. Podle aktuální demografické projekce České republiky v letech 2023–2100, kterou vypracoval Český statistický úřad po pěti letech, se v horizontu třiceti let zvýší počet osob v důchodovém věku ze současných 2,2 milionu až na 3,1 milionu osob. Vláda v roce 2023 představila návrh důchodové reformy, která se dotkne dnešních čtyřicátníků a mladší generace. Dvě hlavní změny zahrnuté v důchodové reformě jsou zpomalení růstu důchodů a přizpůsobení důchodového věku demografickému vývoji. Některé ze změn jsou již účinné od 1. října 2023. Návrhy platnosti dalších opatření v důchodové reformě jsou plánovány v průběhu let 2024 až 2031.