Počet příjemců starobního důchodu v Plzeňském kraji se vlivem demografických, sociálních, ale i ekonomických změn stále zvyšuje. Tito důchodci pobírali v kraji měsíčně v průměru 14 434 Kč. V roce 2020 převažovaly v Plzeňském kraji vdovské důchody nad důchody vdoveckými.

V prosinci 2020 pobíralo některý z důchodů 162 107 obyvatel Plzeňského kraje, přičemž počet příjemců důchodů meziročně klesl o 0,4 %. S výší důchodu (bez ohledu na jeho typ) 13 889 Kč se Plzeňský kraj v mezikrajském porovnání zařadil na páté místo.

Největší procento z příjemců důchodů v Plzeňském kraji tvořili starobní důchodci (62,1 %), jejichž počet se od roku 2011 navýšil o 5 522 osob. Vliv na tento růst je možné spatřovat v obecném stárnutí populace. Příčinou je především pokles porodnosti a současně prodlužování naděje dožití obyvatelstva. Na konci roku 2020 tak starobní důchod pobíralo již 100 638 obyvatel kraje. V období 2011–2020 klesl tento počet meziročně jen dvakrát a to v roce 2012 o 11 osob a v roce 2020 o 235 osob. Nejvíce příjemců starobních důchodů se nacházelo ve Středočeském kraji (216,5 tisíc), následovaly kraje Moravskoslezský (209,2 tisíc) a Hl. město Praha (201,5 tisíc). Nejméně příjemců starobních důchodů vykazoval Karlovarský kraj (50,7 tisíc). Plzeňský kraj se v počtu příjemců plných starobních důchodů umístil v mezikrajském porovnání na 10. místě. Více než polovinu obyvatel pobírajících starobní důchod v Plzeňském kraji tvořily ženy (51,5 %), a to nejen vlivem převažujícího počtu žen ve společnosti, ale také v souvislosti s jejich vyšší nadějí dožití.

Výše starobního důchodu dosáhla v Plzeňském kraji v prosinci 2020 hodnoty 14 434 Kč a v průběhu let 2011–2020 docházelo k jejímu neustálému navyšování. Nejrazantnější nárůst byl ve sledovaném období zaznamenán v roce 2019 (o 8,4 %), druhý nejvyšší právě v roce 2020 (o 7,5 %). Navyšování důchodů ovlivňuje mimo jiné růst inflace a reálných mezd, případně mimořádná rozhodnutí zákonodárců. Variační rozpětí výše starobního důchodu v mezikrajském srovnání činilo 1 409 Kč, kdy na jedné straně stáli příjemci z Hl. města Prahy s 15 439 Kč a na straně druhé příjemci z Karlovarského kraje s 14 030 Kč. Z hlediska genderových rozdílů bylo zřejmé, že ženy v ČR pobíraly v průměru nižší starobní důchod (13 221 Kč) než muži (15 898 Kč). Zatímco v Hl. městě Praze, která v roce 2020 byla na prvním místě ve výši starobního důchodu, činil průměrný starobní důchod mužů 16 771 Kč, u žen dosahoval pouze na hodnotu 14 344 Kč. Plzeňský kraj se zařadil na čtvrtou pozici s výší důchodu 15 746 u mužů a 13 199 u žen. Vůbec nejnižší hodnoty starobního důchodu dosáhly ženy v Moravskoslezském kraji a to pouze 12 772 Kč. Příčinou tohoto rozdílu je především mzdová nerovnost mezi jednotlivými pohlavími. Ženy zpravidla odcházejí v produktivním věku na mateřskou a rodičovskou dovolenou, což snižuje jejich šance na kariérní růst zajišťující lepší pozici s vyšším výdělkem.

V porovnání okresů Plzeňského kraje bylo nejvíce příjemců starobních důchodů evidováno v okresech Plzeň-město (33 972 osob), Klatovy (15 733 osob) a Plzeň-sever (13 081 osob). V genderovém srovnání převažovaly v počtu příjemců v Plzeňském kraji ženy nad muži o 3 044. Nejmenší počet příjemců byl evidován v okrese Tachov (4 001 mužů a 4 236 žen). Co se týká porovnání průměrné výše starobního důchodu mezi jednotlivými okresy, u mužů byla hranice 16 tis. Kč překročena pouze v Plzni-městě, u žen činila hodnota důchodu v tomto okrese o 2 684 Kč méně, přesto se jednalo o nejvyšší hodnotu u žen v kraji.

Dominantní zastoupení mají ženy také v souvislosti s důchody, které pobírají z důvodu ovdovění. V prosinci 2020 pobíralo v Plzeňském kraji 28 836 žen tzv. vdovské důchody, naopak mužů dostávajících vdovecké důchody bylo pětkrát méně (5 516). Počet mužů pobírajících vdovecké důchody zůstal v kraji za posledních deset let téměř neměnný, na rozdíl od žen, jejichž počet naopak výrazněji klesal a v porovnání s rokem 2011 se snížil o 9,0 %. Mezi kraji byl sledován největší počet příjemkyň vdovské renty v Moravskoslezském kraji (65,2 tisíc) a příjemců vdovecké renty ve Středočeském kraji (11,9 tisíc). Nejnižší počet příjemců byl v obou případech v Karlovarském kraji (13,9 tisíc vdovských, 2,9 tisíc vdoveckých). Plzeňský kraj se v mezikrajském porovnání umístil na deváté pozici. Z hlediska plzeňských okresů pobírali nejvíce vdovských a vdoveckých rent obyvatelé v okresech Plzeň-město (32,6 % vdovských a 32,9 % vdoveckých), Klatovy (16,2 % vdovských a 15,6 % vdoveckých) a Plzeň-sever (12,7 % vdovských a 14,2 % vdoveckých).

Z pohledu výše vdovského i vdoveckého důchodu na tom byli nejlépe příjemci v Hl. městě Praze, naopak nejhůře příjemci v Moravskoslezském kraji (nejnižší vdovský důchod) a Olomouckém kraji (nejnižší vdovecký důchod). V Plzeňském kraji dosáhl ke konci roku 2020 vdovský důchod průměrné měsíční renty 15 242 Kč (pouze okres Domažlice nedosáhl na 15 tis. hranici) a umístil se tak na třetí pozici mezi kraji. S výší vdoveckého důchodu 17 191 Kč obsadil Plzeňský kraj čtvrté místo, přičemž hranici 17 tis. překonaly okresy Plzeň-město, Rokycany, Plzeň-jih a Plzeň-sever.

Třetím nejvíce zastoupeným typem důchodů jsou důchody invalidní, které se dělí na základě procentuálního poklesu nebo dokonce ztráty pracovní schopnosti na tři základní stupně. Celkový počet invalidních důchodců ve všech stupních činil v prosinci 2020 v Plzeňském kraji 24 977 a jedná se tak o 15,4 % z celkového počtu příjemců důchodů. Stále nejrozšířenějším typem, přestože dochází ke každoročnímu poklesu jeho příjemců, byl invalidní důchod 3. stupně, který se týká obyvatel se sníženou pracovní schopností 70 % a více. V kraji ho pobíralo 10 526 obyvatel. Naopak růst byl zřejmý u příjemců invalidního důchodu 2. stupně (pokles pracovní schopnosti o 50–69 %), který za posledních deset let vygradoval až na hodnotu 5 180 obyvatel. V posledních letech dochází také ke každoročnímu nárůstu počtu příjemců invalidního důchodu 1. stupně (pokles pracovní schopnosti o 35–49 %), jejichž počet v roce 2020 činil 9 271 obyvatel. V meziokresním porovnání byl evidován největší počet příjemců invalidních důchodů ve všech třech variantách v okrese Plzeň-město, nejméně příjemců bylo naopak v okrese Rokycany (invalidita 3. a 2. stupně) a v okrese Domažlice (invalidita 1. stupně).

Invalidní důchod v Plzeňském kraji dosáhl ke konci roku 2020 v případě 3. stupně výše 12 948 Kč, 2. stupně 8 551 Kč a 1. stupně 7 336 Kč. Z hlediska výše měsíční renty zaznamenal nejvyšší hodnoty v mezikrajském porovnání u 3. stupně Zlínský kraj, u 1. a 2. stupně kraj Vysočina. Naopak nejhůře jsou na tom příjemci 3. stupně v Hl. městě Praze a 1. a 2. stupně v Karlovarském kraji.

Druhovou skladbu jednotlivých typů důchodů doplňuje důchod sirotčí. V Plzeňském kraji bylo v roce 2020 evidováno 1 905 příjemců, což znamenalo meziroční navýšení o 2,4 %. Od roku 2011 došlo k největšímu meziročnímu nárůstu v roce 2018 (o 2,8 %). Z dlouhodobého hlediska se počet příjemců sirotčích důchodů až do roku 2013 pohyboval nad hranicí 2 tis. obyvatel, od roku 2014 do současnosti nebyla tato hranice překročena. Největší počet příjemců tohoto typu důchodu se nacházel v Moravskoslezském kraji (5,1 tisíc), nejmenší naopak v kraji Karlovarském (1,1 tisíc). Plzeňský kraj se mezi kraji zařadil v počtu sirotčích důchodů na 10. místo.

Výše sirotčího důchodu činila v prosinci 2020 v Plzeňském kraji 7 693 Kč a jednalo se o téměř totožnou hodnotu s průměrem ČR. Stejně jako u výše ostatních druhů důchodů dochází i zde k postupnému navyšování důchodové renty.

Z porovnání jednotlivých okresů Plzeňského kraje vyplynulo, že největší počet příjemců bez ohledu na typ důchodu byl v okrese Plzeň-město, který je nejlidnatějším okresem kraje. Zde se k 31. 12. 2020 koncentrovalo 31,7 % všech příjemců důchodů. Prvenství držel okres Plzeň-město v počtu příjemců starobních důchodů, všech stupňů invalidních důchodů, vdovských a vdoveckých důchodů a důchodů sirotčích. Nejméně příjemců bez ohledu na typ důchodu bylo zaznamenáno v okresech Rokycany a Tachov, jež tvořili shodně 8,7 % ze všech příjemců důchodů v Plzeňském kraji.

Z hlediska průměrné výše důchodů bez ohledu na typ důchodu si sice prvenství drží také okres Plzeň-město, ale pokud se podíváme na jednotlivé kategorie důchodů, není tato pozice již tak jednoznačná. Např. u invalidních důchodů 1., 2. i 3. stupně byly v tomto okrese mapovány nejnižší hodnoty měsíční renty v kraji. Naopak výše starobního důchodu zde zaznamenala hodnoty nejvyšší (14 797 Kč). Nejnižší starobní důchod pobírali lidé v okrese Klatovy (14 031 Kč).

Čechům se s odchodem do důchodu výrazně snižuje životní úroveň. Navzdory poměrně významnému růstu důchodů v průběhu roku 2020 podíl penzí na platech vytrvale klesá a prognózy nejsou o nic optimističtější. Nyní na jednoho starobního důchodce přispívá do státního penzijního systému okolo 2,2 platících, s postupným stárnutím populace bude však toto číslo nadále klesat. Podle demografické projekce Českého statistického úřadu se v horizontu čtyřiceti let zvýší počet osob v důchodovém věku ze současných 2,2 milionu až na 3,2 milionu osob.