V zemědělských podnicích Jihočeského kraje se k 31. prosinci 2023 chovalo celkem 82,0 tis. kusů prasat, jejich stavy meziročně poklesly o 2,4 %. Výroba jatečných prasat na jihu Čech se meziročně výrazně snížila, a to o 17,9 %. Naopak se oproti roku 2022 zvýšil celkový početní stav drůbeže o 3,4 % na 1 710,8 tis. kusů. Bylo vyprodukováno 99,3 mil. kusů konzumních vajec a 23,7 tis. tun živé hmotnosti jatečné drůbeže.

Chov prasat

Ke konci roku 2023 bylo jihočeskými zemědělci chováno 82,0 tis. kusů prasat, jejich podíl na celkovém počtu v ČR chovaných prasat se meziročně snížil o 0,3 procentního bodu na 6,0 %. Tímto podílem kraj, shodně s předchozím rokem, obsadil sedmou příčku v pomyslném žebříčku krajů.

V roce 2023 bylo v mezikrajském srovnání nejvíce prasat chováno ve Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy, nacházelo se zde téměř 313,6 tis. kusů zvířat. Na celkovém počtu v ČR chovaných prasat se Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy podílel 23,0 %. Druhé nejpočetnější chovy prasat se nacházely v Kraji Vysočina (21,7% podíl na ČR). Naproti tomu nejméně prasat bylo chováno na Karlovarsku (1,0 %) a Liberecku (1,3 %).

Graf 1 Stavy prasat podle krajů (k 31. 12.)

Stavy prasat chovaných na jihu Čech v roce 2023 zaznamenaly v porovnání s předchozím obdobím snížení o 2,0 tis. kusů (−2,4 %). Tento meziroční početní úbytek byl nižší než v předcházejícím roce 2022, kdy množství prasat pokleslo o 2,7 tis. kusů (−3,1 %).

Stejně tak jako v jižních Čechách, stavy poklesly v dalších sedmi krajích. K největší redukci chovaných zvířat došlo v Libereckém (−14,3 %) a Karlovarském kraji (−12,1 %). V Jihočeském kraji byl vykázán třetí nejprudší pokles. Naproti tomu stavy prasat v pěti krajích vzrostly. Výrazné zvýšení zaznamenal Zlínský kraj (+49,0 %). Stavy prasat v Česku se meziročně souhrnně zvýšily (+2,5 %) na 1,36 mil kusů zvířat.

Graf 2 Stavy prasat a prasnic v Jihočeském kraji (k 31. 12.)

Ve struktuře chovu převažují prasata na výkrm (včetně vyřazených prasnic a kanců), která v Jihočeském kraji tvořila 40,3 % ze všech prasat. Ve srovnání s koncem roku 2022 se jejich počty zvýšily o 4 780 kusů (+16,9 %). Druhý největší podíl ve struktuře chovu připadá na selata živé hmotnosti nižší než 20 kg (27,1 % všech prasat), následován podílem mladých prasat živé hmotnosti od 20 do 50 kg (23,0 % všech prasat). Chovná prasata (50 a více kg živé hmotnosti) byla zastoupena 9,6 %.

Tab 1 Stavy prasat podle hmotnostních kategorií a účelu chovu v Jihočeském kraji (k 31. 12.)

Průměrný stav prasnic se v kraji proti roku 2022 snížil o 9,7 % na 6,0 tis. kusů. Toto snížení průměrného stavu prasnic na jihu Čech bylo v mezikrajském srovnání druhé nejprudší. Nejvýrazněji omezil chov prasnic Ústecký kraj (−20,9 %).

V průběhu roku 2023 se na jihu Čech narodilo 178,7 tis. selat (29,6 selete na prasnici). Do odstavu uhynulo 26,5 tis. selat, bylo tak odchováno 152,2 tis. kusů, tj. 25,2 selete na prasnici.

Graf 3 Průměrný stav prasnic a výroba jatečných prasat v Jihočeském kraji

Výroba jatečných prasat na jihu Čech v roce 2023 představovala 12,3 tis. tun živé hmotnosti, oproti předchozímu období se snížila o téměř 2,7 tis. tun (−17,9 %). Jihočeský kraj setrval se svým 4,7% podílem na výrobě jatečných prasat Česka v pořadí krajů na sedmé pozici.

Nejvyšší výroba jatečných prasat byla v roce 2023 evidována ve Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy, vyrobilo se zde 65,6 tis. t ž. hm. jatečných zvířat. Na celkové výrobě jatečných prasat ČR se tento kraj podílel 25,2 %. V pořadí druhou nejvyšší produkci vykázal Kraj Vysočina (21,9 % podíl na ČR). Naopak nejmenší podíl na ČR měl Moravskoslezský kraj (1,5 %).

V Česku výroba jatečných prasat celkově meziročně poklesla o 6,8 % na 260,0 tis. t ž. hm. Produkce jatečných prasat se zvýšila pouze na Pardubicku (+3,5 %), v ostatních krajích ČR se naopak snižovala. K největšímu poklesu výroby jatečných zvířat došlo ve Zlínském kraji (−39,6 %), následovaném Moravskoslezským (−28,9 %) a Královéhradeckým krajem (−23,2 %). Nejméně se snížila produkce jatečných prasat v Ústeckém kraji (−0,7 %). V jižních Čechách byl v roce 2023 pokles výroby oproti předchozímu období pátý nejprudší.

Chov drůbeže

K 31. 12. 2023 bylo v jihočeských zemědělských podnicích chováno 1 710,8 tis. kusů drůbeže; na celkovém počtu v ČR chované drůbeže se Jihočeský kraj podílel 7,8 %. Tento podíl byl v mezikrajském srovnání, shodně s předchozím obdobím, šestý nejvyšší. Z celkového počtu drůbeže v Jihočeském kraji tvořily ke konci roku 2023 nosnice 17,4 %.

Nejvýraznější podíl na chovu drůbeže Česka měl Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy (21,0 %), kde se v roce 2023 chovalo 4 616,9 tis. kusů zvířat. Druhé nejpočetnější chovy drůbeže se nacházely v Pardubickém kraji (16,9 %). Naopak nejméně drůbeže v rámci ČR bychom nalezli na Liberecku (0,3 %).

V Jihočeském kraji se stavy drůbeže meziročně zvýšily o 3,4 % (+55,9 tis. kusů), početní nárůst byl obdobný jako v roce 2022, kdy stavy drůbeže v kraji stouply o 3,8 %.

Graf 4 Stavy drůbeže podle krajů (k 31. 12.)

Početní vzestup v chovu drůbeže byl evidován celkem v šesti krajích ČR, včetně jižních Čech. Nejvíce se množství drůbeže zvýšilo ve Zlínském (+49,2 %) a Ústeckém kraji (+34,0 %). Naproti tomu úbytek počtu chované drůbeže vykázalo celkem sedm krajů. Nejvýrazněji stavy drůbeže poklesly v Karlovarském kraji (−43,4 %). Množství drůbeže chované v zemědělských podnicích na území Česka se ke konci roku 2023 meziročně snížilo o 7,6 %.

Graf 5 Průměrný stav nosnic a snáška konzumních vajec v Jihočeském kraji

Na jihu Čech se průměrný stav nosnic meziročně zvýšil o 4,2 % na 338,3 tis. kusů. Podíl jižních Čech na průměrném chovu nosnic ČR představoval 7,2 %. Ke zvýšení průměrných stavů nosnic v mezikrajském srovnání došlo v šesti krajích, kde nejprudší navýšení bylo evidováno v Karlovarském kraji (+79,7 %). V ostatních pěti krajích, včetně Jihočeského, nepřesáhlo zvýšení hranici 10 %. Naproti tomu výrazný propad nastal v Jihomoravském kraji, kde průměrné stavy nosnic poklesly o 63,6 %. V zemědělském sektoru celé České republiky zaznamenal průměrný stav nosnic pokles o 5,8 %.

Produkce konzumních vajec na jihu Čech z dlouhodobého pohledu klesá. V roce 2023 zde bylo vyprodukováno 99,3 mil. kusů, jednalo se o meziroční snížení o 1,4 %. Průměrná roční snáška poklesla (−5,3 %) na 293,6 vajec na nosnici. Průměrná roční snáška v Česku byla 315,3 vajec na nosnici.

Výroba jatečné drůbeže v České republice, zahrnující produkci masa z kura domácího, krůt, kachen, hus, pštrosů dvouprstých a ostatní drůbeže (křepelek, bažantů, perliček, holubů), se zvýšila v roce 2023 oproti předchozímu období jen nepatrně (+0,1 %). Ke zvýšení výroby došlo v sedmi krajích ČR. Nejvyšší vzestup výroby jatečné drůbeže byl evidován v Karlovarském kraji (+42,8 %), následován Ústeckým (+14,3 %) a Jihočeským krajem (+6,3 %). Situace na jihu Čech byla tedy opačná než v roce 2022, kdy výroba jatečné drůbeže v kraji poklesla (−10,9 %). Mezi kraji Česka se nejvíce výroba jatečné drůbeže v roce 2023 snížila na Olomoucku (−18,7 %).

V jižních Čechách se celkem vyrobilo 23,7 tis. tun živé hmotnosti jatečné drůbeže, tedy o 1 402 tun více než v předchozím roce 2022. Kraj si tak udržel se svým 9,2% podílem na celkové výrobě jatečné drůbeže v ČR v roce 2023 v pomyslném žebříčku krajů páté místo.

Nejvyšší výroby jatečné drůbeže bylo v roce 2023 dosaženo v Jihomoravském kraji, vyrobilo se zde 56,6 tis. t. ž. hm. jatečných zvířat. Na celkové výrobě jatečné drůbeže ČR se tento kraj podílel 21,9 %. Druhou nejvyšší produkci vykázal Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy (+20,2 %) a naopak nejnižší produkci jatečné drůbeže zaznamenal Karlovarský kraj (0,2 %).

Tab. 2 Chov drůbeže v Jihočeském kraji