Zemědělci Jihočeského kraje sečetli k 1. dubnu oproti minulému roku méně ovcí, koz a koní, ale více kusů skotu a prasat. Poprvé od roku 2002 tak byl v kraji zastaven trend redukce chovu prasat.

Jihočeští zemědělci chovali začátkem dubna tohoto roku 221,5 tis. kusů skotu, z toho 41,5 % tvořily krávy. Regionálně podle stavu skotu stojí Jihočeši již čtvrtým rokem na čele žebříčku krajů před druhým Krajem Vysočina. V počtu krav si prvenství udržují již dvacet let; letos s podílem 15,7 % na zemědělském sektoru České republiky.

Oproti předchozímu roku bylo v jihočeském zemědělském sektoru sečteno o 0,7 % kusů skotu více, obdobně jako v České republice (+0,2 %). Stavy skotu v posledních letech kolísaly, na rozdíl od začátku nového tisíciletí, kdy převažovala tendence pozvolného zmenšování chovů. Oproti roku 2001 byla současná stáda skotu v Jihočeském kraji o 5,4 % menší; republikový úbytek byl výraznější (−11,1 %).

Počet krav se meziročně v kraji zvýšil o 1,1 %, zatímco v ČR stagnoval. Ve srovnání s rokem 2001 byl jejich současný stav v kraji poněkud vyšší (+0,6 %), celorepublikově však počet krav za dvacet let klesl (−4,2 %).

Tab. Hospodářská zvířata v zemědělském sektoru Jihočeského kraje

Dlouhodobě citelně zmenšovaný chov prasat již nemá pro jihočeské zemědělství takovou důležitost jako chov skotu. K 1. dubnu 2021 jihočeští zemědělci chovali 86,2 tis. kusů prasat, což představovalo 5,7 % z celorepublikového počtu. Počtem chovaných prasnic (6,6 tis. ks) se v současnosti kraj podílel na republikovém stavu 7,3 %. Přitom po celou první dekádu tohoto století činil podíl kraje na republikovém chovu prasat i počtu prasnic cca 12 %.

V zemědělském sektoru Jihočeského kraje i celé republiky počet prasat meziročně vzrostl shodně o 1,3 %, čímž byl přerušen dlouhodobý trend redukce chovu. Jihočeští zemědělci vykázali meziroční nárůst poprvé od roku 2000. Letos zjištěný výsledek představuje zhruba pětinu počtu prasat, které zemědělci v kraji chovali na začátku tisíciletí. Oproti soupisu před deseti lety je aktuální počet poloviční. Na úrovni republiky byl útlum chovu prasat méně dramatický, pokles za dvacet let činil 56,2 % a za desetiletí 13,2 %.

Stav prasnic v jihočeském zemědělském sektoru se oproti předchozímu roku snížil o 2,3 %, ve srovnání se soupisem v roce 2001 byl zredukován o více než 80 %. V ČR se počet prasnic meziročně zvýšil o 3,2%; oproti stavu na začátku tisíciletí propadl o 68,6 %, tedy podstatně hlouběji než počet prasat celkem.

Jihočeští zemědělci k 1. dubnu tohoto roku chovali 27,1 tis. ovcí, 2,8 tis. koz a 4,5 tis. koní. Na celorepublikovém chovu ovcí se podíleli 14,8 %, což byl nejvyšší podíl ze všech krajů; na chovu koz a koní se podíleli 10,9 %, resp. 13,7 %, což znamenalo v obou případech druhý nejvyšší podíl po Středočeském kraji. První místo v počtu ovcí a druhé místo v počtu koní obsazovali Jihočeši v regionálním srovnání dlouhodobě.

V meziročním srovnání došlo v jihočeském zemědělském sektoru k poklesu počtu ovcí o 5,2 %, počtu koz o 11,2 % a počtu koní o 9,2 %, přestože z dlouhodobého hlediska je jejich chov rozšiřován. Ve srovnání se šetřením před dvaceti lety byl letošní počet ovcí chovaných jihočeskými zemědělci dvojnásobný, počet koz se zvýšil více než o polovinu a počet koní více než o 40 %. Podobný dlouhodobý vývoj sledujeme i v zemědělském sektoru České republiky, republiková dynamika růstu je ještě rychlejší.

Graf Hospodářská zvířata v zemědělském sektoru Jihočeského kraje v letech 2001 až 2021
(podle stavu ke dni šetření)

Zemědělci v Jihočeském kraji k 1. dubnu 2021 sečetli více než 2,6 milionu kusů drůbeže, z toho slepic bylo 374 tisíc kusů. Krajský příspěvek k výsledku za zemědělský sektor ČR představoval, pokud se jednalo o drůbež 11,1 %, a pokud šlo o slepice 4,6 %. Vliv kraje na celorepubliková čísla se oproti roku 2001 snížil především u slepic, tehdy podíl kraje na zemědělském sektoru ČR dosahoval téměř 12 %. Podíl na celkovém stavu drůbeže tenkrát činil téměř 15 %.

Stavy drůbeže zjišťované soupisem každoročně značně kolísají, což bývá mnohdy ovlivněno termínem vyskladnění (před nebo po rozhodném datu). Jihočeští chovatelé letos sečetli o více než 40 % kusů drůbeže více než loni, celorepublikově však došlo k meziročnímu poklesu. Z dlouhodobého hlediska (po roce 2000) byl chov drůbeže v kraji i ČR omezován. V Jihočeském kraji minima dosáhl v roce 2016, v ČR již v roce 2012. V posledních letech stavy drůbeže v republice i v kraji kolísaly s mírně rostoucím trendem. Aktuálně ve srovnání s rokem 2001 bylo v kraji sečteno cca o 40 % kusů drůbeže méně, v ČR byl úbytek méně výrazný.

Počet samotných slepic po roce 2000 v kraji i v ČR kolísal s klesajícím trendem, který v kraji pokračoval i po roce 2016, zatímco v zemědělském sektoru ČR se změnil na rostoucí. Ve srovnání se soupisem v roce 2001 byl letošní počet slepic v zemědělství kraje o více než polovinu nižší, ale celorepublikově jejich počet vzrostl o 16,4 %.

V porovnání s ostatními kraji České republiky udržovali k 1. dubnu. 2021 jihočeští zemědělci nejčetnější stáda ovcí, skotu i samotných krav a měli druhý nejpočetnější chov koní a koz (po Středočeském kraji včetně Prahy). Toto umístění koresponduje s největší plochou trvalých travních porostů a s druhou nejvyšší výměrou obhospodařované zemědělské půdy (po Středočeském kraji). V počtu prasat a drůbeže bylo umístění kraje horší vzhledem k tomu, že tyto chovy spíše souvisejí s výměrou obhospodařované orné půdy a podle ní se jižní Čechy řadí na čtvrté místo mezi kraji. K 1. dubnu 2021 jihočeští zemědělci obsadili podle stavu drůbeže páté místo a podle stavu prasat a slepic sedmé místo.