Zařízení sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v roce 2022

 

Pobytová zařízení sociálních služeb v Moravskoslezském kraji disponovala na konci roku 2022 téměř 10,7 tisíci lůžek, z nich 4,5 tisíce bylo v domovech pro seniory a téměř 3 tisíce v domovech se zvláštním režimem. Počet lůžek v domovech pro seniory se v průběhu posledních 4 letech snižoval, naopak v domovech se zvláštním režimem lůžková kapacita rostla. V obou případech však zájem o jejich služby převyšoval stávající možnosti, o čemž svědčí rostoucí počet neuspokojených žádostí o umístění v zařízeních.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v Moravskoslezském kraji v roce 2022 v zařízeních sociálních služeb poskytováno 482 sociálních služeb. Nejčetnější pobytovou sociální službou byly domovy pro seniory (72 zařízení) a domovy se zvláštním režimem (50 zařízení). Zařízení sociálních služeb v kraji disponovala celkem 10 694 místy, z tohoto počtu bylo 4 464 míst v domovech pro seniory, 2 951 míst v domovech se zvláštním režimem (určených pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu chronického duševního onemocnění – stařecká, Alzheimerova a ostatní typy demencí), 1 234 míst v domovech pro osoby se zdravotním postižením a 1 232 míst v azylových domech.

Tab. 1 Sociální služby poskytované v Moravskoslezském kraji v roce 2022

V průběhu roku 2022 využívali klienti zejména služeb sociálních poraden (31 857 uživatelů), dále pak domovů pro seniory (4 287 klientů), nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (3 639 klientů), nízkoprahových denních center (3 258 klientů) a domovů se zvláštním režimem (2 805 klientů). Tříčtvrtinový podíl žen mezi dospělými klienty domovů pro seniory a více než dvoutřetinový podíl žen v domovech se zvláštním režimem pramení především ze skutečnosti, že ženy se dožívají vyššího věku. Ženy byly klienty intervenčních center v 90 % případů a více než tři pětiny uživatelů tvořily ženy nejpočetněji využívané služby, jíž jsou sociální poradny. Naproti tomu v nízkoprahových denních centrech či noclehárnách ženy netvořily ani pětinu klientů.

Na konci roku 2022 bylo v Moravskoslezském kraji 249,2 tisíce osob ve věku 65 let a více, z tohoto počtu jich bylo 20,7 tisíce ve věku 85 let a více. Proti roku 2017 se počet osob v seniorském věku (osoby ve věku 65 let a více) zvýšil o 18,1 tisíce. Populace kraje bude nadále stárnout a v polovině tohoto století by podle projekce počtu obyvatel z roku 2019 mělo v kraji být téměř 315 tisíc osob v seniorském věku.

Za posledních 6 let se kapacita vybraných pobytových zařízení sociálních služeb uvedených v následující tabulce zvýšila o 640 míst. Nárůst se týkal zejména domovů se zvláštním režimem (o 970 míst), naopak pokles zaznamenaly domovy pro seniory (o 287 míst), kapacity ostatních pobytových zařízení vesměs stagnovaly. V blízké budoucnosti lze očekávat další nárůst požadavků na pobytové sociální služby, které již v současnosti svými kapacitami nestíhají uspokojit podané žádosti o poskytnutí služby.

Tab. 2 Kapacita služby a neuspokojené žádosti o poskytnutí sociální služby v zařízeních v Moravskoslezském kraji

V případě neuspokojených žádostí o umístění do domova pro seniory byla situace v Moravskoslezském kraji v roce 2022 následující: počet 6 171 neuspokojených žádostí byl mezi kraji třetí nejvyšší, při přepočtu na 1 000 obyvatel ve věku 65 let a více (24,8 neuspokojených žádostí) se jednalo o pátou nejvyšší hodnotu. Nejméně příznivého stavu dosáhli v Jihočeském kraji, kde na 1 000 obyvatel ve věku 65 let a více připadlo 54,7 neuspokojených žádostí.

Graf 1 Lůžka v domovech pro seniory a neuspokojené žádosti o poskytnutí služby podle krajů k 31. 12. 2022

Graf 2 Lůžka v domovech se zvláštním režimem a neuspokojené žádosti o poskytnutí služby podle krajů k 31. 12. 2022

V mezikrajském srovnání zaujal Moravskoslezský kraj první místo v absolutním počtu neuspokojených žádostí o umístění do domova se zvláštním režimem (3 968 neuspokojených žádostí). V relativním vyjádření na 1 000 obyvatel ve věku 65 let a více v kraji v roce 2022 připadlo 15,9 neuspokojených žádostí o umístění do domova se zvláštním režimem, což byla mezi jednotlivými kraji třetí nejvyšší hodnota. Horších výsledků dosáhli v Olomouckém kraji (18,9 neuspokojených žádostí) a ve Zlínském kraji (16,2 neuspokojených žádostí).