Nezaměstnanost v Olomouckém kraji k 31. 12. 2023
23. 1. 2024
Podle údajů Úřadu práce ČR dosáhl k 31. 12. 2023 podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji 3,8 %. Meziměsíčně došlo k obvyklému sezónnímu zvýšení, a to o 0,4 procentního bodu (p. b.). V meziročním srovnání došlo k růstu o 0,2 p. b., na kterém se podílely tři z pěti okresů v kraji. Nejvíce se podíl nezaměstnaných osob zvýšil v okrese Šumperk (o 0,5 p. b.). Meziroční snížení nastalo pouze v okresech Jeseník a Přerov (shodně o 0,2 p. b.).
Podíl nezaměstnaných osob v kraji se po 31 měsících vrátil nad republikový průměr, který k 31. 12. 2023 dosáhl úrovně 3,7 %. Podíl v Olomouckém kraji byl 6. nejvyšší ze 14 krajů. Vyšší nezaměstnanost byla sledována v kraji Ústeckém, Moravskoslezském, Karlovarském, Jihomoravském a Libereckém. Nejnižší nezaměstnanost v České republice náležela Praze.
Při meziokresním srovnání podílů nezaměstnaných osob v České republice (vč. Prahy) zaujal okres Prostějov 10. místo (2,7 %), okres Olomouc 42. místo (3,6 %), okres Šumperk 54. místo (4,3 %), okres Přerov 55. místo (4,3 %) a okres Jeseník 68. místo (5,6 %). Nejvyšší podíly nezaměstnaných osob příslušely okresům Karviná (8,2 %) a Bruntál (7,4 %). Nejnižší podíly náležely okresům Praha-východ (1,4 %) a Praha-západ (1,6 %).
Ve městě Olomouci vzrostl podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2023 na 3,8 %. V Prostějově se při stejném srovnání zvýšil na 3,1 % a v Přerově vzrostl na 5,2 %. Mezi 31 městy Olomouckého kraje byly nejnižší podíly zjištěny v Tovačově (2,1 %), Kostelci na Hané (2,3 %) a Němčicích nad Hanou (2,4 %) Na opačném pólu pořadí se umístila města Vidnava (8,8 %), Javorník (7,9 %) a Hanušovice (6,9 %). Ve třech obcích Olomouckého kraje byla na konci loňského roku nezaměstnanost nulová (Luboměř pod Strážnou, Vincencov a Vitčice). Nejvyšší nezaměstnanost příslušela obcím Vikantice (18,2 %), Kobylá nad Vidnavkou (13,3 %) a Uhelná (13,2 %).
Úřad práce ČR evidoval k 31. 12. 2023 v Olomouckém kraji 16,1 tis. uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu bylo 8,2 tis. žen (tj. 50,9 %). Nejvyšší zastoupení žen mezi nezaměstnanými v kraji vykázal okres Prostějov (56,4 %), jejich nejnižší podíl naopak charakterizoval okres Jeseník (45,4 %). Z celkového počtu uchazečů bylo 5,8 % absolventů a mladistvých a 14,7 % osob se zdravotním postižením. K 31. 12. 2023 bylo v kraji evidováno 15,1 tis. dosažitelných uchazečů (tj. 93,6 % z celku).
Nárok na podporu v nezaměstnanosti mělo v Olomouckém kraji 5,6 tis. uchazečů (tj. 34,5 % z celku). Její průměrná měsíční výše činila 9 914 Kč. Celkem 25,1 % uchazečů s přiznanou podporou pobíralo měsíčně do 5,5 tis. Kč, naopak 32,9 % uchazečů mělo nárok na více než 11,5 tis. Kč za měsíc. V rámci kraje byl nejvyšší průměrný nárok na podporu v nezaměstnanosti vyplácen v okrese Olomouc (10 367 Kč), naopak nejnižší byl v okrese Jeseník (9 127 Kč).
Ze struktury uchazečů podle délky jejich evidence vyplývá, že do 3 měsíců bylo na konci loňského roku evidováno 37,8 % uchazečů. S délkou evidence 3 až 6 měsíců bylo registrováno 20,4 % uchazečů, 6 až 9 měsíců bylo evidováno 9,4 % uchazečů a registrace 9 až 12 měsíců charakterizovala v kraji 6,7 % uchazečů. Strukturální proměna se promítla také do podílů uchazečů dlouhodobě umístěných na Úřadu práce. Celkem 12,4 % uchazečů bylo evidováno 12 až 24 měsíců a 13,3 % uchazečů bylo registrováno déle než 24 měsíců. Průměrná délka evidence uchazeče s ukončenou evidencí činila v kraji 210 dní a byla mírně delší než hodnota republikového průměru (206 dní).
Pro Olomoucký kraj bylo k 31. 12. 2023 typické nižší zastoupení uchazečů ve věku do 44 let (51,0 %), které bylo pod republikovým průměrem (52,5 %). Zvýšený podíl byl naopak zaznamenán především u věkové skupiny 45 až 59 let (38,6 %). To se promítlo do vyššího průměrného věku uchazeče v Olomouckém kraji (43,0 let), který byl nad celostátním průměrem (42,8 let). Vyšší průměrný věk uchazeče vykázal v ČR pouze kraj Moravskoslezský a Zlínský.
Základní vzdělání mělo v kraji 4,6 tis. registrovaných uchazečů. Jejich zastoupení (28,6 %) bylo mírně nad republikovým průměrem (28,1 %). Střední odborné vzdělání s výučním listem charakterizovalo 5,6 tis. uchazečů. Také v jejich případě byl krajský podíl (34,9 %) vyšší než celostátní (32,0 %). Úplné střední vzdělání s maturitou (bez vyučení) mělo 2,4 tis. uchazečů (tj. 14,8 %; v ČR 15,3 %) a vysokoškolský titul 1,2 tis. registrovaných uchazečů (tj. 7,7 %; v ČR 9,0 %). Podle hlavních tříd zaměstnání převažovali mezi uchazeči pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (5,4 tis., tj. 33,7 %) a pracovníci ve službách a prodeji (3,4 tis., tj. 20,9 %).
Nabídka volných pracovních míst v evidenci Úřadu práce ČR zahrnovala v Olomouckém kraji na konci loňského roku 7,9 tis. pozic. Zatímco meziměsíčně se zúžila o 2,7 %, meziročně se rozšířila o 3,8 %. Ve struktuře nabídky bylo 19,4 % míst určeno pro absolventy a mladistvé a 8,6 % míst pro osoby se zdravotním postižením.
Na trhu práce v Olomouckém kraji převyšovala na konci roku poptávka nad nabídkou. Na jedno volné pracovní místo se v průměru hlásilo 1,92 dosažitelného uchazeče. Meziměsíčně zjištěný počet vzrostl o 0,23 dosažitelného uchazeče, meziročně se zvýšil o 0,05 dosažitelného uchazeče. V okrese Jeseník bylo k 31. 12. 2023 evidováno 5,69 dosažitelného uchazeče na 1 volné pracovní místo, v okrese Šumperk 2,68, v okrese Olomouc 1,81 a v okresech Prostějov a Přerov shodně 1,51. Republikový průměr činil 0,94 dosažitelného uchazeče na 1 volné pracovní místo.
Kontakt:
Jiří Frelich
Oddělení informačních služeb
E-mail: jiri.frelich@czso.cz
